Z Pikovic přes Medník do Kamenného Přívozu

Každý, kdo zná Posázaví, ví že pohled na zalesněné kopce, lemované v nižších partiích chatami, šumící řeku a sem tam se vynořující trať, která se snaží kopírovat říční tok je velmi krásný. A k tomu známá jména (třeba Medník) která mě vrací do dětství, kdy jsem hodně poslouchal Brontosaury, umocňují pohled na místní přírodu.

Jediným problémem bylo doběhnout včas na vlak, protože rychlík z Kladna měl 10 minut, jelikož se křižoval s parním vlakem do Lužné (zahájení sezóny). Úprk přes Sherwood zajistil na poslední chvíli nástup do jednoho z "pater" posázavského pacifiku.

Ihned po odjezdu vlaku ve stanici Petrov u Prahy, přecházíme trať a po zelené značce scházíme k mostu přes řeku. Na protější straně je už vidět na místním vodáckém tábořišti pár stanů. Hned za řekou se značka lomí vlevo a pokračuje travnatou stezkou podél řeky. Po asi 10 minutách chůze přicházíme na "chvost Pikovic" k rekreačnímu zařízení Katka, a za ním začíná cesta výrazně stoupat. Po dalších asi 500 metrech uhýbá značka vlevo na vrstevnici, kterou nejprve kopíruje a pak opět přechází do stoupání. Cesta nás zavede do sedla pod Medníkem (rozcestník), tady se lomí vpravo a dalších asi 200m zahýbá ostře vlevo. Jdeme širší cestou až k místu, kde je dřevěné odpočívadlo. Tady opět odbočíme vlevo a širokou vozovou cestou mírně do kopce. Pak nás čeká ještě jedna ostrá odbočka vpravo, obcházíme vrch Chlum a kolem chat a loukou pomalu mírným klesáním přicházíme do obce Třebsín. Tady nás značka vede ještě mezi chatami a loukami až na náves.

Přímo u zvoničky (momentálně v rekonstrukci) je hospoda, která s držkovou polívkou za dvacku a točenou limonádou za 9 Kč přímo zve k posezení. Akorát TZ nemají, prý je objednali a zatím nepřišly.

Z návsi pokračujeme prudkým spádem dolů širokou cestou stále rovně (značek zde mnoho není) až narazíme na stromy ověšené spoustou hrnečků, pod nimi sedí vodník a u něho je popsána legenda jak vznikl Třebsín. (vodník se jmenoval Třeb a tento vodník je jeho syn). Kousek za touto "výstavkou" je odbočení modré značky (taky se dá použít do Přívozu) a my scházíme z kopce dolů podél potoka. Asi po 500 metrech přicházíme na rozcestí s červenou značkou, tady se dáváme vpravo a dost krkolomně jdeme stezkou, která chvíli stoupá, chvíli klesá a to dost prudce. (Nechápal jsem cyklisty, kteří jeli proti nám). Čevená značka kopíruje tok Sázavy akorát vede ve svahu nad řekou. Asi po 1,5 km se stezka odklání od toku řeky,aby překonala příznivějším sklonem potok (pozor na značení, je zde čerstvě odtěžený les). Chatovou oblastí se opět vracíme nad řeku. V jednom místě je krásná vyhlídka na Žampašský viadukt na protější straně. To už se spojujeme s modrou značkou, která přichází zprava a pokračujeme se střídavou vyhlídkou na jez, kde ten den byla lodní Doprava určitě na stupni č. 5. Čeká nás zase úhyb vpravo a mezi chatami přicházíme na silnici z Krňan. Dáme se vlevo, ale po několika metrech uhýbáme opět vpravo na místní komunikaci, která nás opět přivede na hlavní silnici, a po ní už scházíme do Přívozu k mostu přes Sázavu.

Za mostem (zastávka PID, dá se dojet na Budějovickou) vlevo a za obchodem s restaurací (má dost neobvyklý název) zatáčíme vpravo do kopce, po zpevněné komunikaci podél rodinných domků a potoka. Přejdeme potok, cesta se změní na asfaltku a po ní přicházíme na vlakovou zastávku Kamenný Přívoz.

Popisovaná trasa je dlouhá 13,5 km a krom výstupu na Medník není náročná.