Víkend v Žamberku, bráně Orlických hor
Pro náš čtyřdenní pobyt pod Orlickými horami jsme si vybrali město Žamberk, odkud jsme vyráželi za krásami a zajímavostmi blízkého i vzdálenějšího okolí.
Přijíždíme sem ve čtvrtek odpoledne a ubytováváme se v penzionu, který je součástí autokempu Pod Černým lesem. Čtvrteční odpoledne a podvečer pak trávíme prohlídkou města. Město Žamberk bylo založeno v údolí Divoké Orlice německými kolonisty na počátku 14. století. Nejvýznamnějším šlechtickým rodem, který město vlastnil byl více jak 200 let rod Bubnů, který zde nechal vybudovat zámek, kostel svatého Václava a podílel se i na přestavbě centra města, které bylo několikrát zasaženo požáry a dnes je vyhlášeno městskou památkovou zónou. Žambereckému náměstí, na kterém si můžeme prohlédnout několik historických domů dominuje radnice z počátku 19. století a ještě o století starší Mariánský sloup. Kostel svatého Václava ležící nedaleko pochází také z 18. století a byl postaven na místě, kde stával dřevěný kostelík, který po zásahu bleskem vyhořel. Žamberský zámek byl vystavěn v renesančním slohu na vyvýšenině nad řekou v 16. století. Později prošel barokními a secesními úpravami. Dnes zde sídlí škola a internát, takže je veřejnosti nepřístupný. Přístupný je však na zámek navazující, krásně udržovaný rozlehlý anglický park, který postupně přechází v oboru.
Po čtvrtečním seznámení se s naším dočasným místem pobytu v pátek vyrážíme na výlet do Orlických hor. Prvním naším cílem je Zemská brána. Jde o krásné hluboké údolí, kterým si řeka Divoká Orlice prorazila cestu skrz Orlické hory na naše území. Zvláště její úsek mezi Pašeráckou lávkou a kamenným mostem, u kterého lze zaparkovat, je okouzlující. Obrovké balvany v řečišti řeky a nad ní se vypínající skalní útvary dodávají tomuto místu neskutečnou atmosféru. Druhým naším cílem je Klášterec nad Orlicí. Z obce, jejíž dominantou je po husitských válkách samotným Jiřím z Poděbrad obnovený kostel Nejsvětější Trojice, se vydáváme po modré značce k vodní nádrži Pastviny. Ve stejnojmenné obci, která se po výstavbě vodního díla v období první republiky stala vyhledávanou rekreační lokalitou, přecházíme na zelenou značku. Ta nás zavede k nejmohutnějšímu památnému stromu v České republice. Vejvodova lípa byla vysazena kolem roku 1200 a za více jak 800 let svého růstu dosáhl obvod jejího kmene úctihodných více jak 13 metrů. Od Vejvodovy lípy se stále po zelené a následně červené značce vracíme nazpět do Klášterce nad Orlicí a míříme nazpět do Žamberka. A aby toho pátečního cestování nebylo málo, navečer se vydáváme do obce Kunvald. V termínu našeho zdejšího pobytu totiž probíhá akce Noc kostelů a i v Kunvaldu jedno takové místo se zajímavou církevní minulostí mají. Stojí zde Domek Na Sboru, kde byl v roce 1457 založen první sbor Jednoty bratrské v Čechách. Expozice o historickém vývoji evangalické církve na našem území je doplněna o dokumentární film a před Domkem Na Sboru je umístěna socha u nás nejznámějšího člena Jednoty bratrské Jana Ámose Komenského.
Jestliže v pátek nám pomáhal s poznáváním vzdálenějšího okolí Žamberka automobil, v sobotu se bez něj obejdeme. Z náměstí se vydáváme po modré značce a následně od městského muzea po místním značeném turistickém okruhu k rozhledně Rozálka. Rozhledna, oficiálně nesoucí jméno Tyršova rozhledna byla postavena na kopci nad Žamberkem, kde už od roku 1682 stojí kaple svaté Rozálie, v roce 1932. Jedná se o stavbu ve tvaru husitské hlásky inspirovanou rozhlednou Hýlačka u Tábora, která před několika lety byla totálně zničena požárem. Z rozhledny Rozálka jsou výhledy na panoramata Orlických hor, Králický Sněžník či Krkonoše. Od rozhledny pokračujeme i nadále po místním turistickém okruhu, který se posléze napojuje na žlutou značku až k vlakovému nádraží Žamberk. Zde začíná Naučná stezka Dlouhoňovice, po které pokračujeme. Okružní trasa nás na 18 zastavení seznámí s historií Dlouhoňovic, zdejší přírodou, geologií i faunou. Zavede nás i na kopec Kalvárie, kde byla v roce 2009 otevřena Výhledna Dlouhoňovice. Je to první oficiální rozhledna na našem území, na kterou se schází po schodech dolů. Z Výhledny je pěkné pokoukání na nedaleký Žamberk, Orlické hory, Králický Sněžník, Bukovou horu či Krkonoše. Po projití Naučné stezky nás od žambereckého nádraží dovede nazpět do města zelená turistická značka. Po tomto dopoledním výletě a načerpání sil odpoledne vyrážíme podél toku Divoké Orlice na místo, které by při návštěvě Žamberka také nemělo být opomenuto. Jedná se o rodný domek Prokopa Diviše, kněze a vynálezce, který v roce 1754 sestrojil první bleskosvod. Jeho repliku můžeme u rodného domku také spatřit. O tom, že Prokop Diviš byl ve své době uznávaným a váženým vědcem v oblasti statické elektřiny svědčí i to, že své pokusy demonstroval na vídeňském dvoře před zraky Marie Terezie a jejího manžela Františka Štěpána Lotrinského.
Prodloužený víkend v Žamberku utekl tak rychle, jako teče voda v Divoké Orlici a tak je tu neděle a cesta nazpět k domovu. Tu si však zpestřujeme zastávkou ve Vamberku, kde navštěvujeme místní Muzeum krajky. Paličkování krajek má ve zdejším kraji tradici již od 17. století a zdejší muzeum s nádhernými kousky lidové tvořivosti tak dokresluje krásu, ale i drsný život zde, v podhůří Orlických hor.