Telč - čtyři dny na přelomu roku 2022/2023 – 3. den: naučná stezka Lipky (2. část) - kaple sv. Karla Boromejského – salaš – Holubářský, Kryštofovský rybník a Nadymáček – procházka zámeckým parkem – Ulický rybník – znovu Telč – Štěpnický rybník

Vstáváme po osmé. Na snídani konečně Líba přichází usměvavá a hladová. Tak aspoň toho Silvestra si snad užijeme společně. Jen Miloš zase začíná smrkat. Vypadá to, že to od Líby chytil. Tak snad do večera vydrží.

Po opět výborné snídani zjišťujeme, že na záchodě u restaurace je spousta šikmookých. Nepoznáme, zda jsou to Japonci, ale máme strach, aby to nebyli Číňani. No to máme radost. Než jsme odjížděli, tak psali, že covidoví Číňani zaplavují svět. V Itálii z obavy, aby nedopadli jako před 2 lety, začali testovat cestující z Číny. V prvním letu bylo necelých 40 % pozitivních, ve druhém to už bylo přes 50 %.
Když jsme odcházeli na výlet, tak jsme si všimli, že jsou v jídelně - na stole mají mongolské vlaječky. Asi chtějí dát najevo, kam patří. Docela jsme se uklidnili.

Ráno venku bylo zataženo, teď se to trochu vyjasňuje. Dnes jdeme na kratší procházku. Včera jsme si prošli jednu část naučné stezky Lipka, dnes si chceme projít 2. část. Jdeme sami, na odpolední procházku se k nám přidá prý Líba s Milošem.

Teď jdeme naučnou stezku od konce - od posledního zastavení. Jdeme okolo hotelu jako včera, ale po silnici ještě o kousek dál. Odbočujeme vpravo až za potokem a za křižovatkou. Po chvíli vpravo vidíme velkou moderní hřbitovní budovu, která ze včerejší cesty vidět nebyla.

Po chvíli na druhé straně částečně z mlhy vykukuje zdejší dominanta - barokní poutní kostel sv. Jana Nepomuckého, který byl postaven v letech 1726 – 1729. Tento kostel na křížovém půdoryse se dvěma věžemi je 25 m dlouhý a 9 m široký. Neobvyklá je jeho výška – 18 m. K němu neodbočujeme hlavně proto, že bychom pěkně dlouhý kus museli po hlavní silnici. To Ota vůbec nemá rád.

Je zataženo, ale do toho svítí sluníčko, takže krajina je zajímavě zbarvená.

Tato část naučné stezky není nejlépe značená. Navíc panely jednotlivých zastavení nejsou úplně u cesty. Předposlední 9. jsme minuli, další byl u cesty. Tady se dozvídáme, že tu bývala asi od pol. 17. století bažantnice.

Přicházíme na zpevněnou cestu. To už jdeme také po zelené turistické značce. Zpevněná cesta vede na rozcestí V Lipkách, kde jsme byli včera a kudy se budeme vracet. My jdeme rovně po pěšině a přicházíme na další zpevněnou cestu. Tady má zelená značka s naučnou stezkou odbočovat vlevo, jenže šipka nás posílá vpravo. Koukla jsem do tabletu a nenechávám se zmást. Ani Otou, který se chce držet značky. Udělala jsem dobře. Ze zvědavosti odbočujeme hodně vyšlapanou pěšinkou do lesa k malému rybníčku, kde nalézáme 6. zastavení – znamení, že jdeme dobře. Ale také, že jsme někde minuli 7. zastavení. Začínám si říkat, že někdy je lepší chodit po vlastním značení než po značené cestě. Za chvilku jsme na rozcestí Na Vrších. Najednou je tady i zelená značka. Naučná stezka odbočuje vpravo. Křižují ji cyklistické traily. Dokonce i jeden cyklista se na nich prohání.

Přicházíme ke kapli sv. Karla Boromejského a odbočujeme vpravo po cestě, po které jsme sem včera přišli. Udělalo se nezvyklé horko. To, co včera bylo zmrzlé, dnes je samé bláto. Po naučné stezce jdeme jen na rozcestí V Lipkách, kde odbočujeme vlevo a po chvíli vpravo k salaši. Šokuje nás, že podél cesty jsou lavičky z leštěného, i když asi umělého mramoru.

Na mapy.cz je uvedeno salaš, ve skutečnosti je to Ranč. Býval tady snad již od 18. století - za doby Leopolda Podstatzkého-Lichtensteina. Jenže za dobu socialistického hospodaření se dostal do takového stavu, že nový majitel ho musel zbourat a začít vše stavět znovu. Nabízí tady ubytování, projížďky na koních, ponících i oslech nebo jízdy s oslím spřežením. Je možno si pronajmout i celý ranč např. na svatbu apod. Jak to tady vše rozmrzlo, skoro se projít nedá. Cesta je samé bláto. No to budeme vypadat. Naštěstí na večer máme jiné boty a tyhle nám snad do rána uschnou, když je odpoledne umyjeme.

Pokračujeme okolo rybníků – Holubářského, Kryštofovského a Nadymáčku. Tato cesta končí u našeho hotelu.

Vyzvedáváme Miloše s Líbou, která se na procházku už těší. Zimní bundy necháváme doma a jdeme jen tak na lehko. Tentokrát procházíme zámeckým parkem okolo Zachariášovy lípy, okolo Ulického rybníka až k Belpské lávce. Přes rybník obdivujeme nádherná panoramata města. Přicházíme na náměstí Zachariáše z Hradce a jen tak se tam touláme, když si najednou Líba vzpomněla, že potřebují koupit na zítra pečivo. Ve městě je vše zavřeno a tak jdme až do Tesca na druhý konec města – je jen kousek od dnes zavřeného pivovaru Trojan, kde jsme byli ve čtvrtek.

U Tesca jsme se s nimi rozloučili. Chodí pomalu a nám už začíná být chladno, potřebujeme vyrazit rychleji, ať se zahřejeme. Ota jde ještě na pivo do restaurace Na Kopečku, já jdu na pokoj. Pivo nechci, jdu si uvařit čaj. K jídlu máme ještě nějaké zbytky z domova. To už volá Líba, že si zašli na polévku do restaurace Na Zámecké, ať tam přijdeme. Nic neslibuji, čekám na Otu, tomu se tam také nechce. Přece to jídlo nepovezeme zase domů.

Do silvestrovské večeře s programem máme ještě 4 hodiny času. To si ještě stačíme odpočinout. My koukáme na televizi, Ota to přepíná, kde je co zajímavého. Líba s Milošem si šli zdřímnout. Líba prý sotva došla.
Zítra tady náš pobyt končí, ale pokoje můžeme opustit snad až v poledne. Času tedy bude dost. Můžeme tedy klidně lenošit.

Konečně se blíží 19. hodina, kdy můžeme scházet do sálu, kde už ladí 2 mládenci - skupina Kalíšci. Ve 20 hodin to rozjedou. Stoly jsou pěkně upravené, jsou tu svíčky, frkačky, kloboučky. Večeře se dnes podává tady – formou švédských stolů.

Sál je velký, druhá polovina je vyhrazena pro místní lidi, kteří sem přišli také oslavit Silvestr. Ve vedlejším sále je zájezd Němců, převázně starších, ale skutečně příjemných lidí.

Každá dvojice jsme k ubytování dostali lístek na víno dle vlastního výběru. Volíme červené suché – nabízí Zweigeltrebe p.s. 2021. Jiné v této kategorii nemají, přesto mi dávají ochutnat. Je výborné, chutná i Otovi, i když ten dává přednost pivu. Sotva deckou si se mnou připil.

V 19.30 otvírají raut. Nabídka je široká, jídlo výborné, ale malý český člověk se projevil i tady. Krom teplého jídla je připravena i nabídka sýrů a jiných dobrot k pivu a vínu. I když jídlo doplňovali, sýr byl nedostatkové zboží. Až později jsem zjistila, že skoro každý si nabral plný talíř a ještě po půlnoci měli na stole zásoby. My jsme nekřečkovali, takže jsme měli smůlu. Byla tam však spousta jiných dobrot, takže jsme nestrádali. Dokonce zbyl i výborný avokádový salát s lososem. Byl i tatarák. I když ten sýr mi trochu chyběl.

K mému překvapení se začalo tancovat téměř hned, zábava se rychle rozjela. Miloš je úžasný tanečník, takže si to také užívali. Dokonce i my jsme si zatancovali, i když Ota se většinou přesvědčit nedá. Ale tentokrát tancoval jak o život.

V půl 12 pustili na zeď světelné hodiny, které odpočítávali čas do půlnoci. K dosud volnému stolu uprostřed našeho sálu si přesedli Němci. Personál nám rozdal sklenky bublinek, které také byly pozorností podniku.  O půlnoci propuklo mohutné veselí a k našemu velkému překvapení se Česi chovali distingovaně a ťukali si jen u svého stolu. To Němci si přiťukávali mezi sebou ale obcházeli i ostatní stoly a ťukali si se všemi - i s Čechy. Bylo to moc milé. Do toho za chvilku začala hrát česká hymna. I Němci se zklidnili a nerušili. Musím říct, že mne celá ta atmosféra až dojala. Bylo fakt moc hezké.

Pak nás upozornili, že za 5 minut bude v atriu ohňostroj. Nebyl veliký, ale byl fajn.

Muzika hrála i půlnoci. Divila jsem se, jak Líba, která několik dnů proležela, si Silvestr užívala. Odpadli v půl druhé. Ale to si ještě stačili zatančit i rock-n-roll. Ten si Ota taky užíval. My se ještě chvilku zdrželi, zatančili jsme si ještě  waltz, mazurku a dokonce i čaču a taky šli spát.

Ota sice vyhrožoval, že spát se ještě nepůjde, že ještě pustí televizi, ale nakonec to ani nezkoušel. Za chvíli jsme už oba spali.

Telč - čtyři dny na přelomu roku 2022/2023 – 3. den: naučná stezka Lipky (2. část) - kaple sv. Karla Boromejského – salaš – Holubářský, Kryštofovský rybník a Nadymáček – procházka zámeckým parkem – Ulický rybník – znovu Telč – Štěpnický rybník na mapě