Švýcarsko 2011 - 8. den - Cesta domů

Před námi je už pouze cesta domů, při opuštění našho mikro-pokojíku jsem si ho na památku vyfotil, toto je pohled z vchodových dveří  •  Fotografie (4)  • Foto: TondaJ

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

Pohled za roh, více místa zde nebyl

Toto letadlo (Avro RJ 100) nás dopraví zpátky do Prahy

Vstoupit do fotogalerie (4 fotografií)

Vstáváme okolo šesté hodiny ranní. Během snídaně dobalujeme poslední věci a úderem sedmé hodiny opouštíme naše ubytování. Absolvujeme poslední jízdu tramvají na nádraží, kde přestupujeme na vlak do Basileje. V Basileji se máti velice diví, proč musíme tentokrát na autobus, když při příjezdu jsme jeli rovnou z letiště vlakem. Dává mi to hodně práce jí vysvětlit, že i z letiště jsme k basilejskému nádraží jeli autobusem. Ale obávám se, že veškerá má snaha byla marná. Na letišti se bez problémů odbavujeme a s drobnými obtížemi procházíme příliš citlivě nastavenými rentgeny. Do odletu zbývá to, co zná každý letecký cestovatel. Nekonečné čekání. Čekání si naštěstí zkracujeme dlouhou docházkovou dobou ke gejtu. Letiště je celé opuštěné, dalo by se říci, že zde chcípnul pes. Venku se žení všichni čerti a já zlehka připravuji máti na to, že by let nemusel být tak klidný jako při cestě z Prahy za jasného počasí. Konečně nastává hodina H a minuta M - otevírá se gejt k nástupu do letadla.

Po startu rychle mizíme v mracích a naštěstí je let poměrně klidný. Jak tak dedukuji podle dráhy, na kterou v Basileji pojíždíme, startujeme v přímém směru na Prahu. Rychle se dostáváme nad mraky a náš let pokračuje v naprostém klidu. Po občerstvení, které je zakončené pravou švýcarskou čokoládkou, začíná sestup. Letadlo je v mracích lehce zmítáno turbulencemi, ale naštěstí to není nic strašného. Přispívá k tomu i fakt, že v Ruzyni přistáváme na dráhu 06. Takže jsme vlastně celý let letěli rovně a nemuseli po startu a ani při přiblížení složitě manévrovat. Ale aby nám to nebylo líto, tak díky silnému bočnímu větru s námi kapitán dosedá při touch-downu pouze na levé zadní kolo.

Na letišti si vyzvedávám svou krosnu a již několikrát projetou cestou se vydáváme na cestu domů. A tím končí naše osmidenní cestování po nádherné zemi, plné přírodních a technických památek, s perfektně fungující Dopravou a lidmi, kteří vyznávají i jiné hodnoty než je stres a shon.

Autor: TondaJ

Další články autora: 41

hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci

Sdílet s přáteli