Výlet mezi rybou a ptákem

Úplně poslední (letošní) výlet.

Je po vánocích a do Nového roku pár dní chybí. Tělo by ale nemělo lenošit tak dlouho, tak se rozhoduju mu dokázat, že poroučet bude rozum a ne břicho. Takže vyrážím na pochod Mezi rybou a ptákem, tj. mezi vánočním kaprem a novoroční kačenou či husičkou.

Před osmou vystupuju z autobusu na zbraslavském náměstí s úmyslem dojít do Berouna. Poctivá třicítka, uvidíme.

Z náměstí jdu do ulice Vladislava Vančury kolem jeho vily a památníku. Vzpomenu jeho Rozmarného léta. Už by tu zas mohlo být. Pak zahnu ke hřbitovu a kostelu sv.Havla a po červené ke golfišti na Peluňku. Tam nechám červenou pokračovat k Radotínu a zahnu doleva po cyklo která prochází golfištěm a dovede mě na silnici k Černošicům.

V Černošicích přejdu přes lávku, kolem nádraží, pokračuju po modré rovně Karlštejnskou ulicí přes obec a zahýbám za obcí doleva ze silnice do lesa k Vonoklasům. Modrá mě dovede lesem a krajem lesa do Vonoklas. Tam na návsi fotím kapličku a pokračuju po červené kolem krámu a znovu do lesa ke Karlíku. Procházím Karlickým údolím, brodím se listím a oko stěží zachytává námět hodný čočky a čipu foťáku.Nic než holé kmeny listnáčů a po sněhu samozřejmě ani památky.

Z lesa vycházím až před Mořinkou, procházím vsí a za ní křižuju silnici k Mořině a pokračuju otevřenou kopcovitou krajinou s hezkými výhledy na jižní stranu ke Třebani a posléze i ke Karlštejnu.

Přecházím další silnici (z Mořiny do Třebaně) a lesem sestupuju až ke hradu. Procházím předhradím kolem turistických lákadel a předražených stánků s občerstvením a od hradu sestupuju stále po červené k silnici a k Dubu sedmi bratří. Tam krátce posvačím, je po poledni. Jdu dál po červené k rozcestí Kubrychtova bouda.

Potom, co překonám dosti výživné stoupání, začínám klesat k Bubovickému potoku a tady už začíná být dost blátivo. Přecházím potok a hned za ním doleva na rozcestí Kubrychtova bouda po žluté podél něj do Srbska.

Tady trochu fotím ale sluníčko se schovalo už dopoledne takže nic moc. V Srbsku před lávkou uhýbám po žluté Doprava proti proudu Berounky a jdu podle vody k rozcestí V Kozle. Tady se do Berounky vlévá potok Kačák alias Loděnice a žlutá uhýbá podél něj od Berounky Doprava k Hostomicům a Svatému Janu pod Skalou.

Já pokračuju dál pohodovou cykloasfaltkou (dneska je to v pohodě ale v létě tu jde o život, cyklisti, bruslaři, je tu rachot), hned vpravo bývalý lom Alkazar, jehož strmé srázy pokoušejí amatérští horolezci, pak vlevo výhled vzhůru přes řeku na tetínský kostel sv.Jana Nepomuckého a zbytky zříceniny hradu Tetín.

Pak už se objevuje železniční most přes Berounku a hned za ním přemostění dálnicí D5. Vystupuju na železniční most a po lávce pro pěší přecházím řeku a pak už je to k nádraží pár stovek metrů. Tam čtvrthodinku čekám na vlak a ještě za světla mířím k domovu.

Co dodat. Přesto, že jsem očekával trochu lepší počasí a trasu znám jak své boty, protáhnul jsem kostru a trochu dobil baterky. A teď až po Novém roce, dá li pánbůh zdravíčko. A to přeju i všem, kdo na tento neumělý výplod položí oko.

Takže zdrávi došli, zase někdy. Seventy.

Odkaz na mapu trasy