Žamberk
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Město
Žamberk leží ve Východních Čechách, severovýchodním směrem od města Ústí nad Orlicí. Město se rozkládá v podhůří Orlických hor a převážně na levém břehu Divoké Orlice. Východním směrem od města se rozprostírá vodní hladina Vodní nádrže Pastviny, která je využívaná jako rekreační oblast. Na břehu přehrady je postavena celá řada rekreačních objektů. V okolí města bylo vybudováno několik rybníků. Město je rovněž využíváno jako rekreační středisko, na území města je několik penzionů a u východního okraje města je břehu řeky vybudován kemp. Západním směrem z města bylo vybudováno sportovní letiště. V jihovýchodní části města je rozlehlý zámecký park jehož součástí je zámecký rybník. V západní části města je postavena rozhledna svatá Rozálie, poskytující zajímavý výhled na město a na nedaleké Orlické hory. Městem prochází celá řada značených cyklistických tras, jedna z tras je Česko-moravská stezka. Žamberk je výchozím bodem několika značených turistických tras. Východním směrem dojdeme po značených trasách do oblasti Vodní nádrže Pastviny. Vydáme-li se jižním směrem z města bude cílem naší cesty zřícenina hradu Žampach. Západním směrem z města dojdeme ke zřícenině Hradu Litice nad Orlicí a dále můžeme pokračovat k další hradní zřícenině Potštejn. Severním směrem z města byla vyznačena naučná stezka nesoucí název Dymlov, jejíž trasa vede kolem stejnojmenného rybníka Dymlov.
Historie
Ve 13. století tu byla založena osada, která byla již ve 14. století povýšena na městečko. Obyvatelé osady byly převážně přistěhovalci z Německa. První zmínka o osadě je z roku 1332 a český název osada Žamberk se začal užívat od roku 1365. V tomto roce byla osada rozdělena pod dvě panství a to žampašské a litické. V roce 1568 nechal majitel žampašské části městečko rozšířit. V tomto období bylo ve městečku jedno z center českých bratří. Městečko bylo spojeno do jednoho celku v roce 1575 Mikulášem z Bubna, a bylo rovněž jeho zásluhou povýšeno na město. Ve městě byl kolem roku 1600 vybudován renesanční zámek. V roce 1643 bylo město napadeno a vypáleno Švédy. Rod Bubnů držel město ve svém vlastnictví do roku 1809. V roce 1815 se majiteli města stává rod Parishů. Historické centrum města bylo vyhlášeno městskou památkovou zónou. Městu dominuje barokní Kostel svatého Václava, který byl postaven v roce 1729 až 1738 a pyšní se dvěma vysokými věžemi. Nedaleko kostela je budova fary postavená v roce 1668 a přestavěná v 17. století. Dominantou náměstí je klasicistní budova radnice zdobená věžičkou a postavená v roce 1815. Náměstí obklopují klasicistní a empírové domy postavená kolem roku 1800. Několik domů si dochovalo na komínech kalichy. Střed náměstí zdobí barokní mariánské sousoší s palstikami světců zhotovené koncem 17. století. Nedaleko něj je empírová kašna zdobená bronzovým sousoším kentaura a nymfy pocházející z roku 1934. Muzeum sídlí v bývalé budově Kateřinského špitálu pocházející z roku 1840 až 1845. Zámek prodělal v průběhu let barokní a klasicistní úpravu. Žamberk je rodným městem profesora chirurgie Eduarda Alberta ( 1841-1900), historika Františka Šembery ( 1842-1898) a sochaře Františka Rouse ( 1872-1936). V nedaleké obci Helvíkovice se narodil vynálezce hromosvodu Prokop Diviš ( 1696-1765), v jeho rodném domě je muzejní expozice věnovaná jeho památce.
Zámek se nachází v jihovýchodní části města Žamberk v Pardubickém kraji. Vlastní zámek tvoří patrové objekty s nízkou valbovou střechou, uzavírající druhé a třetí nádvoří. První nádvoří obklopují zmodernizované hospodářské budovy. V severovýchodním nároží je kaple. Vstupní portály zdobí znaky Parishů, Bubnů a Windischgrätzů. V některých místnostech se zachovala štuková výzdoba. U zámku je rozsáhlý anglický park s řadou starých exotických i domácích dřevin. Park přechází v oboru.
Historie
Mikuláš z Bubna nechal ve 2. polovině 16. století postavit čtyřkřídlý renesanční zámek. V roce 1643 vypálili zámek Švédové, následné opravy trvaly do roku 1656, poté byl zámek barokně přestavěn a jeho okolí bylo upraveno jako zahrada. V roce 1809 koupil zámek Verian Alfréd Windischgrätz, který objekt nově upravil. Již v roce 1815 však zámek získal Jan Parish, který zvelebil a rozšířil Zámecký park, vybudoval zde empírový pavilón v podobě antického zámečku a kašnu ozdobenou mramorovými slunečními hodinami, zřídil tu také dokonale vybavenou hvězdárnu. Poslední velké úpravy zámku provedl počátkem minulého století Oskar Parish v duchu secese. Parishové jej vlastnili do roku 1948, poté byl adaptován pro potřeby učňovského školství a vinařských závodů. V rámci restitucí byl zámek potomkům tohoto rodu vrácen.