Přes Tor v masivu Dachsteinu

Kam a jak jedeme?

Při pohledu na horský masiv Dachsteinu od jihu nejprve zaregistrujete zleva nejvyšší vrcholy Torstein (2.948 m n.m.), Mitterspitz (2.925 m n.m.), Hoher Dachstein (2.995 m n.m.), Dirndln (2.832 m n.m.), Hunerkogel (2.687 m n.m.) a Grosser Koppenkarstein (2.863 m n.m.). Před Torsteinem vystupuje nižší špičatý vrchol Raucheck se svými 2.139 m n.m. Ten je sice o dost nižší než uvedené vrcholy, ale svým umístěním před Torsteinem je už z dálky zřetelně viditelný. Mezi jižním výběžkem Torsteinu a Raucheckem je hluboké sedlo, označené jako Tor (brána, 2.033 m n.m.). A přes Tor jsme si naplánovali středeční výlet.

Za čím jedeme?

Abychom ušetřili několik set výškových metrů stoupání, rozhodli jsme se vyjet autem po soukromé silnici do nadmořské výšky 1.680 metrů na parkoviště u dolní stanice lanové dráhy na Hunerkogel. Odbočku na okraji Ramsau nepřehlédnete, je dobře označená. Vyjet můžete také autobusem. V tom případě jste však časově vázáni.

Z parkoviště se nejprve vydáváme vzhůru k horské chatě Dachsteinsüdwandhütte v nadmořské výšce 1.871 m. Cestou pozorujeme žluté kabiny lanové dráhy, které denně přepraví tisíce výletníků a lyžařů na Hunerkogel a ledovce v jeho okolí. Brzy podcházíme lanovou dráhu. Cesta již tolik nestoupá a pohodlně dojdeme ke zmíněné Dachsteinsüdwandhütte. V krátké přestávce vychutnáváme výhledy na Schladmingské Taury a další horstva od jihovýchodu až po západ k Vysokým Taurám. Studujeme také rozcestník. Chata je výchozím místem k ferratě Johann (obtížnost D/ E), po které mohou ti zdatnější s patřičným vybavením vylézt k horské chatě Seethalerhütte do nadmořské výšky 2.740 metrů.

Pokračujeme po stezce s názvem Pernerweg v mapě označené číslem 617. Od chaty sejdeme o pár desítek metrů níže, poté stezka nijak výrazně nemění sklon, spíše traverzuje. Trochu stoupá do sedélka mezi vyvýšeninami Hühnerkogel (1.912 m n.m.) a Marstein (1.861 m n.m.). Okolí je pro vegetaci nehostinné, přesto vidíme v suti růst několik druhů horské květeny. Po sejití ze sedélka si ani neuvědomujeme, že stojíme na hranici mezi Štýrskem a Salcburskem (na Torsteinu se sbíhají hranice hned tří spolkových zemí Rakouska: Horních Rakous a zmíněného Salcburska a Štýrska). Čeká nás výstup do Toru. Krpál je to parádní, naštěstí ne moc dlouhý. Proti nám jako po klouzačce sjíždí v drobné suti akční horal testující trvanlivost svých podrážek. Skluz zvládá bravurně, v kotrmelcích nekončí.

Na Pernerwegu jsme za celou dobu téměř nikoho nepotkali. V Toru několik turistů odpočívá, hledí do dálav a konzumuje. Rovněž usedáme a rozšiřujeme počet strávníků. Je ostatně poledne.

Není kam spěchat. Jsme v nejvyšším bodě našeho dnešního putování. Výhledy jsou jedinečné. Je tu nádherně.

Po přestávce posilněni pokračujeme dál. Při sestupu žlabovým karem Rauchkar se nám otevírají další překrásné horské scenérie. Pohled na divoce členitý Windlegergrat, západní hřeben Torsteinu, je impozantní. Vše dokresluje modré nebe s bílými i černými mraky. Před vrcholy Windlegerkopf (2.360 m n.m.) a Windlegerspitz (2.325 m n.m.) odbočujeme z cesty č. 617 vlevo na cestu č. 614. Stále v suťovém a kamenném poli scházíme k úpatí výrazné kuželovité sólo hory Rötelstein (2.247 m n.m.). Někdy má i jméno Rettenstein. Po chvíli přibývá vyšší vegetace, až vcházíme do lesa. Cesty jsou již širší, upravené, rychleji ubíhají. Značená cesta č. 671 nás dovede až na soukromou horskou silnici, po které jsme ráno přijeli. Po asfaltu se nám jít nechce, proto se projdeme ještě kolem chaty Walcheralm k hotelu Türlwald. Ten je už u parkoviště, na kterém parkujeme. Téměř všichni návštěvníci už odjeli. Po chvíli je následujeme i my.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

Najedli jsme se v Toru z vlastních zásob. Bydleli jsme v penzionu Alpenkrone v Ramsau.

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Nejvíce se nám líbila horská příroda, květena a výhledy. Počasí se vydařilo, i když v jednu chvíli černé mraky nevěstily nic dobrého.

Popsaná túra byla jedna z nejpěknějších, které jsme v týdnu pobytu pod Dachsteinem podnikli.

Ostatní informace

Vyjedete-li soukromou horskou silnicí z Ramsau k dolní stanici lanovky na Hunerkogel, ušetříte přibližně 550 výškových metrů. Použití soukromé silnice je zpoplatněné. Platí se až při výjezdu. Pokud se však prokážete jízdenkou z lanovky z téhož dne, mýtné neplatíte (je v ceně jízdného). Protože jsme dnes lanovkou nejeli, platili jsme za použití silnice 9,20 euro. Letos však počítejte s cenou vyšší. Parkoviště u dolní stanice lanové dráhy je zdarma.

Orientovali jsme se podle mapy č. 031 Der Dachstein (Ramsau – Filzmoos) z vydavatelství Kompass (měřítko 1 : 25.000).