Výstup na Hoverlu 2061 m.n.m.
Hned na úvod tohoto článku je potřeba říci, že zdolat nejvyšší horu Ukrajiny – Hoverlu 2061m.n.m. nevyžaduje nijak zvlášť velké úsilí, pokud si zvolíte jako nástupní místo Zarosljak nacházející se 3,5km a 700 výškových metrů níže. Tuto cestu jsme si však nezvolili a svůj výstup jsme si poctivě vyšlapali z obce Hoverla nacházející se v nadmořské výšce 750 metrů. Do obce jsme dojeli autem z města Rachov, které se nalézá 25km východně. Těchto 25km jsme však jeli 50 minut, jelikož stav silnic připomíná spíše tankodrom a vyžaduje minimálně SUV optimálně džíp. Na konci obce jsme nechali auto zaparkované u místního statku a vydali se po modře značené stezce podél řeky. Po dvou kilometrech jsme odbočili doprava a začali stoupat lesní cestou, která se klikatila v serpentinách, což zároveň nabízelo, za cenu ostřejšího stoupaní, možnost zkratek, čehož jsme také hojně využívali a tím si zkracovali celkovou délku i čas strávený na trase. U vstupu do národního parku jsme si všimli i vyobrazených šelem (jako rys a vlk), mimo jiné i medvědy, kteří obývají zdejší lesy. A když jsme v jednu chvíli ucítili nezaměnitelný pach této šelmy, příjemně nám po těle nebylo. Začali jsme hned nahlas zpívat („já mám koně vraný koně…“ - proč zrovna tuto píseň již nechám na posouzení příznivcům S. Freuda), abychom na sebe dostatečně upozornili a nedošlo k překvapivému setkání. Z lesa jsme se následně dostali na louku, kde bylo stavení místního bačy a dále pokračovali do mrdostoje (ekvivalent tatranského mrdokleča, avšak zřejmě díky havárii Černobylu byl zdejší porost výrazně vyšší a dalo se v něm tedy mr.at ve stoje :-D). V tomto porostu vedla jen úzká pěšina a tak jsme raději opět zpívali (vzlhedem k našemu pěveckému talentu zde byla reálná obava, že většina medvědů opustí rezervaci natrvalo). Po necelých třech hodinách a 9kilometrech jsme se dostali na hřeben, konkrétně do místa zvané Turkul 1933m.n.m.. Zde nás stejně jako při výstupu na nejvyšší horu Rumunska (odkaz) přivítal ostrý nárazový vítr. Z tohoto bodu jsme krásně viděli celý cca 5km hřeben, ale i samotný vrchol, který vypadal jako homole. Jednotlivá zvrásnění hřebenu šlo obcházet úbočími a tím si nepřidávat další výškové metry. Po závěrečném ostřejším výstupu jsme stanuli na nejvyšší hoře. Kde se kromě nezbytných vlajek a kříže nacházel improvizovaný pultík s nabídkou kávy, čaje a upomínkových předmětů. Což nás zprvu překvapilo, než jsme zjistili onu možnost výstupu z druhé strany a tak nebyla nouze o návštěvníky v sálových teniskách nebo lakýrkách, což trochu kazilo celkový dojem… Okolní kopce jsou většinou zalesněné a obecně ty hory nejsou tak pěkné, což je dáno zřejmě jejich nižší nadmořskou výškou. Po krátkém odpočinku jsme se vydali na sestupovou cestu navazující na cyklostezku a vedoucí zpět do Hoverly. Kromě nezbytných zkracování serpentýn jsme zřetelně zaslechli zabručení medvěda a tak se naše pěvecké výkony opět dostaly na scénu.
Po 8 hodinách a 27km jsme se ocitli zpět u našeho vozu.
Záznam trasy naleznete zde:
https://www.sports-tracker.com/workout/gazzigazza/5d7b9d3c17683ac9476a9eb3
Záznam z Relive nalznete zde: https://www.relive.cc/view/vXvLYAKmy7O
Fotogalerii naleznete zde: http://gazzi.rajce.net/Hoverla_2061_m.n.m.,_Ukrajina_2019