Bischofshofen - Sepp Bradl Skistadion – Turné čtyř můstků a jiné závody ve skocích na lyžích

Stadion se skokanskými můstky v Bischofshofenu na úpatí Hochkönigu je vděčným turistickým cílem i v letních měsících. Největší pozornost upoutá dominující velký můstek Paul Ausserleitner schanze s konstrukčním bodem K 120 m. Je známý v celém skokanském světě, jelikož je zařazen do Turné čtyř můstků. Turné začíná vždy koncem prosince v Oberstdorfu, pokračuje začátkem ledna skokanským kláním v Garmisch-Partenkirchenu, v Innsbrucku a vrcholí zde v Bischofshofenu.

Velký skokanský můstek K 120 m nemusíte obhlížet jen zdola. Výstupem podél něj, po přibližně 600 schodech, si můžete dopřát menší fyzický výkon a zpevnit svaly na nohou. Přitom pěkně zblízka uvidíte nájezdovou stopu, odrazovou hranu, dopadovou stráň, místo dojezdu, jakož i rozvody zavlažovacího systému.

Historie stadionu se začala psát v roce 1927, kdy byl postavený první skokanský můstek s konstrukčním bodem K 40 m. Po druhé světové válce, v roce 1947, byl postavený nový větší můstek Hochkönigschanze s konstrukčním bodem K 88 m. První rekord na něm vytvořil dne 26. prosince 1947 Sepp Bradl skokem dlouhým 86 metrů. Poprvé za hranici sto metrů dolétl v roce 1949 německý skokan Rudi Gehring. Nejdelší skok 102.8 m však již nikdo nevezme Seppu Weilerovi z Německa.

V roce 1952 se při tréninku na tříkrálové závody smrtelně zranil rakousky skokan Paul Ausserleitner. O čtyři dny později podlehl svým zraněním v nemocnici. Můstek od této nešťastné události nese jeho jméno. O rok později, v roce 1953, byla postavená první dřevěná věž rozhodčích.

Další zásadní přestavba hlavního můstku byla dokončená v roce 1962. Konstrukční bod K se opět posunul, tentokrát na hranici 108 m. Můstku i po přestavbě zůstalo pojmenování Paul Ausserleitner schanze. Do historie můstku se nesmazatelně zapsal náš Dalibor Motejlek, který je držitelem rekordu skokem dlouhým 104.5 m.

I v dalších letech se do skokanského můstku investovalo. V roce 1972 byla postavena nová věž rozhodčích. Diváci již mohli číst výsledky na digitální tabuli. Dřevěná odrazová hrana byla nahrazena hranou železobetonovou.

V roce 1982 byl můstek upraven v souladu s novými předpisy FIS. Musela se zkrátit odrazová hrana o pět metrů a zhotovit příkřejší nájezd s úhlem 27 stupňů.

V roce 1991 byl můstek přestavován na velký. Jeho konstrukční bod K se opět posunul, tentokrát na hranici 120 metrů. Byly vybudovány přírodní tribuny. Vzniklý ski stadion byl pojmenovaný po Seppu Bradlovi, rekordmanu z 26. prosince 1947 (viz výše). Rekord takto upraveného můstku drží Andreas Widhölzl z Rakouska skokem 131.5 m.

V roce 1997 další úpravy reagovaly na nové předpisy FIS. V roce 1999 se zde totiž konalo mistrovství světa ve skocích na lyžích jednotlivců i družstev. Doporučuji shlédnout devítiminutové video z tohoto mistrovství na www.youtube.com/watch?v=oJkMTj-6usE. Uvidíte nejen velký můstek, ale vychutnáte si i atmosféru mistrovství a emoce komentátora. Jestli nebudete rozumět mluvenému slovu, nic si z toho nedělejte, nejste sami.

Od roku 2000 má stadion opět novou věž rozhodčích. V roce 2003 byla nájezdová stopa, dopadová stráň a místo dojezdu upraveno a pokryto umělohmotnými rohožemi. Můstek tak může být využíván kromě zimního období i od jara do podzimu. K vylepšování stadionu dochází i v současné době. V roce 2014 tu panoval čilý stavební ruch, jak je vidět na přiložených fotografiích.

Velký můstek není známý pouze díky Turné čtyř můstků. Každoročně se tu konají i závody Světového poháru. V roce 1999 byl můstek místem konání již zmíněného mistrovství světa. V roce 2005 se tu konal letní závod Grand Prix.

Kdo se o skoky na lyžích zajímá, ví, že na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se na tomto můstku velice dařilo našim skokanům. Jen Jiří Raška tu v letech 1967 až 1972 posbíral řadu medailí, od zlatých po bronzové. V roce 1973 Rudolf Höhnl získal zlatou medaili, v roce 1965 Dalibor Motejlek stříbrnou, rovněž jako Karel Konejška v roce 1975. V letech 1968 až 1971 si Zbyněk Hubač odvezl odtud tři bronzové medaile. Posledním našim medailistou, a zrovna zlatým, byl v roce 1990 František Jež.

Na lepší časy se blýsklo ještě v roce 2005, když na letním Grand Prix Jakub Janda doletěl na značku 140 metrů a vytvořil tak rekord můstku. Zatím se nenašel jeho přemožitel. Hlavně proto, že letní Grand Prix se od té doby zde v Bischofshofenu neskáče a na jiné letní závody nepřijíždí světová špička. Rekordní skok však Jakubu Jandovi na vítězství nestačil, skončil až druhý.

Skistadion Seppa Bradla není pouze velký můstek. Pro mládež a méně zdatné skokany tu stojí můstky s menšími konstrukčními body.

Můstek Laidereggschanze byl postavený v roce 1949. Přestavbou v roce 1991 byl jeho konstrukční bod K posunut na 75 metrů.

Mládež skáče na můstku Jugendschanze, který tu stojí od roku 1948. Při přestavbě v roce 1997 byl jeho konstrukční bod K přemístěný do vzdálenosti 40 metrů.

Nejnovější a nejmenší je žákovský můstek Schüller-mattenschanze. I ten, jak prozrazuje název, umožňuje celoroční skákaní díky položeným umělým rohožím. Můstek byl postavený v roce 1996 s konstrukčním bodem K 20 metrů. V roce 1997 byl i zde instalovaný zavlažovací systém.

Ke ski stadionu dojdete buď pěšky z centra města nebo přijedete autem. Pěšky z centra města je nejkratší cesta po schodech ke kostelu a hřbitovu. Projděte hřbitovem, vyjděte protějším východem (mírně vlevo) a po silnici po pár minutách přijdete k parkovišti „U trumpety“ (to je moje pojmenování, viz foto). Odtud vás nasměruje ukazatel. Mírný výstup z centra města měří přibližně tři čtvrtě kilometru. Zvládnete jej za 15 až 20 minut.

Ke ski stadionu jsme jeli autem víceméně intuitivně. Naštěstí jsme brzy zahlédli směrovku se skokanským můstkům a nebloudili. Doporučuji ale raději použít navigaci. Úzká asfaltová silnice vás přivede k bezplatnému parkovišti „U trumpety“. Vyjet se dá až na samotný stadion, jak jsme zjistili později. Výstup od parkoviště „U trumpety“ na stadion trvá přibližně jen tři až pět minut.

Parkovat můžete i ve městě, v Bishofshofenu. Jen parkování v centru je snad všude zpoplatněné nebo časově omezené. Pokud byste se chtěli dostat alespoň na vyhlídkovou plošinu nad velkým můstkem, vyjeďte autem do části Laideregg. Zaparkujte na kraji silnice u vyhlídkové plošiny. Ušetříte si výstup po 600 schodech (viz druhý odstavec článku). Vyhlídková plošina je volně přístupná.

A ještě poslední informace. Dne 6. ledna 2015 se na velkém můstku K 120 konají v rámci Turné čtyř můstků závody ve skocích na lyžích.