Výlet k Vaňovskému vodopádu

Výlet k Vaňovskému vodopádu.

Nedá nám to,abychom si zas někam s Janou nevyšláply,zvlášť když je výborná předpověď a náš výlet bude probíhat stinným lesem,sem tam prosvícený sluníčkem.

Navrhla jsem totiž,že bychom se mohly podívat k Vaňovskému vodopádu,ke kterému půjdeme po úbočí ve stínu stromů a sem tam prosvítající řekou Labe a výhledy okolo. Taky jsem si myslela,že by vodopád mohl být větší,než když jsme tam byly posledně,kdy bylo sucho a tekl jen tak čůrkem.

Vlakem jsme jely do Ústí nad Labem,kde jsme kousek podél nádraží přešly a prošly přes most k Větruši,místní vyhlídkové restauraci.Viděly jsme,že nebudeme sami,kdo se na tenhle výlet vydal.Kupa turistů před námi nám dávala tušit,že je slunce taky vymámilo ven do přírody. Nevábnou ulicí jsme šly do kopce a to dost strmého a vyšly nahoře na silničce kousek před Větruší.Vrátily jsme se ke kříži,který připomínal popraviště z r.1543.Ani teď u něj nebyl žádný popis,ač jsem doufala,že od doby,kdy jsme tu byly naposledy tam bude tabulka s větším upřesněním a historií okolo popraviště.

U Větruše jsme se porozhlédly z vyhlídkové terasy,byl trochu opar,ale viděly jsme i tak v dálce Mariánskou skálu,taktéž most podle ní pojmenovaný a na druhé straně se mlžil v oparu Hrad Střekov.

Byl skutečně nádherný den! Současně s námi se rozhlížela do okolí z terasy skupinka lidí a jak jsme se dozvěděly byly také z Teplic.

My jsme pokračovaly dál k památníku zakladatele turistických stezek a šly úbočím dál a dál k našemu cíli.Slunce na nás nepražilo,byl příjemný vánek,který nás osvěžoval a tak to spíš nebyla ani turistika,ale příjemná procházka lesním úbočím.Sem tam prosvítala řeka Labe i Hrad Střekov,taky Masarykova zdymadla.A také jsme míjely lavičky,kde jsme se posléze na jedné z nich usadily a posvačily.Míjeli nás turisti a zřejmě čekali,že bude lavička prázdná a že jako my zde spočinou a posvačí,ale to jsme jim překazily,i když jsme jim nabídly,že již odcházíme.

K Vaňovskému vodopádu jsme dorazily za nějakou dobu,ač jsme ho ještě neviděly,tak nám dával tušit svoji přítomnost zurčením a hukotem a tak jsem si myslela,že bude mohutnější,ale nebyl.Snad o trošičku,ale to nestálo ani za řeč.Ale bylo tam krásně.I další návštěvníci těchto míst si udělali siestu a nasávali do sebe krásnou atmosféru,zurčící vodopád,zpěv ptáků,zkrátka pohoda,klid a ticho…….

Ani se nám odtud nechtělo,ale šly jsme se ještě podívat na Vaňovskou vyhlídku,na kterou jsme odbočily mírným stoupáním a vešly na její vyhlídkovou terasu s kamennými lavičkami.Již tu seděla rodinka s dětmi a fotila se.

Výhled byl vskutku uchvacující, hrad Střekov na černé skále nad řekou Labe tomu dával punc,a řeka Labe…ta se vlnila okolo.A z povzdálí kopce a kopečky s dominujícím Slunečním vrchem v pozadí.

Všechno má svůj konec,tak i náš výlet.Sešly jsme dolů k Vaňovu s tím,že si dáme jedno orosené a pak nasedneme na autobus do Ústí a pojedeme domů.Ale nějak jsme se zamotaly v ulicích,hospůdku jsme minuly a šly úplně jinak,než jsme chtěly a nakonec jsme došly pěšky do Ústí.Vůbec nám to ale nevadilo,v Ústí nám za chvilku jel vlak,takže to vytoužené pivko jsem si nakonec koupila až doma ve Večerce a dala řádně zchladit na chvilku do mrazáku.Jestli Jana udělala to samé,nevím,zapomněla jsem se jí na to zeptat.