Za medem do Sloupu

Cestopisy

Rozhledna Podvrší • Fotografie (8) • Foto: Ajrad81

Vstoupit do fotogalerie (8 fotografií)

Otec, Matka a syn

Hřebenáč

Vstoupit do fotogalerie (8 fotografií)

Šťastnou náhodou jsem se dozvěděla o Medovém jarmarku ve Sloupu a tak jsme se rozhodly si 15.9. udělat sladký výlet. Prostor, kde se měl jarmark konat, dával tušit, že nepůjde o nic velkého, takže jsme si k tomu ještě naplánovaly další "exkurze". Káťa s námi ovšem odmítla absolvovat pěší túru z Blanska, takže jsme se domluvily, že se sejdeme ve Sloupu.
Já s Radkou jsme tedy o půl 9 vystoupily v Blansku z vlaku a šlo se. No, samo se pochopitelně nešlo, tím spíš, že cesta blanskem k sídlišti Sever III vede úporně do kopce. Jak jinak. Prošly jsme kolem koupaliště Palava a po modré kráčely stále vzhůru. Dýchaly jsme svěží lesní vzduch a se zájmem jsme okukovaly skály i pod námi tekoucí potok. Prošly jsme kolem nádrže Palava II v Češkovicích a směřovaly dále do Obůrky. Odtud Na rozhlednu Podvrší už nás žádné významné stoupání nečekalo, takže pohoda, klídek, tabáček.
Rozhledna Podvrší byla vybudována v roce 2001. Schodiště vedoucí na vyhlídkovou plošinu je umístěno zvenčí a je skrz něj krásně vidět dolů. Smile Výhled byl skvělý, ale byl by býval lepší, kdyby meteorologům bývala vyšla předpověď počasí. plain Místo slibovaného polojasna bylo docela slušně zamračeno a vzdálenější kopce byly skryty za mlžným oparem. Tak jsme aspoň z výšky prozkoumaly obsah košíku houbařů, které jsme pod rozhlednou potkaly. Smile Jejich úlovek nic moc - je sucho. Protože foukal silný a docela studený vítr, moc jsme se nahoře nezdržely a šupajdily jsme dolů. Úderem 11. hodiny jsme byly ve Veselici. Původní plán byl dojít až do Sloupu, ale cesta sem nám trvala déle, než jsme počítaly (že by za to mohlo těch včerejších 80 km na kole?), tudíž by na nás Katka musela dlouho čekat, takže nastupuje k ní do autobusu.
Ve Sloupu jsme si to hned namíříly kolem skal Indie a Evropa a Otec, Matka a Syn ke kase a koupily si lístky na prohlídku Sloupsko-šošůvských jeskyní. Měly jsme ještě chvíli čas na okouknutí Hřebenáče a na průzkum postranní jeskyňky. Měla jsem sebou baterku, takže jsme ji mohly prozkoumat důkladněji.
A nastal čas na prohlíku. První prostorou, kterou jsme prošli, byla Nicová jeskyně. Za ní se nachází jeskyně Eliščina, která má z celé sloupské části jeskyní nejkrásnější výzdobu (její dominantou je stalagmit Vodopád) a má také výbornou akustiku, o čemž nás přesvědčila příjemná hudba. Pokračovali jsme v prohlídce a narazili na instalovanou medvědí kostru, která nám měla zřejmě dosvědčit, že tyto jeskyně jsou významným nalezištěm koster jeskynních zvířat. Smile
Co se týče zbytku Sloupských jeskyní, už jsme si krápníkové výzdoby moc neužili, ale tento nedostatek je bohatě vykompenzován podzemními propastmi - Stupňovitá, Kolmá, Nagelova. Škoda, že prohlídková trasa nevede i v nich! (nebo díky bohu, jak řekla Katka Smile ). Šošůvské jeskyně jsou na krápníky podstatně bohatší, zejména Brouškova pohádková síň je úžasná a skýtá dostatek prostoru pro zapojení fantazie. Jako třešnička na dortu této prohlídky je Černá propast. Nádhera!! Na denní světlo se vychází jeskyní Kůlna, která patří k archeologicky nejvýznamnějším jeskyním Moravského krasu.
Při důkladném studiu mapových podkladů před výletem jsem objevila existenci Šošůvské propasti. Je nedaleko, takže se mi podařilo holky přesvědčit k její návštěvě. Jenže ouha! Došly jsme pouze ke staré vápence, kde byla cesta uzavřena zamčenou bránou s nápisem Soukromý pozemek. Škoda. Co se dá dělat! sad
Vrátily jsme se do Sloupu a zamířily na jarmark. Těch několik stánků jsme omrkly cobydup, nakoupení sladkých pozorností rodinám taky moc času nezabralo a do odjezdu autobusu zbývala ještě spousta minut, takže jsme se vydaly na návštěvu Šošůvky, kde byla naším cílem Helišova skála se zatopeným lomem. Cestou zpátky jsme se ještě stavily u kostela sv. Václava a sv. Anežky a u kapličky se studánkou a ve Sloupu jsme krásně stihly bus. Další zajímavý výlet za námi!! Smile