Sázava - PkP
Sázava
Sázava leží v kutnohorském okrese (na okraji) v nadmořské výšce 312 m. To se snadno vyčte z atlasu, ale samotné město lze jen těžko charakterizovat - ať jde o polohu, nebo o působení; co se týče architektury, spojují se zde různé styly - pradávná historie z doby založení místního kláštera až po sovětsky-socialistickou kulturu. Po prvé jsem do Sázavy přišel po červené z černobudské strany; prvním, co se mi ukázalo, byly nehezké paneláky v centru města, a to mě dosti zklamalo; když se ovšem cesta stočila, obludnosti se schovaly a ukázal se úžasný pohled Černými Budy na klášter, můj dojem se rázem změnil ve zcela opačný.
Jak je z názvu patrné, město Sázava leží při řece Sázavě; jež odděluje samotnou Sázavu od Černých Bud; centrální a průmyslová část se pak rozkládá vlastně na poloostrově vytvořeném klikatící se Sázavou. Právě řeka Sázava je asi jediným vhodným krajinným prvkem pro přiblížení prostředí tohoto města a jeho okolí těm, kdo sem ještě nezavítali. Sázava zde vytváří hluboké údolí, v mnohých místech rozšířené; v jednom z větších rozšíření se pak nachází město Sázava.
Když jsem mluvil o centrální Sázavě, bylo mé označení lehce historicky nepřesné, protože centrem zde dříve byl klášter v Černých Budech založený r.1032 pod vedením sv. Prokopa (knížetem Oldřich II.); ves Sázava pak vznikla jako předklášteří. Klášter byl zrušen v r.1785, ale to už zde byli benediktini, jež sem místo původních mnichů (tito byli násilně vyhnáni) umístil kníže Břetislav II. Rozložení města jsem již naznačil - jsou tu vlastně 3 rozdílné celky: dnešní centrální část (s těmi hroznými paneláky) s průmyslovou oblastí, která má ale též své zajímavosti; historická Sázava jihozápadně od centra (oblast kolem železniční zastávky); a Černé Budy se zmiňovaným klášterem (avšak ani samotná osada není nehezká). Blíže se jednotlivým částem budu věnovat níže, především v památkovém odstavci.
Nyní ale otevřeme odstavec dopravní, na nějž se osobně docela těším (nečekaně - pozn. jiné složky autora). Dopravní centrum Sázavy je u autobusového stanoviště, jen nemálo vzdáleného od nádraží; z Prahy sem jezdí linka PID 382 (100382) a také několik víkendových přímých vlaků, které bych však využil spíše pro cestu do těch míst Posázaví, kam není tak dobré autobusové spojení. Trať, jež tudy vede, má číslo 212 - Čerčany - Světlá nad Sázavou. Zatím se může zdát, že se to vší tou podrobností snažím natáhnout, protože dopravně to tu o ničem není, avšak toto vůbec není pravda; nebudu se samozřejmě věnovat linkám, kterými jsem ani nikdy nejel (přestože sem také nějaké jezdí). Za první podrobnější zmínku stojí název zdejší železniční stanice - Sázava-Černé Budy; je to asi nejnelogičtější název nádraží u nás - asi jako kdyby se pražské hlavní nádraží přejmenovalo na ,,Praha-Hradčany“; přitom bych připomněl, že v Čechách jsou tři nezávislé obce Sázava, z nichž do dvou jezdí vlak, a žádné nádraží (ani zastávka) s tímto názvem. Autobusové stanoviště není pozoruhodné výstředností názvu, spíše bych řekl, že je příkladem na první pohled jasného stanoviště (to kdyby někdo nerozeznal nádraží a stanoviště); krásné je na něm hlavně řešení příjezdu - pro úzkost okolních ulic. Pokud přijedete od Prahy, nemusíte si toho ani všimnout - autobus přijede přímo, vysadí vás na zastávce a objede si stanoviště na odstávku; při odjezdu však vyjedete ze stání přímo (BUS se již neotáčí, aby jel zpátky, kudy přijel) a objedete stanoviště přilehlými silničkami; škoda jen, že tato situace není vůbec zakreslena v dopravní mapě PID. Samotné zmíněné trasy hromadné Dopravy jsou krásné a obě stojí za projetí: Posázavská trať 212 sice již není ta dobře známá trať 210 (Praha - Čerčany přes Týnec n./Sáz.), ale dle úseků, které na obou tratích znám, je srovnatelně zajímavá. Z úseku Kácov - Čerčany, který jsem měl tu čest projet, je určitě nejkrásněší cesta Samopše -> Sázava - asi hlavně v tomto směru, ovšem zato se jedná o jeden z nejhezčích železničních úseků v okolí Prahy. Cesta autobusovou linkou od Prahy je krásná zase jinak a také by se vám mohla velmi líbit. Jako přestupní bod jsem Sázavu využil právě při cestě na vzdálenější části tratě 212, když se mi nehodil přímý vlak. Vlak i autobus (údaje z r.2007) jezdí v asi 2hodinových intervalech a zatímco na jednu stranu je návaznost docela dobrá, na druhou už je mnohem horší; věřte však, že pokud to zde neznáte, budete mít v Sázavě co dělat aspoň na 3 hodiny.
V Černých Budech je rozhodně nejvýznamnější zdejší klášter s mnoha neobvyklými prvky - patří mezi ně kostel nedostavěný i základy staršího kostela; klášterní kostel je zasvěcen sv. Prokopovi. Přejdete-li most, narazíte na novější protestantský kostel, ale hlavně se dostanete do Sázavy. Nalevo máte centrum, kde je nádraží (aspoň to je pěkné), ale jinak se tam nacházejí hlavně paneláky (jižně od trati je to přeci jen o něco lepší) a uprostřed nich centrální náměstí, kam ale možná ani nemá cenu chodit - jedná se o obyčejný nezajímavý sídlištní plácek. To když se u mostu dáte Doprava, můžete se buď projít po nábřežní promenádě, nebo hlavní ulicí dojít rovnou ke kostelu sv. Martina (původně gotický ze 14.stol., po požáru barokně přestavěný). Poblíž nejzazšího cípu žluté značky je u studánky moc hezká kaplička sv. Prokopa (lze k ní přijít po promenádě i od kostela (po žluté)). Obě části vlastní Sázavy si můžete spojit jednou z variant žluté značky, jíž se budeme věnovat níže.
U kláštera v Černých Budech je turistické východiště. Vedou odtud 3 varianty značených tras na hrad Český Šternberk - můžete si vybrat nejkratší modrou, prostřední zelenou, která velkou část cesty kopíruje řeku Sázavu (a na rozcestí zelených v Poříčku můžete zamířit s přetnutím zmiňované modré na Divišov), nebo červenou, se kterou navštívíte ještě zříceninu Talmberk (pokud se vám ji podaří najít třeba díky mému popisu u jedné trasy) a vesnici Rataje nad Sázavou krásnou především díky jejímu zámku a hradu Pirkštejn. Na druhou stranu pak můžete jít po červené značce Podél Sázavy třeba až do Davle (i když to asi ne, protože je to dost daleko); na sever po modré nebo zelené. Modrá vede do Konojed, odkud můžete dojít třeba do Jevan, nebo například jen na červenou a po ní pak do Kostelce nad Černými lesy. Zelená zase do Krymlova a kolem mimo obce stojícího kostela sv. Havla přes Ždánice do Kouřimi. Poslední značka, kterou jsme zatím nezmínili, je žlutá; tato je sázavskou okružní značkou, přičemž velmi významným úsekem je část mezi starou a centrální Sázavou. Na rozcestí se zelenou je tu altánek s parádním výhledem na klášter. Od altánku ke kostelu sv. Martina vedou tři varianty žluté. Pro ty, kteří mají novější mapu, uvedu, že podle mojí mapy jde od altánku (ten se nachází samozřejmě u toho rozcestí nahoře) k podjezdu u kostela naprosto rovně; při cestě z opačné strany (od kostela) jsme zjistili, že je přerušena soukromou zahradou, což je asi důvod jejího přeložení, ale vystoupat na horní stezku se nám podařilo. Nová varianta vede spolu se zelenou za trať a podél ní doleva. Na nejstarší variantu jsem narazil při své první cestě těmito místy: Zjistiv u altánku, že žlutá značka pokračuje jinudy, než jsem chtěl jít, rozhodl jsem se jíti po značce staré. Na cestě bylo místy znatelné staré značení, a tak jsem si nevšiml, že jsem opět sešel ze zamýšlené cesty (celou cestu mám ale ověřenou jako starou žlutou právě díky starým značkám); doprovázen starým značením jsem se docela hezkou stezkou lesíkem dostal k už méně hezkému smetišťátku, za nímž jsem vyšel na asfaltovou ulici, po níž vede aktuální modrá značka. Žlutá také, pro změnu v úplně jiné části své trasy, prochází sázavským koncem Čertovy brázdy, táhnoucí se sem od Chotouně; podle pověsti ji sv. Prokop vyoral pluhem, do něhož zapřáhl čerta; dnes tento počin připomíná replika Prokopova pluhu a malá kaplička z 18.stol.
Tím bych kapitolu o Sázavě asi uzavřel, pouze bych ještě podotkl, že bych se divil, kdybyste po své návštěvě Sázavu srovnávali s nějakým jiným českým městem, protože já nenacházím ani žádné jasné popisy; dokonce ani ten kutnohorský okres není tak nepochybný, když hnedle u města leží trojmezí tohoto s Kolínskem a Benešovskem. Sázava je zajímavá nejen nějakou jednou památkou nebo souborem staveb, a to přesto, že není nijak velká; nemůžeme ani říci, že je to hlavně město paneláků, ale ani to, že se tu nenajdou nevábné části... Mohl bych pokračovat, ale myslím, že to už zvládnete sami.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - http://ondra-pdvyv.wz.cz/PkP/PkP1.pdf.
Anotaci naleznete zde - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.
Oficiální stránky města Sázavy: http://www.mestosazava.cz/
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Sázava
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Sázava - PkP
