Malý okruh Tuniskem na vlastní pěst
Malý okruh Tuniskem na vlastní pěst Píše se rok 2002 a počátkem srpna poprvé v životě cestujeme na jiný kontinent než evropský. Vzhledem k finančním možnostem a nabídce zájezdů „last minute“ v daném termínu konkrétně do Hammametu v Tunisku na týdenní pobytovku. I když moře tu je čisté, teplota vody i pro mě přijatelná, po dvou dnech se začínám nudit. Nepatřím zrovna k těm, kteří by na dovolené vydrželi na jednom místě více než jeden či dva dny. Jal jsem se tedy prozkoumat možnosti výletů u našeho delegáta. Vzhledem k délce pobytu přicházeli v úvahu pouze 2 možnosti. Buď výlet do hlavního města Tunisu a pozůstatky Kartága nebo dvoudenní safari, které se bohužel časově krylo s první možností. Navíc cena safari převyšovala naše možnosti. Proto jsme se rozhodli pro Kartágo. Je to celodenní výlet klimatizovaným autobusem s obědem ve 4* hotelu v Tunisu. Jako první jsme navštívili muzeum Bardo, jedno z nejhezčích v Tunisku. Jsou zde uchovány vzácné vykopávky a předměty z celé země. Je zde slavná sbírka římských mozaik, které znázorňují 2000 let staré události. Dále se pokračovalo do již zmiňovaného Kartága, které přímo sousedí s Tunisem. Vstupné je v ceně výletu. Následoval krátký přesun do Sidi Bou Said, přímořského městečka, ve kterém se točil jeden s dílu Angeliky. Po té následoval přejezd do Tunisu na oběd a prohlídku města. Tím byl program zájezdu vyčerpán. Pro milovníky historie určitě zajímavý výlet. Nevýhoda těchto organizovaných zájezdů je však přílišná uspěchanost. Místní průvodkyně na každém z navštívených míst, slovy: „pomalu,pomalu za 15 min. u autobusu“, i když to nebylo možné stihnout ani sprintem, mě pořádně otrávila. A tak jsme si na další cestování po Tunisku vypůjčili na jeden den Fiat Uno. Cena byla dech beroucí vzhledem k jiným destinacím (80DM), ale pořád levnější než zájezdy typu „honem, honem“. Sehnat půjčovnu nebyl až takový problém. Potíž nastala ve chvíli, kdy došlo na placení. Přestože na dveřích půjčovny byla cedule s tím, že platební karty berou, majitel chtěl hotovost. Po delším debatování nakonec přistoupil na to, že si vezme 40DM v hotovosti předem a zbytek doplatíme při vrácení auta kartou. Půjčit si auto na 1 den znamenalo, že nám ho ráno v 8 hod. přistaví k hotelu a večer v 18 máme být zpět v půjčovně. Plán cesty byl následující: El-Jem, Kairouan, Sousse a zpět do Hammametu. Celá trasa měřila necelých 650km. Při téhle porci kilometrů jsme chtěli vyjet co možná nejdříve, ale bohužel, káru nám přistavili až v 10hod. Bez jakéhokoli otálení ihned vyjíždíme. Na první čerpačce kousek za Hammametem doplňujeme nádrž až po okraj, bůh ví, kdy bude další možnost ji opět doplnit. Až do El-Jemu se jelo po celkem solidní asfaltové silnici s tím, že na každé křižovatce, i když byla na pustém místě, kde široko daleko nebyla ani noha, stál policajt či policajti s kvérem. Což mě neustále nutilo ubírat nohu z plynu přesto, že jsem nikde povolenou rychlost nepřekračoval. Terén je převážně rovinatý přes nekonečné olivovníkové plantáže lemující silnici po obou stranách. Po pár minutách jízdy to začíná být nuda. Po 3 hodinách jízdy máme z malého návrší El-Jem resp. tamní slušně zachovalé pozůstatky kolosea na dohled. Máme trošku problém s parkováním, protože se u nás ihned objevil místní pěstitel velbloudů a vymáhal parkovné s tím, že v ceně je i projížďka na velbloudu. Po půlhodinovém smlouvání jsme se nakonec dohodli na rozumné ceně a ke vchodu objeli koloseum na velbloudech. Amfiteátr El Jem je z malé části pobořený, z části dostavěný. Byl postaven ve třetím století našeho letopočtu, kolem roku 230. Celkem má stavba pře čtyři patra a jedno patro podzemní. Po prohlídce a občerstvení se vydáváme do Kairouanu. Cesta a její průběh je jak přes kopírák stejná, jako do El Jemu. Jediným rozptýlením bylo malé tornádo táhnoucí se kousek od silnice. Asi po hodině a půl jsme na místě. Svaté město Islámu, čtvrté v pořadí (po Mekce, Medíně a Jerusalému). Bohužel máme smůlu, Velká mešita je uzavřena a tak se necháme zlákat na možnost vyfocení nádvoří ze střechy jednoho ze sousedních domů, samozřejmě zdarma. Po té však musíme přetrpět zdlouhavé předvádění a vnucování ručně dělaných koberců. Inu, daň za to focení zdarma. Protože je už dost hodin a do 18 musíme vrátit auto chvátáme ještě na krátkou návštěvu města Sousse. Sousse je třetí největší město Tuniska. Doporučuji ho navštívit všem, kdo si chtějí udělat obrázek o všech sférách tuniského života. V Sousse najdete nejenom medinu (staré město) s hradbami, památkami a s celými zastřešenými uličkami obloženými prodejci textilu a harampádí, ale i výstavné moderní ulice a chudinská předměstí. Bohužel moc času nám na prohlídku nezbývá a tak po hodince jedem na hotel. Při vracení auta je v kanceláři jakýsi záskok, který snad v životě neviděl platební kartu. Po návratu domů a s odstupem několika týdnů s potěšením zjišťuji, že se mu platbu zrealizovat nepodařilo.
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Tunis
Půjčovna aut
Příspěvky z okolí Malý okruh Tuniskem na vlastní pěst
