Výlety okolo Plzně: 6. Vysoká u Dobřan – z obce Hradčany cca 10 km dlouhý okružní výlet přes tři vrcholy – Jelení vrch (522 m), Vysoká (519 m) a Kozí kámen (490 m)

Tak už tady máme zase koronavirový nouzový stav – pro změnu podzimní. Opět máme omezovat setkávání, ale chodit do přírody. Teď je to s procházkami trochu horší, dny se nám rychle krátí, brzy je tma. Občas vyrážíme na procházku pěšky do méně navštěvovaných míst Plzně. Do těch trochu vzdálenějších pak místo vlakem jezdíme autem. Stále je co objevovat, i když se dostáváme do míst, kde jsme již byli.

Tentokrát jsme vyrazili do oblasti na východ od Dobřan, kterou snad všichni Plzeňáci znají pod názvem Vysoká. Až teď jsem zjistila, že Vysoká je název oficiálně povolené skládky v západní části tohoto zalesněného území, název vrcholu a pak asi kousek polesí. Místopisně tato oblast patří do Radyňské pahorkatiny, i když tento zelený flek na mapě zaujímá jen její malinkatou část – rozkládá se mezi obcemi Štěnovice a Robčice na severu, Hradčany a Předenice na jihu, Čižice na západě a hlavní silnice Plzeň - Přeštice na východě. Z Předenic do Štěnovic se nechá projít po zelené trase (7,2 km), ze které se nechá po žluté odbočit do Čižic. Je tam několik buližníkových skal a velké množství dalších neznačených cest. Nyní dokonce i na neznačených cestách přibývají krytá odpočívadla.

Auto jsme nechali na severovýchodním okraji Hradčan, což je bývalá obec, která dnes patří pod Chlumčany. Počasí nám přeje, svítí sluníčko a i když je polovina listopadu, je teplo. Listí všechno ještě neopadalo, tak by to mohlo být hezké i na pohled.

Po neznačené cestě opouštíme obec. Již na prvním rozcestí neznačených cest s obrázkem sv. Petra nás překvapuje nový přístřešek s mapou – ne však turistickou, ale s mapou polesí. Neodbočujeme, pokračujeme rovně dál. Další přístřešek a svatý obrázek nás překvapuje na další křižovatce cest. My jdeme už jen kousek - k velkému červenému kříži. Tady odbočujeme vpravo. Sluníčko svítí, je nádherně, dokonce sundaváme bundy.

Když jsme došli na neoznačené rozcestí se zelenou turistickou trasou, odbočujeme po ní vpravo. Podél cesty se vlevo objevují první buližníkové skalky – nejdřív tu a tam nějaký větší kámen, postupně jich je čím dál víc a jsou větší, většina z nich jsou pokryté mechem. Ty největší jsou pak na vrcholu Vysoká (519 m), který je 2. nejvyšším vrcholem této oblasti, ale asi nejhezčím. Lze říct, že se zde zachovalo malé skalní městečko se špičatými, až několik metrů vysokými věžemi. Tuto oblast vyhledávají začínající horolezci. Však je tu také několik skob a různých nápisů. Jen bohužel okolní stromy jsou vysoké, výhledy se nekonají. Je tu ale hezky.

Pokračujeme na rozcestí Vysoká a odbočujeme po žluté na rozcestí Kozí kámen. Tady se nám otevírá první, ale velice úzký výhled směrem na Štěnovice a Losinou. Radyně je bohužel trochu stranou. Doufáme, že výhled bude lepší z nedalekého Kozího kamene (490 m), který okolní krajinu převyšuje jen o 4 metry. Z rozcestí je už vidět. Je to 3. nejvyšší pojmenovaný zdejší vrchol, pěšina není naznačená ani na mapě, ale ve skutečnosti tam vede. Pod vrcholem je celá řada mechem porostlých kamenů různé velikosti, vrchol je skalnatý, ale také bez vyhlídek. Možná i díky sluníčku je tady také hezky.

Kousek se vracíme zpátky. Ze žluté odbočuje vlevo do kopečka nenápadná neznačená pěšina pod Jelení vrch (522 m), nejvyšší zdejší vrchol. K vrcholu dle mapy má vést další pěšinka. Není asi používaná, takže je téměř neviditelná. Ota odmítá se prodírat houštím, já s tabletem v ruce věřím, že se na vrchol dostanu. Jdu do kopce, tak snad jdu dobře. Na tomto vrcholu skály zakreslené nejsou, prý se rozpadly dávno před příchodem člověka. Přesto tady pár větších kamenů vidím. Jeden z nich je jako stoleček, nalévám si tady čaj a jdu se podívat o kousek dál. Přicházím na rovný hřeben, již bez kamenů. O kousek dál je dokonce i nivelační značka. Je to super – našla jsem vrchol. Dokonce se zdá, že tudy vede dolů pohodlnější cesta. Vracím se pro čaj a batůžek a spouštím se z kopce pohodlnější cestou. I když tvrdí, že tu žádné skály nejsou, jednu jsem musela obejít.

Na zelené značce na mne čeká Ota a spolu už pokračujeme po značené trase. Možností, jak se dostat k autu je víc, ta přímá by byla kratší. Jenže je krásně, zelenou značku neopouštíme, také proto, že nás má dovést na jediné zdejší vyhlídkové místo (511 m). Je tu dokonce i bytelná lavička. Na velké kochání už čas nemáme, začíná se lehce ochlazovat. Je vidět daleko, na horizontu vidíme Brdy. Tyto prosluněné podzimní pohledy však nemají chybu.

Přicházíme k dalšímu přístřešku, za kterým se zvedá další vrchol (502 m), tentokrát bez stromů, je na něm vidět pár kamenů. Není však pojmenovaný, a to je vyšší než Kozí kámen. Stačí mi, že ho vidím, na bezejmenné kopečky nelezu.

Pokračujeme po zelené k dalšímu přístřešku. Jen o kousek dál značku opouštíme a po jedné z neznačených cest (je jich tu víc, než je na mapě namalováno) klesáme jižním směrem na okraj lesa, kde odbočujeme do Hradčan. Na jihu se nám otevírají další nádherné výhledy, tentokrát na šumavské kopce, i když jsou trochu v mlze.

V Hradčanech procházíme obcí – okolo kapličky sv. Václava, bývalého hostince (zajímavé je, že dřív to byly Hračany) a dost možná i okolo budoucího. To ukáže čas. Zatím je tady nyní zavřený výčep a vývěsní štít pivovaru Bizon, který sídlí v nedalekých Čižicích. Auto máme za rohem.

Tady mažu chleba na svačinu, nechtělo se nám to brát s sebou, ale hlad už máme. Na vyhlídce by nám však chutnalo víc. Domů přijíždíme okolo 16. hodiny – venku je ještě 15 stupňů. Tak tohle nám tedy skutečně vyšlo.

Výlety okolo Plzně: 6. Vysoká u Dobřan – z obce Hradčany cca 10 km dlouhý okružní výlet přes tři vrcholy – Jelení vrch (522 m), Vysoká (519 m) a Kozí kámen (490 m) na mapě