V létě do Flachau

Cestopisy

Rakouské alpy - Salzbursko • Fotografie (20) • Foto: BrckoGOS

Vstoupit do fotogalerie (20 fotografií)

Rakouské alpy - Salzbursko

Koupaliště ve Flachau

Vstoupit do fotogalerie (20 fotografií)

Jednoho krásného dne jsem si s pár přáteli řekl, že by bylo dobré udělat si nějaký první společný vícedenní výlet do zahraničí. Vzhledem k tomu, že nebylo příliš finančních prostředků a k dispozici byl jen jeden automobil, rozhodli jsme se pro pětičlennou výpravu. Vybrali jsme si nedaleké Rakousko a jeho lyžařské středisko Flachau. Lyžovat jsme rozhodně nejeli, v létě je to i absurdní představa, byť se jedná o Alpy, výlet to byl přesto fantastický.

Přes cestovní agenturu Invia jsme si vybrali ubytování v Apartmánech Sylvia. Byly to příjemné apartmány s příjemnou majitelkou, která nám ale po příjezdu hned zasadila ránu do zad. Prý dodatečně vybírá za každého z nás jakousi taxu 3,25 EURO na den, přitom informace od CK Neckermann, od které jsme ubytování měli, hovořila o částce 1,10 EURO za osobu a den. Byla to však jedna z mála nepříjemností na naší cestě, ubytování v apartmánu nás totiž jinak vyšlo na tři noci na krásných 500 Kč (bez Dopravy a jídla, to čítalo dohromady i s ubytováním asi 1200 Kč na každého).

Z Prahy jsme vyrazili kolem osmé hodiny ranní a přestože jsme měli k dispozici jen starší Renault 19 a auto bylo docela našlapané (přestože jsme nakonec jeli čtyři, jeden odpadl), tak jsme cestu zvládli zhruba za 8 hodin a i s ne přílišnou spotřebou paliva. Jeli jsme po E55 směrem na České Budějovice (překážkou byla jen dlouhá kolona aut mezi Táborem a Planou nad Lužnicí) a poté rakouskými dálnicemi směrem Salzburg a poté Villach. Už v tu chvíli nás uchvátila příroda Alp, která je opravdu nezaměnitelná. Pozapomněl jsem dodat, že k automobilu je třeba rakouská dálniční známka, jejiž cena se pohybuje do 300 Kč. Pokud z Prahy najedete na E55 až v blízkosti Poříčí nad Sázavou, tak česká dálniční známka není potřeba a dálniční usek nad Táborem je taktéž neplacený.

Po příjezdu do Flachau jsme se ubytovali v již zmíněném apartmánu a odpočinuli si. Ještě ten večer jsme se vydali na procházku městem. Nutno podotknout, že Flachau je spíše střediskem turistickým a lyžařským, proto neočekávejte žádné honosné turistické památky. Městečko je to však krásné, s hezky zdobenými budovami, samotné budovy jsou také velmi pěkné, dřevem obložené, lidé přívětiví a usměvaví. Jediným černým puntíkem je tu však asi očekávaně ceník místních restaurací. Polední menu Vás vyjde na 8, ale třeba také na 30 EURO na hlavu. V průběhu příjemné procházky (Flachau je velmi dlouhá obec) nás zastihl déšť a tak jsme se vydali zpět směr apartmán.

Jak už jsem uvedl apartmány byly příjemné a opravdu nás mile překvapily. Ten náš představoval hezký zděný srub na dvoře hlavní budovy. Apartmán obsahuje dva pokoje, v nichž jsou velké skříně a pohodlné dvojité postele, v jednom z nich je pak možné ještě nalézt rozkládací gauč, tudíž dva pokoje nabízejí možnost přespání pro 5 osob. Dále byla v apartmánu prostorná předsíň s velkou skříní a prostorem pro boty, k dispozici byl i vysavač. Bez sociálního zařízení by to samozřejmě v samostatném domě nešlo, k užití bylo možno využít moderní koupelny se sprchovým koutem a wc. Poslední místností byl obývací pokoj s kuchyňským koutem. Kromě dalšího rozkládacího gauče a stolu, kolem kterého si mohlo sednout i 7 osob, zde byla plně vybavená kuchyňská linka - dřez, sporák, trouba, mikrovlná trouba, hrnce, talíře, příbory, skleničky, hrnky, kávovar, rychlovarná konvice i lednice. Součástí pokoje bylo také radio a televizor, ten však bohužel přijímal pouze německý či rakouský signál. V celém apartmánu pak bylo k dispozici nemalé množství elektrických zásuvek, okna zastíraly záclony a závesy pro co nejvyšší možnost soukromí.

Po příjemném spánku nás čekal první výjezd, autem jsme se přesunuli do nedalekého městečka Altenmarkt im Pongau. Automobil jsme zaparkovali v blízkosti obchodního domu Lidl, upozorníme Vás však, že v některých místech Rakouských měst platí modré zony a platí se parkovné. My si toho nevšimli, automobil nám ale díky bohu nikdo neodtáhl, asi by to nebyl levný špás. Stejně jako Flachau, i Altenmarkt je především turistické středisko, lze zde už ale najít krásné náměstí s kostelem a i nějaké to místní obyvatelstvo. Domy opět krásně zdobené květinami i dřeveným obložením, lidé příjemní. Stejně jako ve Flachau i zde platí vysoké ceny v restauracích, najmě ovšem i ceny suvenýrů. Keramický zvoneček s motivem městečka přišel na 4EURO. Po zhruba 3hodinové prohlídce města jsme sedli do auta a namířili si to do dalšího sousedního městečka, Radstadtu.

Tentokrát jsme objevili za městečkem parkoviště, kde nebyl důvod k obavám z odtažení automobilu za nezaplacené parkovné. Dokonce naše auto stálo vedle dalších českých návštěvníků, které jsme i později potkali a ptali se jich na cestu k místnímu zámečku, tuším, že pocházeli z Mělníka. Mladý pár s malým mimčem nám však cestu k onomu zámečku nebyl schopen sdělit, protože se k němu nevydal, přesto si myslím, že jsme neúčastí výšlapu k němu o nic nepřišli, jelikož pohled na něj z dálky připomínal spíše výhled na nějakou větší vilku. Po návštěvě místního nádraží (jsme velkými fandy kolejových vozidel), jsme si to štrádovali do centra. Cestou jsme u jednoho z opět krásných domů viděli svatební slavnost a lidé zde opět byli velmi veselí a usměvaví. Po celé délce hlavní tepny městečka Radstadt je možné zhlédnout jakýsi Radstadtský chodník slávy. Stejně jako ten Hollywoodský, i tento znamená znázornění hvězd zalitých do asfaltu, nenajdete na nich však jména známých herců či zpěváků, nýbrž jména místních světově známých lyžařů, v čele s legendárním Hermannem Maierem. Místní náměstíčko je malebné a příjemné, pohled na něj nám kazilo snad jen sychravé počasí. Sídlo zde má i rakouská policie, která k překvapení nás všech využívá jako služební vozy "naše" Škodovky, přesnějí nejnovější řady Octavií. Na kraji města je pak možné shlédnout pevné a mohutné hradby s věžemi a několik jezírek. Znaveni cestou i hladem jsme pak sedli do automobilu a jeli zpět do Flachau. Nutno ještě připomenout, že vzdálenost mezi Flachau a Radstadtem činí zhruba 7 km.

Druhý den ráno jsme se rozhodli vystoupat na jednu ze zelených hor, kterých bylo ve Flachau požehnaně a tvořily tak nádherné přírodní panorama se sněžnými vrcholky a mlhami. Byli jsme před odjezdem upozorňováni, že je možné v horských lesích narazit na medvědy či snad i pumy. Nic takového na nás ale díky bohu nečekalo. Krásně svítilo slunce, přesto jsme měli promáčené boty, jelikož cesta byla mokrá z den starého lijáku. Výšlap to byl pořádný, hora Griessenkareck v nejvyšším bodě měří bezmála 2000 m. Nakonec jsme však na její vrchol nevystoupali, jelikož už to místy začalo být velmi strmé a klouzavé. Výšlap nám však nakonec zabral více než tři hodiny. Po sestupu zpět a obědu jsme se vydali k místnímu koupališti. Je to velmi příjemné místečko s přijatelnými cenami zmrzliny, s možností využití lanového centra nad vodou, stolního tenisu apod. Po dvou a půl hodinovém relaxu nám bylo líto zbytek odpoledne jen tak proválet na gauči, proto jsme opět chytili automobil a jeli se kochat krásami okolí Flachau.

První zastávka představovala zámeček Hoch, který se nachází cca 1,5 km za Flachau nad obcí Reitdorf. Zámeček stojí na kopci, ze kterého se opět nabízí krásný pohled na přírodu Alp v kombinaci s malebnými rakouskými městečky. Zámeček jako takový je zvenčí krásný, dovnitř jsme se však nedostali. Nádvoří je ale otevřené, dřevěná brána znamenající překážku byla odemčená. Opět už sedící v automobilu jsme se pak vydali na druhý konec Flachau směrem na malou obec Flachauwinkel a dále směrem na jih. Kolem dálnice jsme nakonec dojeli až k věhlasnému Tauernskému tunelu. Zásadní informací pro ty, kteří se jím chystají projet je, že je třeba zaplatit průjezdní mýtné, které se pohybuje kolem 10 EURO za automobil. My jsme do tunelu jet nechtěli, zaujal nás spíše lom v jeho těsné blízkosti a také kaplička tyčící se pár metrů nad dálnicí. Po přiblížení se k ní se nám také představil její účel. Kaplička je věnována všem, kteří zahynuli při ražení tunelu a také těm, kteří zde zemřeli při tragickém požáru z roku 1999. Cestou zpět jsme opět obdivovali krásy alpské přírody, jejíž ekvivalent v českých krajinách lze jen s těží hledat.

Po přespání třetí noci jsme se brzy ráno vydali zpět směr ČR. Pokud má někdo rád vysokohorské tůry, potřebuje čerstvý vzduch a klid a či snad jen rád obdivuje krásy přírody a nádherných rakouských městeček, pak je oblast kolem Flachau naprosto ideálním místem, jak strávit příjemnou rodinnou i přátelskou dovolenou.