Svatý Jan pod Skalou - krásné místo v Českém krasu

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 36 C2

klášter (13. stol.)

jeskyně poustevníka sv. Ivana

kostel Narození sv. Jana Křtitele (1657)

škola (1822)

kaple sv. Maxmiliána (1847)

archeologické nálezy

První zmínka o objektu 1034

Jiný název objektu jeskyně sv. Ivana, Skalní kostel

Prvopočátek osídlení obecního katastru, je nutno, na základě archeologických nálezů, vsadit do období kolem 2. – 1. století př.n.l. Je však několik teorií o dřívějším osídlení, ty se však doposud nepodařilo přesně podložit. Do dnešní doby tak nevíme, zda zdejší sídliště založili Keltové, nebo Germáni. Abychom však nezkreslili celkovou představu, dodejme jen, že jeskyně v blízkém okolí byly osídleny již v době kamenné. První zmínky o jeskyni sv. Ivana pocházejí z roku 1034, kdy zde měl být vystavěn první kostel knížetem Břetislavem I. Ten se zde měl údajně setkat s poustevníkem Ivanem, který bývá mimo jiné uváděn také jako chorvatský kralevic. Na jeho přímluvu měl kníže Břetislav I. vystavět kostel v místech pozdějšího kostela sv. Jana Křtitele. Kostel se následně dostal pod správu benediktinů z kláštera sv. Kiliána na ostrově u Davle. Ti nechali roku 1179, nebo 1180 vystavět nad poustevnou kostel a roku 1380 nedaleko vzniklo proboštství. Tehdy zde již stávala i ves, která vznikla zřejmě někdy mezi 12. a 13. stoletím. V průběhu husitských bouří byl klášter u Davle zničen loupeživým nájezdem husitů a zbylí mniši nalezli nové útočiště právě u kostela sv. Jana Křtitele. Následně zde vznikl malý klášterní konvent, který se dočkal rozšíření a také nového kostela ještě před koncem 15. století. V roce 1517 zde vzniklo i opatství. Počátkem 17. století se začaly konat i poutě k hrobu sv. Ivana a po přelomu poloviny 17. století došlo k postupné barokizaci celého kláštera. V roce 1785 byl klášter zrušen a budovy byly prodány do majetků šlechty, která je začala účelově využívat. Mimo jiné i k manufakturním účelům. Teprve roku 1819 zakoupili panství Bergerové, kteří nechali původní klášter přestavět do zámecké podoby. S Bergery je také úzce spjat vznik kaple sv. Maxmiliána, která byla dokončena roku 1849 a posloužila jako bergerovská rodinná hrobka. Jako zámek byl klášter využíván do roku 1902, kdy se z něj postupně staly i lázně využívající vody svatoivanského pramene. Z dalších památek obce uveďme již jen památnou lípu, kterou nalezneme zabudovanou v místní zastávce, kapli Povýšení sv. Kříže a výhledové místo u kříže na vrcholku skály. K přístupu do obce lze využít červenou TZN od Berouna ke Karlštejnu. Dále žlutá TZN od Srbska do Vráže, která částečně sdílí trasu s modrou TZN z Vráže. Zajímavá je i zdejší naučná stezka, po které můžeme navštívit tzv. SOLVAYŮV LOM – viz. heslo.