Švýcarsko 2011 - 7. den - Bern
Po probuzení ke mně otevřeným oknem proniká nepříjemný zvuk. Jsou to kapky deště dopadající na okap. Nedá se nic dělat, předpověď počasí na dnešní se bohužel potvrdila. Ovšem ostříleného cestovatele nemůže špatné počasí překvapit, neboť má v záloze vždy několik mokrých variant. My jsme si díky dešti mohli alespoň trochu přispat a okolo desáté hodiny vyrazit do švýcarského hlavního města Bernu. Bern získal statut hlavního města jenom díky tomu, že se města Curych a Ženeva nemohla dohodnout na tom, kdo bude Švýcarsku vládnout. A když se dva perou, třetí se směje ... . Díky tomu je Bern hlavně administrativní město. Během cesty vlakem nám přestalo pršet. Ale zatažená obloha slibovala, že to nejspíš nebude mít dlouhého trvání.
Podle doporučení průvodce stojí v Bernu za návštěvu v podstatě jenom historické centrum. To se nachází v ohybu řeky Aare, která ho ze tří stran obklopuje a ze čtvrté strany ho od zbytku města odděluje nádraží. Mimochodem nádraží v Bernu je druhým nejdůležitějším přestupním bodem v celé síti Švýcarského dopravního systému (prvním je Curych). Historické centrum města má tu zvláštnost, že všechny domy mají charakteristickou šedivou barvu. To je způsobeno tím, že při stavbě města byl použit místní pískovec. Díky tomu se zachovaly původní domy a celé centrum tvoří kompaktní celek, který byl zapsán na seznam památek UNESCO. V centru města byla vyprojektována i síť kašen, takže hezky vyzdobenou kašnu může návštěvník potkat doslova na každém kroku. Celková atmosféra města je poklidná, místní nikam moc nepospíchají. Je to asi i tím, že centrum je pěší zóna, do které smí vjíždět pouze tramvaje a trolejbusy. Počasí se příliš nezlepšuje a občas zaprší. Domy v historické části však mají v tomto počasí jednu výhodu. U většiny z nich bylo vystavěno podloubí, takže turisté mohou procházet, obdivovat město a být za každého počasí v suchu.
Po obědě jsme zamířili k místnímu orloji. Přicházíme právě včas, představení začíná čtyři minuty před celou. Kdo ovšem čeká něco podobného jako stojí na pražském Staroměstském náměstí, bude zklamán. Představení se skládá ze tří postaviček, které se za zvuku národních písní dvakrát otočí. Nakonec zazvoní zlatí zvoníci na zvon ve věži a je konec. Od orloje jsme zamířili ke katedrále Sv. Vincence, údajně jedné nejhezčí v celém Švýcarsku. Bohužel, během naší návštěvy byla věž katedrály v rekonstrukci a částečně zakryta. Náladu si spravujeme v přilehlém parčíku, ze kterého je pěkný výhled na řeku Aare a spodní část města. Končíme s prohlídkou a míříme zpátky na nádraží. Dá se říci, že právě v čas, protože znovu začíná pršet a tentokrát už to vypadá opravdu na dlouhý a vytrvalý déšť.
Ze nepřetržitého deště přijíždíme do Curychu. Z nádraží míříme do blízkého obchodu s čokoládou, kde nakupujeme zásoby na doma. V největším slejváku se přesunujeme do našeho přechodného obydlí. Po krátkém odpočinku se dáváme do gala a vyrážíme si užít náš poslední večer v Curychu. Po večeři odlovuji svou poslední kešku. V našem mikro pokojíku nás pak už čeká jenom balení a poslední láhev vína. Snažíme se jít spát v rozumnou hodinu, protože zítra nás čeká velmi brzké vstávání.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Bern
Půjčovna autPříspěvky z okolí Švýcarsko 2011 - 7. den - Bern
