Smíchov - PkP
Centrální čtvrtí Prahy 5 je Smíchov a centrem jeho je dnes křižovatka Anděl s centrální zastávkou, významnou tramvajovou křižovatkou a stanicí metra trasy B, jež, jak již jsme řekli, je dopravní osou obvodu Praha 5. Skutečným centrem Smíchova je však dopravně nevýznamné náměstí 14. října s krásným kostelem sv. Václava, Národním domem na Smíchově, budovou obvodního úřadu a dalšími objekty; Smíchov ovšem patří k největším pražským čtvrtím rozkládaje se podél řeky Vltavy na sever i na jih, v západním směru na celých severních svazích Motolského údolí, na jihozápadě v ohromné ploše vysoko nad centrem (oblast Malvazinek) a dále také v oblasti Dívčích hradů; každá ze jmenovaných částí Smíchova má svůj nenapodobitelný charakter, a tak se všem budeme věnovat do jisté míry samostatně.
Dopravním centrem Smíchova je tedy stanice metra Anděl s přilehlou tramvajovou křižovatkou; Anděl ale vytváří dopravní celek se sousední zastávkou (a vestibulem téže stanice metra) Na Knížecí, jsoucí pro změnu významnou pro autobusovou Dopravu, neboť se zde nachází stanoviště jak městských tak vnějších autobusových linek; bohužel původní autobusové stanoviště pro vnější Dopravu bylo snad u příležitosti prodloužení metra B na Nové Butovice zrušeno a předěláno na parkoviště, zatímco autobusová stání byla přemístěna do jižní části městského stanoviště a na přilehlé ulice; ještě nedávno bylo zdejší vnějškové stanoviště vpravdě upadlé, dokonce jenom pár linek zde mělo nejen nástupní, ale i výstupní zastávku, neboť výstup se konával u stanice metra Smíchovské nádraží; po dostavbě Dobříšské ulice a Zlíchovského tunelu a následné době nutné, aby si pověření výhodnosti tohoto faktu všimli, bylo stanoviště Na Knížecí trochu přeorganizováno a všechny linky zde nyní začínají i končí přijíždějíce obyčejně právě Dobříšskou ulicí. Snad ještě významnějším stanovištěm městské i příměstské Dopravy, ovšem bez většího významu pro samotný Smíchov, je Smíchovské nádraží; u stanice metra následující po Andělu se zde nachází zastávka na tramvajové trati k Barrandovu s obratištěm, dvě velká autobusová obratiště, z nichž jedno je určeno městské a druhé zejména příměstské Dopravě, přičemž tato dvě obratiště vlastně tvoří dvě částečně izolovaná stanoviště BUS a zároveň zde stojí jedna z nejvýznamnějších železničních stanic Prahy, kudy prochází trať z Hlavního nádraží na Beroun přes Černošice, začíná druhá trať na Beroun - přes Rudnou - a ke všemu na nádraží navazuje železniční zastávka Praha-Smíchov severní nástupiště pro trať z Hlavního nádraží a dále na hlubočepské viadukty a přes Jinonice a Zličín do Hostivice, případně do Rudné; na tuto zastávku býval přístup jen z místa na ulici Nádražní mezi dvěma podjezdy, nejlepší příchod na ni tak byl ze zastávky Plzeňka; ten se sice hodí i dnes - přijíždíte-li tramvají -, ale jinak přijdou velmi vhod schody z nádražní lávky spojující park před nádražím Praha-Smíchov s ulicí Křížovou poblíž křižovatky s Radlickou. Kromě Smíchovského nádraží je tramvajové obratiště i na Knížecí, ovšem celkem neobvyklé; prostor pro něj vytváří zdejší velká křižovatka, kdy na Anděl lze z centra přijet od Palackého mostu a od Malé Strany, odjet pak můžeme k západu Plzeňskou ulicí k Řepům, Nádražní k Barrandovu a také na Radlickou ulici, a to buď Plzeňskou, nebo Nádražní a Za Ženskými domovy; trať tudy dříve vedla jen do zastávky Laurová, kde se nacházelo malé úvraťové obratiště, kam byly raději posílány jen jednovozové vlaky, ovšem nedávno byla obnovena někdejší tramvajová trať po Radlické až ke stejnojmenné stanici metra; v oblasti zastávek Anděl - Na Knížecí je tedy ulicemi Nádražní, Za Ženskými domovy, Radlickou a Plzeňskou vytvořen čtverec tramvajových tratí, což formuje tramvajové obratiště, kdy výstupní a nástupní zastávkou je Na Knížecí, neboť v ulici Za Ženskými domovy jsou v každém směru dvě zastávky za sebou; nevýhodou je, že když je zde v některém směru ukončena tramvajová linka, nemůže se tudy projíždět a projíždějící linka od Radlic tak můsí jet po Radlické mimo Na Knížecí, a proto je (pokud ji někdo nezrušil) na Radlické ulici příležitostná zastávka Ženské domovy.
Prohlídku Smíchova nemůžeme začít jinde, než na náměstí 14. října s kostelem sv. Václava a vilou Portheimkou. Odtud se pak můžeme přesunout severněji na náměstí Kinských se zastávkou Kinského zahrada, či nově Švandovo divadlo; tomuto prostoru dominuje Justiční palác, ale především je tady vstup do Kinského zahrady, v níž můžete hlavní cestou krásně dojít k letohrádku Kinských, od nějž je pak nejlepší stoupat kolem vodopádu k pravoslavnému dřevěnému kostelíku sv. Michala přenesenému sem z Podkarpatské Rusi. Z Kinského zahrady můžete pokračovat třeba na Petřín, ale též do oblasti Hřebenek, kde kromě vil naleznete i historiké zemědělské usedlosti - Horní Palatu, Pernikářku a Hřebenku; před Hřebenkou také stojí kaplička Nejsvětější Trojice, dnes nově opravená. U Hřebenky se navracíme k centru, avšak nebudeme klesat na Plzeňskou, nýbrž se vydáme Holečkovou ke dvěma klášterům s nádhernými kostely - nejprve narazíme na svatého Gabriela a následně se dostaneme ke klášteru Sacré Coeur; potom se vrátíme ke kostelu sv. Gabriela, neboť od něj lze jít k parku, z něhož samozřejmě můžete suše sejít na prodloužení ulice Radlické, ale také se dá využít lávka nad křižovatkou do nákupního centra, jímž je pochopitelně možné projít k Andělu. Nu a dále půjdeme či pojedeme k západu tou známou rušnou Plzeňskou ulicí; je to nezbytně nutné, neboť ještě před první zastávkou - Bertramka - se nachází ulice Mozartova a na jejím konci vila Bertramka, známá právě díky W. A. Mozartovi; od ní by se nechalo stoupat na Malvazinky, jenomže my budeme pokračovat k tramvajové zastávce, protože přímo u ní stojí Kostel Nejsvětější Trojice, ke kterému přiléhá hřbitov, původně malostranský; je obohacující dostat se někdy na něj, neboť se jedná o působivé a zajímavé místo, leč sevřené mezi frekventovanými ulicemi Plzeňskou a Duškovou; celý hřbitov je porostlý břečťanem a v jeho středu stojí hrobka a socha Leopolda Thun-Hohensteina. Dále pojeďme či pojďme pod Hřebenkami dvě zastávky k zastávce Klamovka, kde stojí kaplička Nanebevzetí P. Marie a usedlost Klamovka; i dále na severozápad se pak nacházejí historické budovy, přičemž některé z nich naleznete označené i v turistické mapě - jedná se třeba o Klikovku nebo pobořenou Skalku, k níž se vrátíme o poznání níže pod heslem Kotlářka. Nyní se ale vraťme k Andělu, abychom se vydali do oblasti Malvazinek; tu obsluhuje linka 137 z Knížecí s velmi příjemným intervalem končíc v zastávce U Waltrovky. První, co cestou sem pěšky uvidíme, zvolíme-li od Knížecí trasu, jež se nejvíce nabízí, budou sady Na Skalce, pak se dostaneme k evangelickému a husitskému kostelu a vstoupíme do parku Santoška se stejnojmennou budovou; později ve vilové čtvrti narazíme na spoustu krásných domů, některé z nichž jsou pojmenované, některé dokonce poznačené v mapách, jako je třeba usedlost Nikolajka; v případě usedlosti Šalamounka bych ani tak nedoporučoval ji samu, jako ochoz, po nemž lze okolo ní projít - pěšina z ul. U Šalamounky do K Měchurce vede přes louku s krásným výhledem; pokud chcete sejít do Jinonického údolí, můžete tak učiniti zmezi větví ulice U teplárny příkrou pěšinou, dále jižněji pak z ulice Trachtovy příjemnou březovou alejí, nebo nejjižněji prakticky rovnou cestou okolo usedlosti Bulovka. Velkou část Malvazinek zabírá smíchovský hřbitov s kostelem sv. Filipa a Jakuba v jeho středu; od hřbitova lze kromě jiného sejít pěšinkou do Radlic. Poslední zajímavostí, již v této oblasti prostě musím zmínit, je vila na Pavím vrchu, od které je také nádherný výhled na Prahu; dostanete se tam ulicí Nad Santoškou buď z parku Santoška, tedy od zastávky Santoška, od zastávky Václavka, nebo prostě uprostřed procházky; sejít odtud lze malou pěšinou po druhé straně vrchu ústící na ulici Na pláni, z níž je možné pokračovat ve scházení na ulici K vodojemu ústící na Radlickou poblíž bývalé tramvajové konečné Laurová; na opačné straně údolí, do něhož jste sklesali, se nachází další část Smíchova. Tato čtvrť je obsluhována linkou 231, jež bývá označována za nejnáročnější v Praze konajíc jednosměrný objezd z Knížecí - její trasa vede úzkými uličkami s mnohdy velmi ostrými zatáčkami a určitě stojí za projetí; její nejzazší zastávka zde slove Dívčí Hrady a takto bývá nazývána i celá tato oblast; právě zastávka Dívčí Hrady je jedním z vhodných východišť na Děvín. I ve zdejších uličkách naleznete spoustu zajímavých vil, níže - nad ulicí Křížovou - stojí bývalá usedlost Koulka, dále při Křížové jedna z novějších dominant Smíchova - veliká budova České správy sociálního zabezpečení; nejvýznamnější zdejší památkou je nepochybně židovský hřbitov nedaleko zastávky Kesnerka, bohužel na něj můžete nahlédnout jenom přes zeď.
Text je přejatý z Průvodce k průvodci I - https://www.turistika.cz/cestopisy/show/pruvodce-k-pruvodci-i-okoli-prahy.html.