Stará Boleslav a Sv.Václav-patron České země

Stará Boleslav a Sv. Václav – patron české země.

Už dávno jsem chtěla zavítat do Staré Boleslavi ,na naši Národní Svatováclavskou pouť, uctít sv.Václava – patrona naší země, vidět slavnosti s ní spojené, pokoukat po různých veselicích,projít si stánky, něco dobrého pojíst a popř.si něco koupit na památku .Tato Národní Svatováclavská pouť byla obnovena v r.2003 městem Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, reprezentovaná pražským Arcibiskupstvím,Českou biskupskou konferencí, Kapitulou Kosmy a Damiána spolu s oběma farnostmi měst. Koná se každoročně při příležitosti svátku sv.Václava.

Splnilo se mě to před 2 roky,ale ne v takové pohodě,jak jsem očekávala.Den byl zamračený při nástupu do vlaku, a když jsme dorazili do místa našeho cíle,rozpršelo se!Kdyby jen poprchávalo,ale to vyloženě cedilo jak z konve! Co se dalo dělat!Počasí si nevyberu a ani při nejlepší vůli i kdybych chtěla objednat na ten den, aby svítilo sluníčko a zkrátka bylo hezky, tak to nejde!A jako se kdysi zpívalo v písni….“poručíme větru, dešti…“tak to je pěkný nesmysl!Poručit se zkrátka nedá!

Z vlaku na nádraží ve St.Boleslavi se nás vyrojilo velké množství lidí a všichni jsme si to zamířili k Mariánskému náměstí,kde se konala koncelebrovaná poutní bohoslužba a ještě v dalších přilehlých poutních chrámech…v bazilice Sv.Václava a v chrámu Nanebevzetí Panny Marie.

Nádraží ve Staré Boleslavi je na odlehlém místě a přijet tam večer,nebo vlastně kdykoliv ale za tmy, bych se docela bála.Podle mě tam dávají lišky dobrou noc…..a kdyby někdo někomu vrazil facku,tak ani neví,odkud mu přílítla,takové to tam bylo ponuré a nehostinné….

My jsme ale přijeli za ranního rozbřesku,a tak na nás nikdo za stromem nečíhal a i když pršelo,a k náměstí to bylo dost daleko,cesta poměrně rychle uběhla.Do Mše sv. ještě zbývalo trochu času a tak jsme pokoukali kam si stoupnout,abychom měli dostatečný přehled.Jenže v tom dešti,který nepřestával a kdy každý měl nad sebou „parazol“jsme měli omezenou viditelnost.Hlava nehlava,všude bylo vidět jen samé deštníky, a slyšet, jak do nich kapají kapky deště, a když jste je po chvíli trochu nesetřás‘ z deštníku,tak zas sjely po něm na rukávy vašeho oblečení.A k tomu jste ještě museli dávat pozor,aby jste tím deštníkem někoho nepraštili.Přicházeli neustále nově příchozí,hledali si místa,zařazovali se mezi nás a zastiňovali obzor zase deštníkem.Zkrátka děsná situace!!!!!Viditelnost špatná,déšť stále pokračoval a jak jsme se tak různě posouvali a přešlapovali,abychom objevili dobré místečko ke koukání,zas jsme šlápli do louže a měli boty plné vody.No,co k tomu ještě dodat……za chvíli Mše sv.začala a my jsme se s případnou situací museli smířit.

Mši sv. započal pražský arcibiskup Miloslav Vlk.Po celou dobu Mše sv. neustále pršelo a teprve po jejím skončení začal déšť ustávat, což jsme kvitovali s povděkem.

Každý jsme se rozešel na různá místa,která jsme si chtěli prohlédnout a nebylo toho málo.Napřed jsme navštívili Chrám Nanebevzetí Panny Marie,poté jsme prošli okolo kostela sv.Klimenta ,který stojí v těsném sousedství baziliky sv.Václava.

Kostel Sv.Klimenta je považován odborníky za hradní kapli někdejšího boleslavského hradu.Je to vedle krypty sv.Kosmy a Damiána nejstarší budovave Staré Boleslavi, která se dochovala do dnešní doby skoro v nezměněné podobě a náleží k nejstarším chrámovým stavbám v Čechách vůbec.Je domněnka, že kostel zbudoval kníže Vratislav r.915 na místě staršího dřevěného kostelíka, založeného sv.Metodějem, který s bratrem Konstantinem – Cyrilem, přinesl z Chersonesu na Krymu do Říma ostatky třetího papeže a mučedníka sv.Klimenta.Historické doklady ale chybí.Svou dnešní podobu kostel získal asi ve 12.stol.Původní kostelík stál v blízkosti dnes již zaniklého knížecího hradu.

Kostel později prodělal četné pohromy.V 15.století byl vypálen husity.Obnoven byl r.1601.Během třicetileté války byl kostel poničen Švédy.To tak jen zhruba.Kostel se stal známým díky nástěnným malbám, které byly objeveny r.1890 a částečně odkryty v r.1899 – 1900 a konzervovány r.1914.Konzervační zásah se ještě uskutečnil v 60 letech 20.století.Na malbách jsou výjevy ze života sv.Klimenta, zobrazuje se na nich i sv.Ludmila, sv.Petr, který Klimenta přivedl k víře, zkrátka je toho mnoho,o čem bych tady mohla psát,ale to by bylo moc dlouhé povídání.Jen ještě podotknu,že se dnes tento staroboleslavský kostel řadí mezi nejcennější evropské památky románské doby.

Bazilika sv.Václava

Původně měla být bazilika sv.Václava mauzoleem nad hrobem našeho největšího světce a později patrona České země.Založil ji kníže Břetislav I. kolem r.1042 a při ní zřídil kapitulu, nejstarší instituci tohoto druhu.

Prastarý kostel sv.Kosmy a Daminána, před jehož dveřmi byl sv.Václav zavražděn svým bratrem Boleslavem ,byl pojat do nové stavby, která byla dokončena až v r.1052.

Dnešní svatyně má půdorys trojlodní románské baziliky, která si uchovala základy obou věží a jejím srdcem se stala románská krypta, uchovávající původní hrob sv.Václava.

Kostel značně utrpěl za husitských nepokojů.Opravy začaly v 15.století a trvaly až do 16.století.V r.1639 – 1640 kostel poničilo švédské vojsko, které si u něj zřídilo opevněný tábor.Jedna z věží byla odbourána,aby na ní mohla být umístěna děla a bazilika byla proměněna ve stáj pro koně.Při ústupu Švédů byl kostel navíc ještě neopatrností zapálen.

K jeho obnově došlo až po třicetileté válce.K významnějším opravám došlo zásluhou preláta Jana Paulyho,faráře z kostela sv.Václava v Praze na Smíchově ve 20 letech 20.století.Celý chrám byl vevnitř i venku opraven.Byl opatřen krytinou a restaurováno vnitřní zařízení.Poslední dílčí opravy byly provedeny v dobách totality a nedlouho po jejím skončení.

Vnitřní výzdoba kostela je převážně barokní.

Zmínila jsem se vám jen namátkou o historii prastarého kostela sv.Kosmy a Damiána a baziliky sv.Václava.Nelze vše vypsat, je toho moc.

My jsme se zašli podívat do baziliky a uctít lebku sv.Václava – patrona naší země.Potajmu při vstupu jsem udělala snímeček,ale hned jsem byla napomenuta,že se nesmí fotit,tudíž lebku sv.Václava se mě nepodařilo už vyfotit, jen vstup do baziliky.Aspoň něco!

Věž baziliky sv.Václava se opravovala, taktéž se opravoval Chrám Nanebevzetí Panny Marie, myslím v době naší návštěvy.

Prohlédli jsme si celý areál baziliky i s nádvořím a protože už nám kručelo v žaludku,tak jsme se šli porozhlédnout ,co by bylo k zakousnutí.Stánků tady bylo strašně moc,jídla a pití a mlsotek taky a musím napsat,že jsem to ani vše nestačila projít.Byly tu různé ukázky dobových řemesel, od kovařiny,hrnčířství, také ale ruční práce jako drhání,paličkování,háčkování,pletení a dalších a dalších výdobytků různých řemesel,zkrátka bylo se na co dívat.

A taky ukázka různých uniforem….ani nevím,co ty uniformy měly znázorňovat, ptát jsem se nechtěla,ale byla to podívaná,to vám tedy řeknu!

Předvedli se nám i komedianti svými čísly a tanečnice předvedly svůj um se svými tanečky,kterými se kdysi bavila hradní šlechta.

Protože čas se nám neúprosně krátil, museli jsme pomýšlet na návrat domů. Na rozloučenou se Starou Boleslaví nám naposledy pohladila oči krásná růže, která kvetla za plotem a usmívala se na nás svými růžovými plátky.

Nám nic jiného nezbývalo,než se obrátit na zpáteční cestu k nádraží. Nastoupili jsme do vlaku, který nás unášel k našemu domovu a já ještě z posledního vagonu při dojezdu na nádraží v Teplicích se loučila s krásně prožitým,byť ještě po ránu propršeným dnem.

Zdroj:cz.wikipedia.org/wiki/