Výstup na Monte Stellu (Korsika)

Monte Stellu (francouzsky Monte Stello) je jedním z nejvyšších vrcholů severního výběžku Korsiky Cap Corse. Má sice jen 1307 m, ale začíná se v 300 metrech a tisícimetrové převýšení je slušné. Navíc ta hora je krásná, cesta pohodlná a rozhled z vrcholu nezapomenutelný. Prostě ideální půldenní výlet pro někoho, koho už nebaví válet se u moře.

Vstal jsem tak brzo, že teprve před Bastií jsem viděl nad mořem vycházet slunce. Z Bastie se jede po pobřeží na sever na začátek Lavasiny, kde je potřena neminout odbočku doleva, kterou najde jen ten, kdo ví, kde ji má hledat. Cedule je totiž po levé straně silnice. Odtud do Pozza vede echtovní pověstná korsická silnička (i když najdou se ještě echtovnější) – Ostré serpentiny a silnice tak úzká, že auta se musejí vyhýbat krokem. Cestou se otevírají pěkné výhledy, ale je potřeba zároveň dávat pozor na případná protijedoucí auta. V Pozzu u kostela značka ukazuje 200 m na parkoviště. Parkuje se ve stínu stromů a z vodovodu tu teče voda. (Ta pak teče ještě asi o 200 m dál ve vsi.)

Na první pohled se zdá, že správná cesta je od parkoviště na sever, nahoru kolem závory, ale není to tak. Pod vjezdem na parkoviště cedule ukazuje směr skrz ves (mluví se tu něco o 4 hodinách a o kus dál o 3,5 – nevěřím tomu a dobře dělám). Cesta je značená pruhy světle oranžové barvy, někde vybledlé téměř doběla. Značky nás vyvedou ze vsi na polní cestu, z níž po chvilce odbočíme dost prudce do kopce směrem na západ.

Cesta je až do sedla, které je v 1100 metrech, dobře značená a terén je přehledný, a navíc nejde jít jinudy, leda skrz azalkové houští. Kde nejsou značky, stojí mužici, což oceníme hlavně prvních pár set metrů ze sedla směrem k vrcholu, kde nejsou značky. Pod vrcholem už je cesta zase značená, tentokrát červeně.

Prvních 300 výškových metrů dá zabrat – svah je prudký, slunce praží a vzduch se nehne. Zhruba v 600 m n.m. stoupání poleví a jde se příjemně. Posledních 300 výškových metrů do sedla je zase poněkud prudších, ale pofukuje osvěžující vítr. Navíc tam potkáme pramen (i koncem srpna je vydatný). Nad ním je kamenná chatrč, kde člověk najde stín a dva lidi by tu mohli přespat. Nad chatrčí je pěkné rovné tábořiště pro 6 lidí. Celou cestu potkávám ještěrky – každých pár metrů.

V sedle se otevírá krásný výhled na Západní pobřeží a na Hory na severu. Vede odtuz načená cesta na Západní pobřeží Cap Corse, ale já pokračuju na vrchol. Výstup je pak otázkou pár desítek minut. Rozhled z vrcholu je impozantní, kruhový: na severu jsou vidět Hory na Cap Corse, na východě břehy Itálie, jižním směrem je vidět Bastia a celá severní polovina hornatého ostrova. Na západě pak je vidět záliv u St. Florent a severozápadní pobřeží Cap Corse. Ani se člověku nechce jít dolů. Cesta zpátky je příjemná, kromě posledního úseku, kde to zase nemožně peče.

• Délka trasy: 6 km tam a 6 km zpátky
• Převýšení: 1000 m
• Čas nahoru: 2:20 h
• Čas dolů: 1:45 h

• Bastia – Lavasina: po D80 po pobřeží, 7 km, Lavasina – Pozo: klikatá úzká D54, 5 km – celá cesta trvá 30 minut

• Parkoviště: N 42°46.256 E 009°27.525, výška 315 m n.m.
• Pramen: N 42°46.556 E 009°25.398, výška 878 m n.m.
• Sedlo: N 42°46.677 E 009°24.901, výška 1100 m n.m.
• Vrchol: N 42°47.313 E 009°25.114, výška 1307 m n.m.