Toulky podzimním Novoborskem.

Toulky podzimním Novoborskem.

Do Nového Boru přijíždíme Karlovým autem před půl desátou v síle tří členů našeho All Stars Teamu. To jsem zvědav kdy se zase sejdeme alespoň trochu kompletní.

Od rána mlha jak mlíko, už jsem začal propadat trudomyslnosti ale teď je to lepší, i sluníčko se občas ukáže. Trasa je připravená, takže jen krátký brífink a vyrážíme po červené směrem na Janov a ke skalnímu hradu Sloup. Opona se zvedá takže přece jen sahám do batohu pro Canon s úmyslem dokumentovat trasu. A barvy podzimu, je polovina října, na ty se těším obzvláště.

Vycházíme z města a červená nás vede chvíli lesem, procházíme Janovem a na hlavní k rozcestníku pod hradem. Obcházíme kolem hradu a hledáme vhodné místo pro záběr zespodu. Nic moc. Červená odbočuje z hlavní na sinici do Sloupu a po pár metrech doleva vzhůru lesní cestou k lesnímu divadlu.

Tady se zdržíme a fotíme, pak dál po červené vzhůru k rozhledně Na Stráži. Nahoru nejdeme protože dohlednost není nikterak úchvatná ale už z ochozu za chatou je nádherný výhled na skalní hrad a okolí. Rozhledna je ve výšce asi 350 metrů a od ní pokračujeme romantickým údolím asi 750 m k vyhlídkám ve výšce cca 400m.

Tady červená uhýbá ostře Doprava k vrchu Slavíček a my se napojujeme na zelený vyhlídkový okruh. S navigací to zvládáme ale napojení na okruh je tady dost odfláknuté, dál už je to bez problémů.

Procházíme zeleným okruhem přes Maxovu, Hraběnčinu, Hradní a Maxmiliánovu vyhlídku a nevynecháme ani odbočku ke Skalnímu městu. Teprve z Maxovy a Hraběnčiny je nádherný výhled na skalní hrad. Nesmírně fotogenické, na Turistice už toho visí spousta ale neodolám. Škoda zbytků mlhy, drží se.

Pak se krátce napojujeme na modrý okruh, po něm doprava přes Vyhlídku poštolek a u rozcestí U stoleté jedle znovu na zelený okruh který nás vede vybarveným smíšeným lesem, občas asfaltkou ke Svojkovu.

Ve Svojkově na lavičce posvačíme a já odskočím na pár fotek ke zřícenině hradu a zpátky. Od rozcestí je to po červené se zelenou co by kamenem dohodil, asi 600m vzhůru kolem pramene U Strážce k Modlivému dolu. Velmi zajímavé zákoutí s pohnutou historií ale nebudu jí sáhodlouze popisovat, stejně bych to odněkud kopíroval, popisuju trasu.

Dál asi 500m k sedlu pod Slavíčkem (475 m) a za ním už jen po zelené k Záhořínské kapli. Na otevřeném prostoru jsou nádherné výhledy na Lužické hory a Ještěd.

Od kaple doleva po žluté ke Sloupu. Lesem, pastviny, ohrady, koně. Krásné rozhledy (už se asi opakuju), všude dominuje Klíč. Ve Sloupu se stavujeme v restauraci na pivo a kafe a po modré procházíme přes Maxov a Radvanec k turistickému rozcestí Radvanec.

Tady se dáváme doprava s modrou a zelenou kolem Panenské skály (či Škuneru?) a Bičování Krista k dalšímu rozcestí, tentokrát Údolí samoty. Odtud jdou obě, zelená i modrá do Cvikova, každá jinudy. My jdeme doleva po zelené Údolím samoty a po několika sto metrech protínáme doleva oblouk zelené podle navigace lesní cestou a vycházíme znovu na zelené před Havraními skalami.

Ty míjíme kolem odpočivadla a míříme na Půlnoční stráň a vyhlídku Jelení skok. Krátký stoupák na vyhlídku stojí za to, napíšu to ještě jednou – krásné výhledy – všude Klíč, samý Klíč, ale fajn. Ten si necháme na příští rok.

No a pak už do města, kolem lesního hřbitova, o tom jsem psal posledně, po zelené až na náměstí a kolem páté to mydlíme k domovu.

Co dodat. Počasí se během dne umoudřilo, zase jeden výlet na jedničku s hvězdičkou.

Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy

Odkaz na mapu trasy