Svobodná spolková republika Kraví hora - Bořetice - Modré Hory

Spolková republika Kraví hora

Dostaly  jsme  s kamarádkou tip  na naprostý „úlet z reality“.

Zavítaly jsme na  Bořeticko do jedné z nejvýznamnějších zemí na světě, o jejíž  existenci však  ví málokdo.  Ani my netušily, že   44 km od  Brna  v mikroregionu Modré Hory se nachází Svobodná spolková republika Kraví hora. Jejím bohatstvím je víno. Na celém území se nachází více než 260 vinných sklípků. Obyvateli jsou vinaři. Z vypěstované  révy kouzlí  lahodný mok. Jejich patronem je sv. Urban. Neexistuje zde  nezaměstnanost.

Republika  má svého prezidenta,  vládu, 4 konzuláty, hymnu, znak i  vlajku. Státní agenda se týká hlavně vinohradnictví a vinařství. Základním dokumentem státu je ústava.

Nachází se  zde i několik  velvyslanectví. Existuje jakési podezření, že  cílem velvyslanectví je zjistit informace, proč  je moravské vínko tak chutné.

Republika je též součástí   seskupení – obranného paktu   MATO (Moravská asociace týlové obrany, či také  Maso-alkohol-turistika-obžerství), sloužícího  ke vzájemné spolupráci mezi recesistickými státy na území ČR.

Republika  (dobrovolné sdružení občanů) byla vyhlášena  v listopadu 2000 zvolením prezidenta a vlády (a souběžně také volbami do Senátu a krajských zastupitelstev). Vydala pasy a  známky. Vedla již několik recesistických akcí. 

Jejím cílem bylo a je  nalákat milovníky vína a turisty   do  místních sklepů a podílet se tak na zlepšování mezilidských vztahů.

Tento úkol se prý daří plnit. Byl  však zprvu problém návštěvníky  uložit. V současnosti  je možné  zde ubytovat  asi 460 lidí. 

Místní měnou je  jeden Kravihorec, krytý vínem. Vůně a chutě, které tvoří  hodnotu měny, jsou k nezaplacení.

Spolková republika se  skládá ze tří  oblastí: Kraví Hora, Hliníky a  Zahraničí. (Zahraničím probíhá hranice dvou katastrů. Sklípky  v této části  už stojí  v katastru  němčickém.)

Naše první kroky  vedly k místnímu letišti (vznik 2009). Prošly jsme se po  ranveji, pobrebtaly se členy  leteckého klubu Kraví hora o letecké turistice a   také o možnosti si pro vínko  do této oblasti i doletět, pokud bychom vlastnily letadlo.

Poté jsme pokračovaly do centra dění. Naprostou náhodou se nám totiž podařilo  tuto  republiku navštívit   v den otevření vinných sklepů, pořádaného u příležitosti výročí založení SSRKH. Přišly jsme sice o zahájení (nástup vlády, hymnu a  zahajovací  proslov  předsedy  vlády), ale vpluly jsme  do výborné atmosféry, umocněné  parádním počasím. Víno teklo proudem,  z různých koutů hrála muzika, lidé se bavili…

 Na letní terase  hotelu Kraví hora jsme poobědvaly. Prohlédly jsme si pak upravený areál a  pozdravily  kravičku (symbol Kraví Hory místním darovala městská část Praha -  Horní Počernice). Recesisté kravce  pořídili kamaráda býčka  Vavřince, který se válel poblíž.  Prostory (včetně umělých  zvířátek)  mi připadaly lehce kýčovité, ale byly upravené a čisté.

Vydaly  jsme se do Zahraničí, kde   jsem měla  možnost  ochutnat  vínko.

Z veselí jsme pak   na   čas  vyběhly  úvozovou cestou (po žluté) do klidu. Nad  řadou vinných sklepů se zvedaly kopce úrodných vinohradů.

Nejčastější odrůdou bořetických vinic  jsou Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Müller Thurgau a  Neuburské. Vysoce kvalitní jsou i vínka červená: Frankovka, Modrý Portugal, Svatovavřinecké a další.

 

 Naším cílem  byla dřevěná rozhledna, nacházející se asi  1 km od civilizace.  V roce 2005  zvítězily  Bořetice v soutěži vesnice  roku. Na památku tohoto vítězství byla  v roce 2006 Rozhledna Kraví hora zprovozněna.  Z vyhlídkové plošiny (12 m) jsme  se pokochaly pohledy do velmi pěkného, mírně zvlněného  kraje, osázeného vinnou révou, také na vesničky, Pálavu i Nové Mlýny. Pokračovaly  jsme pak po cyklostezce  Modrohorská, která nás  mezi vinohrady    po necelých  2 km dovedla zpět do civilizace. Následovala další degustace výborného vínka.  

Z jedné z mnoha komických hlášek, které zdobily prostory vinných sklepů, jsme se dozvěděly, že tento krásný kraj (v prenatálním stavu) patrně navštívil i Jára Cimrman.  Jeho maminka jela vlakem  slehnout   do Vídně a díky  chybě zřízence  dráhy  skončila  v Bořeticích, kde pod ořechem přespala.

V radostném rozpoložení  jsme  pak ujížděly domů.

28. května 2016

Použité odkazy:

http://www.penzionsklep.cz/kravi-hora-ustava

http://www.republikakravihora.cz/republika-kravi-hora/ustava

http://www.boretice.cz/letecky-klub-nad-krajem-andre-o.s

http://www.kravihora.cz/restaurace

http://www.modrehory.cz/