Hrad Sloup v Čechách
Tipy na výlet • Vycházka - půldenní • Za kulturou
Kam a jak jedeme?
Od Mimoně je to kousek,ze Zákup 15km autem..Je to příjemná cesta autem krásný výhled do KRAJINY.
Za čím jedeme?
HISTORIE
Od pravěku do roku 1679 Od roku 1680 do roku 1945
Velmi pozoruhodný objekt se nachází v jižní části severočeské obce Sloup v Čechách, ležící nedaleko Nového Boru. Osamocený pískovcový suk strmě vystupuje přes 30 m nad okolní terén údolní nivy. Těžko dostupná skála poskytovala lidem bezpečný úkryt zřejmě odnepaměti. Počátky osídlování Sloupu sahají za hranici čtyřech tisíc let.
Podle sporých stop, které zde středověk zanechal, nelze přesně určit zda šlo o hrad coby panské sídlo, či (alespoň zpočátku) o pouhé útočiště pro okolní obyvatele v čase ohrožení. V našem případě zřejmě nelze mluvit o "založení hradu". Pravděpodobnější je postupný a zpočátku živelný vznik jednotlivých objektů ve skále. Teprve později mohl některý z Ronovců přistoupit k systematičtějšímu vytváření opevnění.
Na vrcholu při obvodu skály najdeme několik nevelkých prostor hrubě zahloubených do skály, nepříliš pravidelného tvaru. Byly zakryty dřevěnými přístřešky, případně nástavbami. Za zmínku stojí obdélníková místnost, výjimečně situovaná do hlouby skály, která byla při barokní přestavbě úhlopříčně protnuta novou chodbou. V "řezu" je patrný zbytek středového pilíře, podpírajícího plochý strop (objev P. Randuse, amatérského historika z Nového Boru). Zajímavá je také džbánovitá, 7m hluboká zásobnice na obilí, dnes přístupná z boku. Ve stěnách široké západní a především severní rozsedliny najdeme množství kapes prozrazujících někdejší osazení trámových konstrukcí. Severní rozsedlina se studnou a několika skalními místnostmi byla součástí středověkého a původně i barokního vstupu, dnes uzavřeného. I zde došlo k mnoha barokním úpravám a romantikům se nebude líbit, že dnešní vzhled "rytířských schodů" nepochází z rytířských dob, byť schodiště je v místech, kudy se ve středověku nahoru tlačili do úkrytu před nepřítelem udýchaní vesničané se svými ranci.
Po většinu času od počátku 14. století až do začátku století 17. patřilo sloupské panství Berkům z Dubé, příslušníkům rodu Ronovců. Pouze mezi léty 1412 a 1471 se v držbě postupně vystřídali Hanuš Welfl z Varnsdorfu, Pancířové ze Smojna a Vilém Ilburk. Zajímavou postavou byl Mikeš Pancíř, který v pohusitské době těžil z místních válek vedených pány zdejšího pomezí a hornolužickým Šestiměstím. Patřil k aktérům několika vpádů do Lužice, kde působil značné škody. Při trestných výpravách lužického a litoměřického vojska v letech 1444-5 bylo opevnění na skále pobořeno.
V roce 1596 dochází asi 100 m severně od skalního suku k výstavbě "Nového domu", nazývaného někdy zámkem (po r. 1733 starým zámkem) a později označovaného jako Berkovský dům. Jeho stavitel Adam Berka z Dubé zemřel v r. 1607 a nezanechal mužského potomka. Dům přečkal věky, požáry i mnohé válečné události, až v roce 1954 neodolal postupu úřadů a za ochotného přičinění některých sloupských občanů (potřebovali stavební materiál) byl zbourán.
V předvečer bitvy na Bílé hoře panství získávají Solhauzové. Po odchodu Volfa ze Solhauzu, účastníka stavovského povstání, do exilu v Sasku, došlo k nevyhnutelné konfiskaci majetku Habsburky.
Místu se nevyhnuly ani novověké válečné události. Třicetiletá válka, přinášející častá plenění dobytých území, zasáhla i Sloup, tehdy ve vlastnictví císařského přívržence Zdeňka Lva Libštejnského z Kolovrat. Kraj trpěl nejvíce průchody švédských vojsk. Dodnes se v místopisu tradují lidové názvy jako Švédská spára či Švédská jeskyně. V roce 1639 Generál Banér se svým vojskem snadno přemohl nepočetnou posádku Skalního hradu. Následné vypálení učinilo definitivní konec všem dosavadním podobám skalního suku. Není známo žádné jeho vyobrazení z té, nebo předešlé doby (první známé zpodobnění pochází až z roku 1712, kdy byla podstatná část novodobých úprav hotova).
Po smrti Zdeňka Lva převzal dědictví jeho syn z prvního manželství Václav František Libštejnský, člen Tovaryšstva Ježíšova. Nevěnoval se správě svého majetku a výnosy naopak věnoval potřebám církve. Značně zadlužené panství podlehlo úřední správě a nakonec bylo prodáno vdově po Zdeňku Lvu Kateřině, rozené z Vrtby, která r.1679 postoupila Sloup svému synovi Ferdinandu Hroznatovi svobodnému pánu Kokořovci z Kokořova.
Časová linie držitelů a správců panství Sloup
RONOVCI, později BERKOVÉ Z DUBÉ (do roku 1412)
? Chval ze Žitavy (nedoloženo)
1324 - první zmínka o Sloupu syn Čeněk z Birkenštejna (bratr Jindřicha z Lipé, faktického správce českého království za doby krále Jana Lucemburského, v zemi stále nepřítomného)
1330 - zmínka Čeněk ze Sloupu (tentýž)
1340 - zmínka Dětřich (neznámá souvislost)
1346 - zmínka poslední zmínka o Čeňkovi
??
?1374 - ?1380 Hynek Berka z Dubé
1380 - ? bratr Hynek Berka z Dubé - poručník
?1380 - 1412 Hynek Hlaváč z Dubé
1412 - ?1426 Hanuš Velfl z Varnsdorfu
??
PANCÍŘOVÉ ZE SMOJNA
?1440 - ?1455 Mikeš Pancíř ze Smojna
?1455 - ? synové Jan a Frydman ze Smojna
? - 1471 Vilém Ilburk z Ilburka
BERKOVÉ Z DUBÉ A PÁNI Z LIPÉHO (větev Ronovského rodu) 1471 - 1607(1616)
1471 - 1502 bratři Jaroslav, Jiřík, Jan a Petr Berkové z Dubé
1502 rozdělení majetku v nedílu - kdo z bratrů získal Sloup není jisté (snad dědici Jana)
1524 ZMÍNKA Wolf Redar z Kaufunku a na Sloupě (Neznámá souvislost)
1547 ZMÍNKA Zdislav Berka z Dubé na Lipém a Zákupech
?1562 (zmínka) - 1570 Zikmund Berka z Dubé na Lipém a Novém Stránově
1570 - 1575 vdova Kunhuta (Kunigunda) hraběnka z Ebrštejna a z Nangarku, poručnice svého syna Jetřicha
1575 - 1585 Jetřich Jiří Berka z Dubé a z Lipého
1585 - 1594 opět Kunhuta, poručnice svého vnuka Adama
1594 -1607 Adam Berka z Dubé a z Lipého (držel Sloup jako poslední mužský člen svého rodu)
1607 - 1616 dcera Anna Marie Zejdlicová, rozená Berkovna
1616 matka Anna Solhauzová, rozená Berkovna, vdova po Adamovi
SOLHAUZOVÉ (SALHAUSENOVÉ) 1616 - 1621
1616 - 1617 Jan Abraham Solhauz ze Solhauzu a na Markvarticích (2. manžel vdovy Anny)
1617 - 1621 bratr Volf Solhauz ze Solhauzu a na Markvarticích (účastník stavovského povstání)
1622 císařská konfiskace
LIBŠTEJNŠTÍ Z KOLOVRAT (1623 - 1652)
1623 - 1640 Zdeňek Lev Libštejnský z Kolovrat
1640 - 1652 syn Václav František Libštejnský (jezuita), panství zadlužil, 1643 - 1652 zadlužené panství v úřední správě
1652 - 1679 macecha Kateřina z Vrtby, vdova po Zdeňku Lvovi, podruhé provdaná za Petra Kokořovce. Proslula zbožností, lidumilstvím, hospodárností
KOKOŘOVCI (1679 - 1710) POUSTEVNA(Einsiedlerstein)
POUSTEVNÍCI NA "KAMENI":
1679 - 1708 syn Ferdinand Hroznata Kokořovec z Kokořova před 1690 - ? Konstantin - stavitel
1709 - 1710 synové Petr, Václav, Jan, Ferdinand, Michael, Filip a Ignác ? - 1710? Václav Rincholin - malíř
KINŠTÍ Z VCHYNIC A TETOVA (1710 - 1940)
1710 - 1719 Václav Norbert Oktavián Kinský do r.1719 poustevna opuštěná
1719 - 1726 Štěpán Vilém Oldřich Kinský, poručník ml. bratra Jana Josefa Maxmiliána 1719 - 1735 Jakub Borovanský - kaprál
1726 - 1780 Jan Josef Maxmilián Kinský ?1720 - 1770 Antonín Höltzel - truhlář
1735 - 1742 Samuel Görner - zahradník a optik
1770 - 1782 Antonín Müller - tkadlec
1780 - 1827 Filip Kinský
1827 - 1831 Karel Kinský
1831 - 1856 Karel Kinský
1856 - 1940 August František Kinský
Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?
Služby na parkovišti pod hradem
Parkování 20 Kč (max. 2 hodiny).
WC (muži, ženy, vozíčkáři)........3kč
Občerstvení - mobilní stánek (zahájí zpravidla na velikonoce a pak denně od května).
--------------------------------------------------------------------------------------------------
neubytovali jsme se
kousek pod hradem je restaurace nebo u parkoviště je malej bufet.
Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?
Líbilo se nám úplně vše(historie,krása hradu a přírody,další možnosti na pěší turistiku-cikánská stezka+skály a jestkyně).
Ostatní informace
Provozní informace
Návštěvní dobaObdobí Otevřeno Poznámka
DUBEN a ŘÍJEN 9:00 - 16:00 Jen soboty, neděle, svátky a ve všední dny po předchozím ohlášení.
KVĚTEN až SRPEN 9:00 - 17:00 Denně, včetně pondělí.
ZÁŘÍ 9:00 - 17:00 Mimo pondělí.
Vstupné za prohlídku ve stanovené návštěvní doběKategorie Cena Poznámka
Základní vstupné 50,- Kč Dospělí nad 16 let.
Snížené vstupné 25,- Kč Děti 6-16 let
Studenti denního studia (po předložení platného průkazu)
Invalidé (průkaz ZTP, ZTP/P)
Důchodci
Rodinné vstupné 119,- Kč Rodiče + 1 až 2 děti (6-16 let).
Bezplatný vstup:
Vedoucí zájezdů a pedagogický dozor,
invalidní děti (ZTP),
náhradní rodiny spolupracující s Fondem ohrožených dětí (průkaz FOD).
Jiné slevy neposkytujeme!
Vstupné za prohlídku mimo návštěvní dobuKategorie Cena Poznámka
Základní vstupné 60,- Kč Dospělí nad 16 let.
Snížené vstupné 30,- Kč Děti 6-16 let
Studenti denního studia (po předložení platného průkazu)
Invalidé (průkaz ZTP, ZTP/P)
Důchodci
Rodinné vstupné 150,- Kč Rodiče + 1 až 2 děti (6-16 let).
Celkem vždy však nejméně 200,- Kč za jednu prohlídku.
Turistické fotografování a filmování zdarma.
Profesionální fotografování a filmování výhradně jen na základě smlouvy se správcem hradu.
Provozní informace
Informace o způsobech prohlídek
Prohlídka s průvodcem (asi 45 - 60 minut)
Prohlídka samostatná (nezávislá)
s možností si zakoupit, nebo zapůjčit leták s plánkem hradu, popisem a historií. Ke koupi v jazyce českém, německém, anglickém. K zapůjčení: česky, německy, anglicky, rusky, francouzsky, polsky, holandsky.
Informace pro skupinové návštěvy
Maximální počet návštěvníků ve skupině je 50 osob.
Vstupní prostory jsou těsné, u pokladny je málo místa, proto skupina nad 15 osob počká na parkovišti, vedoucí výpravy jde nejprve sám k pokladně zaplatit společné vstupné a domluvit způsob a čas prohlídky. Vedoucí skupiny vstupuje vždy první!
Hromadné výpravy dětí a mládeže mohou uskutečnit prohlídku zpravidla jen s naším průvodcem.
Mějte prosím své svěřence ukázněné již před výstupem na hrad! Nejvhodnější pro větší skupiny je předem si prohlídku rezervovat.