Vzpomínka na dovolenou za železnou oponou v roce 1989
Při každém výročí 17. listopadu vzpomínám na naši první dovolenou za kopečky, nebo - li za železnou oponu. O tom, že bychom se někdy mohli podívat za šumavské kopce, tam na druhou stranu k imperialistům, se nám nikdy ani nesnilo. Najednou se to ale stalo realitou. Podařilo se nám získat tzv. příslib tvrdé měny a začali jsme plánovat neuvěřitelnou cestu na Západ. Najednou jsem si uvědomila, co všechno bychom chtěli za ty tři týdny vidět. Lákaly nás Benátky, Florencie , rakouské Alpy, italské Dolomity, Julské Alpy i Šumava na druhé straně hranice.
Začala jsem studovat mapy a vypisovat poznatky z různých dostupných průvodců o místech, které jsme znala jen z doslechu nebo jsem o nich četla. Kromě toho jsme si museli také připravit dostatečné množství trvanlivých potravin , protože výše příslibu v západoněmeckých markách nebyla zase tak velká, aby nám umožnila stravování v restauraci a ubytování v hotelu Hlavně jsme za tyto peníze toužili poznat co nejvíce nám dosud nedostupných míst. Další nutností byla výměna dalších marek načerno a jejich uschování v kapotě auta a vytvoření příslušné zásoby benzínu, který jsme natankovali do příručních kanystrů. Málem jsem zapomněla na udělení víz, bez kterých bychom nemohli nikdy vyjet. Museli jsme v Praze na ambasádě sehnat vízum německé, rakouské i italské. Do tehdejší Jugoslávie myslím, že stačila tzv. doložka. Vyřízení všech těchto dokladů nebyla žádná legrace. Povolení k výjezdu musela udělit i závodní organizace KSČ, kdy jsme byli poučeni, že se v zahraničí nemáme s nikým stýkat. Největším problémem bylo udělení německého víza. Za tímto účelem jsme vyslali mého tátu a na mnohohodinové čekání ve frontě před německým velvyslanectvím jsme ho vybavili skládací stoličkou .
Dne 19. 8. 1989 jsme vyrazili směrem na hraniční přechod Folmava Škodou 110 oranžové barvy. Po odbavení naším celníkem jsme si oddychli, nenašel marky ukryté pod palubní skříňkou ani kanystry s benzínem. Jako první moment ze západního světa si pamatuji výkladní skříně ve Furth im Waldu . Nevěřili jsme vlastním očím, všechno nám připadalo hrozně barevné, krásné, čisté, upravené. I ta tráva byla zelenější, ale to říkáme i dnes. Z Furth im Waldu jsme dojeli k prvnímu turistickému cíli naší cesty. Zaparkovali jsme na parkovišti Sattel nad Lamem a vyšli na vrchol Ostrého.Poprvé jsme se dívali z Německa do Čech a viděli hraniční červeno -bílé patníky. Na vrcholu i kolem chaty bylo velice živo a nikoho by ani nenapadlo, že tam dole v lesích na české straně probíhá ostře střežená železná opona. Byl to zvláštní pocit volnosti a zároveň smutku z toho, že už se sem nikdy nepodíváme, přesto, že jsme přímo na české hranici. Z Lamu jsme pokračovali na sedlo Brennes pod Velkým Javorem. Zde jsme zaparkovali a vyšli až na vrchol k bílým kopulím , na které jsme vždy toužebně pohlíželi ze Železné Rudy. Další den jsme vystoupili na vrchol Roklanu a překvapeně jsme se dívali do Čech na červené střechy chalup na Filipově Huti. Posledním šumavským vrcholem, který nás lákal byl Třístoličník a Plechý, na který jsme došli po úzké cestičce vedoucí v kapradí nejprve na Trojmezí a dále na Plechý. Přesto, že jsme se učili v zeměpise, že je Plechý nejvyšší vrchol Šumavy, cesta z české strany sem nevedla.
Z pohraničních hor jsme odjeli do Pasova, který byl prvním větším městem, které jsme na Západě navštívili. Odtud jsme pokračovali do Alp. V Obertraunu jsme navštívili jeskyni Eishohle a vystoupali na Krippenstein. Od Gosausee jsme podnikli tůru na Adamekhűtte k Dachsteinskému ledovci s návratem po Lienzer Weg a Steiglpas.
Dalším cílem byly italské Dolomity. Přejezd do Itálie však nebyl tak jednoduchý jako je to dnes. Na hranicích probíhala celní a pasová kontrola a bylo zřejmé, že Italové si svou hranici střeží za pomoci nejrůznějších složek armády dokonale. Měli jsme z toho nepříjemný pocit, který ještě zvýšila Češka, kterou jsme na přechodu potkali a která nám líčila, že v Itálii je nebezpečno, že ji okradli atd. Přesto jsme se nenechali odradit a hranici jsme překročili . Dolomity nás okouzlili, projeli jsme horskou silnicí přes sedla Tre Croci, Falzarego, Fedaia. Došli jsme k ledovci Marmolada. Další plánované túry jsme odložili, protože se zkazilo počasí. Odjeli jsme proto do Benátek a pak dále na jih směr Ravenna, San Marino až do Florencie.
Odtud jsme se vrátili zpět na sever a pokračovali do Julských Alp. Naším cílem byl výstup na Triglav. Pro špatné počasí jsme navštívili Lubljanu a čekali , zda se počasí umoudří. Mezitím nám začala vypovídat službu naše škodovka, podařilo se nám jí v autoservisu zase zprovoznit a pak se náhle vylepšilo počasí. Beze slova jsme se na sebe podívali a oba jsme věděli, že teď a nebo nikdy. Autem jsme dojeli k Aljaževovu domu, zde jsme zaparkovali a vydali jsme se cestou Prag na výstup na Triglav. První den jsme vystoupili k chatě Staničev dom, zde jsme přenocovali ve společné noclehárně na půdě. Naštěstí jsme zde byli sami a mohli jsme se zahrabat do velkého množství dek. Ráno svítilo slunce a byl napadán čerstvý sníh. Vydali jsme se na vrchol, výstup byl v čerstvém sněhu náročný, ale úžasný. Jak jsme šplhali po skále zapadané sněhem, sníh měnil po doteku barvu z bílé na bleděmodrou. I v těchto náročných podmínkách se nám podařilo zdolat nejvyšší horu Julských Alp, Triglav
2 864 m. n. m.
2 864 m. n. m.
Z Julských Alp jsme pokračovali přes Rakousko, projeli jsme slavnou silnici Glossgloknerstrasse, kde jsme od chaty Franz - Josefs Hőhe došli sněhovým polem k chatě Oberwalderhűtte do výšky 2 972 m. n. m.
Naši dovolenou jsme zakončili v Mnichově, kde jsme utratili zbývající marky za elektroniku a pak jsme se již vraceli do Čech. Za Deggendorfem však naše auto vypovědělo službu. Naštěstí se nás ujali dva Češi, kteří právě náhodou projížděli okolo a odtáhli nás na hranice do bavorské Železné Rudy. Zde nás však zanechali před německou celnicí, protože ještě nepočítali s návratem domů. Bylo 11 hod večer a my jsme auto tlačili od německé celnice k české. Před železnou závorou, která uzavírala český celní prostor jsme se náhle tiše vynořili ze tmy a překvapili české celníky. Ti nadzvedli závoru, my jsme protlačili auto a pak se za námi závora s rachotem uzavřela. Tak jsme zase doma a napořád, blesklo nám hlavou. Teď už se ven zase jen tak brzy nedostaneme ( to jsme ještě netušili, že se situace za pár měsíců naprosto změní ). Po proclení nakoupené elektroniky ( mikrovlnka - v té době naprostá novinka , rádio s přehrávačem, kuchyňský robot) jsme celníkům sdělili, že auto máme nepojízdné a že potřebujeme odtah. Naštěstí jednomu z nich právě končila služba a nabídl nám, že nás odtáhne svým autem do Železné Rudy. A tak jsme se ocitli o půlnoci v Železné Rudě u kostela s nepojízdnou Škodovkou. Jen tak náhodou jsme zkusili nastartovat a užasli jsme, motor se rozběhl a auto se dalo do pohybu. Pomalu jsme vyjeli na cestu směr Plzeň. Nastal však další problém, v době hluboké totality totiž existovala benzínová pumpa jen v Klatovech a ta byla v noci zavřená. Doufali jsme, že při troše štěstí dojedeme na zbývající benzín až do Plzně. Ale benzín nám došel již v Přešticích. A tak jsme se vydali s kanystrem shánět ve dvě hodiny v noci po Přešticích benzín. Nakonec nás zachránili na konci naší cesty po západní Evropě zavrhovaní příslušníci SNB, kteří ná m načerpali benzin ze svých zásob. A tak skončila naše první cesta za kopečky. Bylo 7. 9. 1989. To jsme netušili, že už v prosinci pojedeme, tentokrát svobodně, na zájezd do Vídně a do Norimberka na vánoční trhy ( tak jako většina Čechů).
GPS souřadnice:
uložit .gpx soubor
(48.514, 13.380)
Poslední aktualizace: 17.11.2019
Byl jsem zde!
Zapamatovat
Příspěvky z okolí Vzpomínka na dovolenou za železnou oponou v roce 1989
Dóm sv. Štěpána - Pasov
Chrám
Dóm sv. Štěpána je jednou z nejvýraznějších památek města, které je známé jako soutok tří řek. Řeč je o německém Pasově.
Nepřehlédnutelný chrám leží na náměstí Domplatz. Od 8. století…
4.3km
více »
Pěšky a na kole podél Dunaje, Innu a Ilzu
Tipy a novinky
Snová poloha na třech řekách, úchvatné památky a pestrá gastronomie: Pasov má mnoho co nabídnout, což ocení mimo jiné také cyklisté a pěší turisté. Kultura a příroda jsou si v Pasově…
7.4km
více »
Pasov, město na soutoku tří řek.
Tipy na výlet
Pasov patří mezi naše oblíbená bavorská města, kam se rádi vracíme. Pro první část cesty ze Sušice do Železné Rudy – Alžbětína volíme auto. Cesta vlakem přes Klatovy trvá více jak dvě…
7.4km
více »
Kultura a příroda v Passau
Tipy a novinky
„Pěší turistika a cyklistika – od kultury k přírodě na řekách Dunaj, Inn a Ilz“ – tak zní motto tzv. „města tří řek“ Passau pro tento rok. Návštěvníci mohou během komentovaných pěších…
7.4km
více »
Vánoční trhy, advent - Pasov 2019
Tipy a novinky
Zkraťte si čekání na Vánoce a vydejte se vlakem Českých drah do Pasova za krásnými adventními trhy. Využít můžete výhodné adventní jízdenky od Českých drah.Perníčky, koření a delikátní…
7.4km
více »
Turisté prozkoumávají romantická zákoutí Bavorska na Dunajské panoramatické trase
Tipy a novinky
Dunaj - druhá nejdelší evropská řeka – nabízí spoustu nádherných míst k výletům plným objevování a poznávání. Jedním z nich je například turistická Dunajská panoramatická trasa, která se vine krásnou oblastí výcho…
7.9km
více »
Návštěva města Passau - Dolní Bavorsko
Cestopisy
Návštěva města Passau - Dolní Bavorsko.
Když jsme jeli před pár lety do města Passau prohlédnout si jeho památky,byl listopad a počasí nám moc nepřálo,bylo zamračeno,občas padal mokrý…
7.9km
více »
Pasov
Město
Pasov je starobylé město nedaleko našich i Rakouských hranic, známé tím, že se zde stékají tři řeky - Dunaj, Inn a Ilz. Přestože je Inn z nich největší, Dunaj je delší a tak se do něj Inn vlévá. Centrum města le…
9km
více »
Bad Füssing
Lázně
Užijte si život z té lepší Stránky - v Bad Füssingu. Nejoblíbenější evropské lázně v bavorské golfové a termální oblasti, v blízkosti rakouských hranic, budou pro Vaše zdraví výhrou. Nechte…
18.2km
více »
Termální lázně Bad Füssing – Německo
Tipy na výlet
Jedeme do největších termálních lázní v Německu. Autem z Prahy je to cca 250 km a cesta nám bude trvat cca 3 hodiny a 45 minut. Praha – Strakonice – Strážný -…
18.4km
více »
Stezka korunami stromů
Tipy na výlet
V Neuschönau v Národním parku Bavorského lesa se nechází nejdelší stezka korunami stromů na světě.
Je to 1 300 metrů dlouhá stezka, která se nachází ve výšce 8 až 25 metrů a vede skrz koruny stromů buků, jedlí a smrků. Na celé trase je 6 stanovišť:
1. Strom - Trojzvuky
2. Mrtvé dřevo - plné života
3. Proluka - vůbec ne prázdná
4. Světlo a stín
5. Celosvětové bádání v korunách stromů
6. Strom - dům
6 stanoviště je z…
42.2km
více »
Plechý
Vrchol
Nejvyšší hora české části Šumavy (1.378 m) leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem. Hora přitahuje návštěvníky řadou zajímavostí. Nejatraktivněj…
45.6km
více »
Pomník Adalberta Stiftera nad Plešným jezerem
Pomník
Adalbert Stifter byl německy píšícím spisovatelem, básníkem Šumavy a rodákem z nedaleké Horní Plané (nar. 1805), kda má mimo jiné i svůj rodný domek a sochu. Psal sice německy, ale některá svá díla věnoval českému národu a kritizoval národnostní třenice mezi Čechy a Němci. Zemřel v Linci v roce 1868, dva dny po pokusu o sebevraždu.
Pomník spisovatele a básníka Šumavy Adalberta Stiftera najdeme na vrchu skalní stěny nad Plešným jezerem ve výšce 1311 m.n.m. Má podobu kamenného obelisku vysokého 14,5 m. …
46km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Trojmezná hora
Rezervace
Přírodní památka Trojmezná hora leží v katastrálním území Nová Pec. Zahrnuje masiv Trojmezné a Plechého s Plešným jezerem a rozkládá se na území o ploše 400 ha.
Chráněn je zde rozsáhlý komplex smrkových porostů…
46.1km
více »
Plešné jezero
Jezero
Plešné jezero se rozkládá na svahu hory Plechý (1.378 m) v nadmořské výšce 1.089 m asi 17 km jižně od Volar. Vzniklo podobně jako ostatní šumavská ledovcová jezera v období pleistocénu. Přes jeden kilometr dlouhý …
46.3km
více »
Schwarzenberský kanál
Ostatní
Schwarzenberský kanál je mimořádnou technickou památkou jižních Čech. Jeho trasa vede těsně při státní hranici ČR s Německem a s Rakouskem na území okresu Prachatice. Spojuje povodí řek Vltavy a D…
48.5km
více »
Medvědí stezka
Ostatní
Tato trasa, která spojuje železniční stanici Černý Kříž se stanicí Ovesná, bývá uváděna jako nejstarší naučná stezka Šumavy. Turisty po celé její trase provádí žlutá turistická značka.
Na trase stezky je místo…
51km
více »
Roklanský potok
Potok
Roklanský potok pramení v těsné blízkosti státní hranice ČR a Německa asi 0,5 km severozápadně od Blatného vrchu (1.367 m) v nadmořské výšce 1.264 m. Jeho tok směřuje od pramene k severu, protéká Roklanskou slat…
51.3km
více »
Šumava - pohoří
Pohoří
Šumavou se rozumí rozsáhlé pásemné pohoří, které se táhne podél jižní hranice České republiky v prostoru mezi Vyšebrodským a Všerubským průsmykem. Začíná nedaleko Vyššího…
51.6km
více »
Březník
Zajímavost
Samota a bývalá Hájovna v krásné poloze na břehu Luzenského potoka pod horou Luzný.
Dnes tady jsou jen dvě neobydlená stavení z doby rudé éry ve stavu, který nestojí za plýtvání fotografického materiálu. Je to je…
51.8km
více »
Stožec
Vrchol
Asi 6 km jihozápadně od Volar se vypíná nad stejnojmennou obcí vrch Stožec (1.065 m).
Smíšeným lesem porostlý žulový vrch je významnou přírodní rezervací. Chráněn je zde jednak smíšený les pod vrcholkem, jednak…
52.7km
více »
Knížecí Pláně
Osada
Bývalá dřevorubecká osada při hranici. Od roku 1770 byla osídlována. Do roku 1918 patřilo území do Rakousko-uherské monarchie, po 1. světové válce bylo tohle území, osídlené převážně Němci, začleněno do nově zal…
53km
více »
Bučina
Osada
Zaniklá vesnice pod Poštovní horou. Kdysi nejvýše položená šumavská osada (1062 m), založená v polovině 18. stol. u bavorské hranice spojující Kvildu s Finsterau. Po vysídlení Němců obec zanikla, v r. 1992 znovu…
53.2km
více »
Černé a Čertovo jezero
Tipy na výlet
Naším cílem jsou Černé a Čertovo jezeru na Šumavě. Auto zaparkujeme u hotelu na Špičáckem sedlu. Odtud je to k Černému jezeru 3,5 kilometru po asfaltové silnici. Cestou míjíme Pramen svobody, jdeme místy pod který…
55km
více »
Borová Lada
Vesnice
Obec Borová Lada leží v jihozápadních Čechách uprostřed šumavských plání v nadmořské výšce asi 900 m. K Borové Ladě patří ještě osady Nový Svět , Svinná Lada a území bývalých osad Knížecí…
57.4km
více »
Soutěž 1
bod
www.turistikaprozivot.cz
Chalupská slať
Slatě
Chalupská slať je vrchovištní rašeliniště, které najdeme na okraji národního parku Šumava. Oblast leží nedaleko obce Borová Lada severním směrem. Obec Borová Lada se rozkládá jihovýchodním směrem od městečka Kvi…
58.6km
více »
Alpská vyhlídka
Vyhlídka
Alpská vyhlídka se nachází severovýchodně od Borové Lady, nedaleko cesty do Lipky. Za krásného (spíš výjimečně nádherného) počasí jsou zde vidět Alpy. Těsně pod lesem je dřevěná lavice s ocelovou deskou a reliéfem Alp. Vyhledávané turistické místo.
59.7km
více »
Kubova Huť
Vesnice
Horská obec a rekreační středisko Kubova Huť leží na úpatí vrchu Boubína v CHKO Šumava. Nachází se asi 10 km jižně od města Vimperka v okrese Prachatice v nadmořské výšce 1.003 m.
Zdejší…
60.1km
více »
Boubín
Hora
Jedna z nejznámějších šumavských a jihočeských hor vůbec se vypíná v prostoru mezi Vimperkem ležícím severně od Boubína a Lenorou na jeho jižním úpatí. Společně se sousedním Bobíkem (1.264 m) tvoří výraznou domi…
62.4km
více »