Z Castellane k Notre-Dame du Roc.

Z městečka ke kapli jsou to sice jen dva kilometry s převýšením okolo 200 metrů, ale teplota přes den se šplhá ke třicítce. Dnes jsme se dočkali méně slunečného dne a tak v pozdním odpoledni se vydáváme vyjít na skálu. Cesta z města vede kolem kostela Sacre Coeur a kousek za ním již vstupujeme do bujné zeleně. Po několika desítkách metrů docházíme k první kapličce křížové cesty, která jistě bude končit na vrcholu. Stoupá se v menších obloucích vzhůru a před námi je druhá kaplička. Kaple jsou kamenné, ale každá je jiná. Ve výklencích jsou malby odpovídající jednotlivým zastavením. Cesta je stále více kamenitá, nikam není vidět a tak jen tajemné kyvory ve skulinách mezi kameny přitahují naši pozornost. Moc zvláštní kapradina, na některých místech se vystavuje slunci a tím popírá všechno, co se o ní píše. Kolem cesty kvetou sytě růžové hrachory a modré zvonky. Konečně se dostáváme do místa, odkud se nám otevírá pohled na město. O něco výše přicházíme na rozcestí turistických cest.

Jedna míří k hradu Petra z Castellane. Hodně rozsáhlá stavba, ukrytá v zeleném šatu, je protkána pěšinami. V některých místech zdivo dosahuje i několikametrových výšek. Pohled na hrad bude zřejmě lepší ze stezky ke kapli. Vracíme se na rozcestí. Mezi směrovkami je jedna hodně zajímavá. La Baume je odtud vzdálená 6,5 kilometrů a na trasu je třeba 7 hodin. Asi to nebude nic jednoduchého. Skálu jsme obešli skoro celou a otevírá se nám konečně výhled na hradní areál a do údolí řeky Verdon. Hrad to musel být velký, z jedné strany na druhou to jsou stovky metrů. Navíc zdi šplhají z údolí na návrší v několika pásech. Skála je vápencová a začíná se měnit i květena. Na několika místech kvetou orchideje. Pravděpodobně se jedná o vstavače, ale na 100% to není. O něco výše kvetou lilie, je to druh Lilium pumilum. Stezka se ještě jednou stáčí a poté již spěchá ke kapli.

Samotná kaple je kamenná stavba, která byla a stále zřejmě je v této oblasti význačným poutním místem. Počátek tohoto posvátného místa musíme hledat již na počátku 9. století. Uvádí se, že v roce 812 Saracéni dobyli město obchodníků se solí, Castellane. Většina obyvatel byla vyvražděna, město vypleněno a ti šťastnější se rozutekli po okolí. Záchranu našli na velké skále a kolem roku 830 tady Petr z Castellane založil, na svoji dobu, dobře opevněný skalní hrad. V roce 835 za Boniface de Castellane byli Saracéni poraženi. To byl zřejmě důvod k postavení první kaple na skále. Kaple byla zasvěcena „Naší paní“ a k jejímu otevření došlo v roce 852. Po připojení Provance k Francii nechal v roce 1483 Ludvík XI pobořit hrad a ponechal jen kapli na skále. Kaple během náboženských válek byla v roce 1559 zbořena. Tímto procesem, tedy bouráním a následnou obnovou, prošla svatyně ještě několikrát. K poslednímu poboření došlo revolucionáři v roce 1793.

Kaple je jednou z nejstarších památek postavených v Provance na počest Panny Marie. Skála, na které stojí, je 174 metrů nad městem a u poutníků i turistů vyvolává obdiv. Otevírá se jak nádherný pohled na město, tak i do údolí řeky Verdonu a na okolní horské velikány. Údaj na tabuli před kaplí uvádí, že nadmořská výška skály je 911 metrů. V samotné kapli je na bočním oltáři zázračná socha Panny Marie s Ježíškem. Na stěnách kaple jsou umístěny tabulky s díky od věřících. V průčelí kaple nad štítem je zvonička a nad ní je umístěna socha Matky Boží. Křížová cesta podél stezky ke kapli byla postavena v roce 1868. Cesta na vrchol je značená a z několika míst se otevírají výhledy na které se jen tak nezapomene.