Tunisko - Tunis, Kartágo, Sidi bou Said
Ze Sousse jsme vyjeli krátce po snídani v sedm hodin. Cílem naší cesty bylo hlavní město Tuniska Tunis a jeho blízké okolí. Projížděli jsme kolem mešit a hor směrem na sever. Jako všude ve světě musí být průvodce místní, tak jel s námi Tunisan, ale výklad jsme měli v češtině. Studoval u nás tělovýchovný institut a jeho spolužákem byl Martin Maxa. Jejich společnou fotografii nosí u sebe a hrdě se jí chlubí. První zastávkou naší cesty bylo Národní muzeum - muzeum mozaik Bardo, umístěné v někdejším paláci beje. Muzeum založené r. 1886 je největší v Tunisku a druhé největší v Africe, po muzeu v Kahiře. Je zde množství fragmentů mozaik a soch z římského období. Je škoda, že jsme neviděli vše, protože v muzeu probíhaly restaurátorské práce. Druhá zastávka byla v punské části Kartága, která se rozprostírá na kopci Byrsa. Nachází se zde katedrála a muzeum Pérez blancs. Kartágo založili kolem r. 814 př.n.l. Féničané a po třetí punské válce r. 146 př.n.l. ho vítězní Římané srovnali se zemí. Vždy jsem se tam chtěla podívat a při procházce po jeho rozvalinách jsem si připomínala, co jsem si zapamatovala ze školních let, nebo při čtení historických knih třeba o kartaginském vojevůdci Hannibalovi. Z této části je krásný výhled na město a moře.
A jedeme dál. Zastavujeme v malebném modrobílém městečku Sidi Bou Said, které je také známé tím, že se zde natáčel film Angelika a sultán. Procházím městečkem, obdivuji jeho architekturu, zastavuji se u stříbrotepce a docházím nad přístav. Tady mě doslova "přepadají" školáci, kteří mají polední pauzu a chtějí se fotit a povídat si se mnou. Dokonce mi zpívají a tančí a tak si je filmuji. Pak přichází jejich učitel a omlouvá se mi, že mě žáci obtěžovali a dává mi typickou tuniskou kytičku udělanou z květů jasmínu. Říkám mu, že se nemusí omlouvat, protože toto setkání bylo pro mě velice příjemné. Odtud je také vidět letní sídlo prezidenta. Nyní jedeme do druhé římské části Kartága, kde se zachovaly pozůstatky římských vil, římské divadlo, Antoniovy lázně a chrám sv. Cypriána. Opět procházíme po ruinách dříve tak mocného města a dýchá na nás dávná minulost. Uděláme si zastávku na oběd v restauraci na celkem hezké pláži. Zlatý hřeb dnešního dne hlavní město Tunis, je považováno za jedno z nejstarších na Zemi. Tunisem se prohnalo množství civilizací, od Féničanů přes Římany, Vandaly, Byzantince, bylo hlavním městem Chavidů, dobyli ho Španělé i Osmané a nakonec se stalo francouzským protektorátem. Zastavujeme na hlavní třídě Habiba Bourgiby (první tuniský prezident) u věžních hodin, jdeme kolem katolické katedrály Vincenta de Paul, procházíme Porte de France (Francouzská brána) až na nám. Nezávislosti 17. listopadu 1987. To už se ocitám ve starém městě - medině, kde jsou souky (tržnice) s množstvím krámků nabízejících různé zboží. Tato stará část byla r. 1979 vyhlášena památkou UNESCO. Pokračuji dále medinou, jejími úzkými, klikatými uličkami, protože se chci na Tunis podívat z výšky od mešity. Ptám se na cestu a doprovod mi nabízí Tunisan, měla jsem opravdu strach s ním sama jít (ostatní tam nešli, protože požadoval bakšiš). Shora je krásný výhled na staré město, mešitu El Zitouna a v dáli je vidět moderní Tunis. Vracím se stejnou cestou zpět, na chodnících u kavárniček posedávají chlapci a muži a pijí svou odpolední kávu. Jsem opět na hlavní třídě, jdu kolem budovy Národního divadla a vidím velký portrét tuniského prezidenta Zine el-Abidine Ben Ali (jeho portréty jsou ostatně všude), který už prezidentem dávno není, neboť ho smetly loňské nepokoje v Tunisu.
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Tunis
Půjčovna aut
Příspěvky z okolí Tunisko - Tunis, Kartágo, Sidi bou Said
