Faustův dům
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Nazývaný též Mladotovský palác. Dům v jádru gotický, byl postaven na místě paláce knížat opavských ze 14. st. Za husitských válek byl dům opavským odebrán a byl pobořen. Poté měnil často majitele, až propadl císaři Ferdinandu I. Ten věnoval dům svému osobnímu lékaři Janu Koppovi, který jej později musel pro dluhy prodat. Ve druhé polovině 16. století byl dům renesančně upraven. Roku 1590 jej koupil anglický alchymista a šarlatán Edward Kelly. Císař přijal Kellyho jako dvorního alchymistu. Roku 1591 je však na Kellyho vydán zatykač pro různé podvody a je vězněn na Křivoklátě. Při útěku z věže se vážně zranil a později dostal milost. Podruhé byl ve vězení v Mostě za údajnou špionáž pro Polsko. Zde spáchal sebevraždu jedem. Kelly byl jedním z těch, který se svými různými alchymistickými pokusy v domě přičinil o jeho tajemnou pověst. V 18. století připadl hrabatům Mladotům ze Solopysk. Za Fedinanda Antonína Mladoty (kolem roku 1725) provedl František Maxmilián Kaňka jeho přestavbu do nynější barokní podoby. Ferdinand Antonín Mladota byl Podivín, konal zde pokusy z fyziky a z chemie. V domě měl několik přístrojů zhotovených na principech optiky, elektřiny a magnetismu. Dále figuriny pohybující se na natažené pero a jiné v té době nevysvětlitelné věci, které vzbuzovaly představu, že je spolčen s ďáblem. K pověsti o domě snad přispěl i dr. Karl Jaenig, někdejší kaplan sousedního kostela sv. Jana Na Skalce, který zde bydlel a správcoval na přelomu 19. a 20. st. Měl speciálního koníčka, byl posedlý vším, co souviselo se smrtí. Sbíral funerální předměty, měl prý doma lebku, zbytek šibenice, říkalo se, že spí v rakvi. Romantismus 19. st. uvedl tento tajemný dům do souvislosti se starou legendou o dr. Faustovi, šarlatánovi a magistru černých umění, který upsal svou duši ďáblu, jenž odnesl hříšníka do pekel. Jejich cesta do pekel měla vést právě odtud otvorem ve stropě, který se pak dlouho nedařilo žádným způsobem zazdít.