Loading...
U polní cesty, spojující přes kopec Mařatice s Jarošovem, se kousek pod vrcholem Černé hory s 385 metry nadm.výšky (místními nazývána také Rochus) na návrší oklopeném stromy vypíná kaple sv.Rocha. Má podobu spíše kostelíka, je renovovaná s pěkně upraveným okolím a před ní se po obou stranách travnaté plochy nacházejí dvě zídky, znázorňující půdorys původního poutního barokního kostela.
Rekonstrukce kulturní památky byla dokončena roku 2009. Přitom byl v průčelí kaple obnoven tzv.vítězný oblouk, který rozděloval chrámovou loď od kněžiště. Nynější sakrální klasicistní stavbu pokrývá hladká omítka, na nárožích členěna lizénami. Segmentově zaklenutý vchod je osazen dvoukřídlou dřevěnou výplní. Ta je v celém prostoru chráněna masivní mříží s vertikálními železnými točenými pruty, mezi nimiž je přes sklo možno nahlédnout do interiéru. Skrze mříž objektiv fotoaparátu prostrčit nejde, mně se ale jeden ze dvou snímků oltáře (ani nevím jak) přece jen povedl, což pokládám za menší zázrak.
V průčelí jsou po obou stranách nad vchodem umístěny niky se sochami světců a úplně nahoře jeho trojúhelníkové ukončení krášlí velká (rovněž trohúhelníková) mozaika vytvořená z keramických dílků. Znázorňuje nejznámější krajinu Slovácka s charakteristickým chřibským trojvrším – Holým kopcem, hradem Buchlovem a s kaplí sv.Barbory, v popředí pak vystupují pole a vinice s velkými hroznovými klasy. Na obloze se vznáší bílá holubice. Střecha kaple je kryta sedlovou střechou, v závěru je zvalbená.
Jediným nedostatkem tohoto nečekaně krásného areálu jsou chybějící lavičky.
Spolu se sloupem sv.Rocha ve Smetanových sadech je kaple jedinou připomínkou strašné epidemie moru, která Uherské Hradiště postihla roku 1860. Jako poděkování za záchranu od morové rány se mezi sebou měšťané Hradiště složili na výstavbu kostela a rozhodli se jej umístit na kopec nad Mařaticemi. Základní kámen byl položen už v listopadu 1680, jelikož ale o rok později postihl město ničivý požár, kvůli nedostatku financí se stavba o řadu let protáhla. Věž a kněžiště byly hotovy 1687, následovala výstavba chrámové lodi s předsíní a teprve pak byl barokní kostelík zasvěcený sv.Rochu, sv.Šebestiánu a sv.Rozálii dokončen. Posledním prvkem zde zbudovaným se stala poustevna pro strážce kostela.
Tehdy tu stála chrámová loď s presbytářem, sakristií, předsíní a věží s kůrem. Jednolodní objekt měl půlkruhový uzávěr kněžiště a ve středu vstupního průčelí hranolovou věž. Na střeše lodi byl nad presbytářem ještě sanktusník. (Stavitel spolu s tvůrcem projektu bohužel zůstali v anonymitě.)
Poutní kaple byla využívána zhruba 40 let, roku 1786 byla císařem Josefem II. zrušena a odsvěcena. Poté připadla městu. To nejprve nechalo rozebrat věž a sakristii a zbytek byl upraven jako prachárna pro místní vojenskou posádku, sloužící jim až do roku 1866. Na začátku minulého století byla z kaple pouhá ruina s narušeným zdivem.
Po první světové válce byl areál se zříceninou kaple díky hradišťským občanů a arcibiskupovi dr.Antonínovi Stojanovi odkoupen, kaple znovu vystavěna, vysvěcena a obnoveny poutě.
V roce 1968 už se zase nacházela v dezolátním stavu, takže prošla opravou a novým vysvěcením.
V sedmdesátých letech se poutě nekonaly, vše se vrátilo k „normálu“ až po sametu a po velkolepé renovaci kaple.
Pouť tady pravidelně probíhá vždy v neděli po 16.srpnu (svátku sv.Rocha) a ještě 1.května.