Zábřežskou vrchovinou na hrad Brníčko

Dnes jedu na výšlap opět brzy ráno a sám, za okénky vlaku velmi pošmourné počasí a já zatím netuším, jakou trasu si vybrat, abych nezmokl... Vystupuji v Uničově a tam zjistím, že mi bus do Bedřichova ujel a další tam jede až o půl 11.,takže Rabštejn se dneska nekoná ! A tak koupě lístku do Hrabišína a protože mám hodinu čas, tak bystře na průzkum historického jádra města. Je tam jedna krásná brána, hradby a převeliký chrám a taky hezké náměstí s radnicí, ale bohužel se zrovna nachází v rekonstrukci a tak zpět. V bufetu na autobusáku káva a když si k ní vytáhnu cigaretu, tak zvenku přiběhne jakási babka a vyškemrá si jednu cigaretu a hospodská na ni zařve: "Anežko - už zase somruješ? Tady to dělat nebudeš, kolikrát ti to mám říkat..." V Hrabišíně na vlakové zastávce pořád hnusně a tak vzdávám túru do hor, čehož později trochu lituju ... Namísto toho volím trasu po modré směr Cikánský buk v Zábřežské vrchovině. Napřed v mírném deštíku přes pole dolů k potoku, najednou se zázračně vyjasňuje - ( a už je pak nádherně celý den) - a pak serpentina do kopce skrz uzavřený výběh s krávama. Napřed se dalekohledem ujistím, že jsou zvířata rodu ženského a taprve pak vlezu pod el. ohradník. Polovina krav napravo leží nebo stojí a flegmaticky přežvykuje, zatímco ta druhá půlka vlevo se dává do pohybu směrem ke mně a jejich naštvaná vůdkyně na mě výhružně mučí - to není překlep, všimněte si prosím, ze krávy opravdu nedělají "Bůůů", jak jsme se to špatně učili v komunistickém slabikáři - a asi je to nějaká feministka ... Když jsem doslova obklíčen zdivočelým turem a čekám na brzký konec pod jejich kopyty... začne mi v batohu na zádech zvonit mobil !!!

Překvapené stádo se rozestoupí a umožní mi volný průchod, já přeskočím ohradník a dívám se do mobilu, kdo mi volal - Jana: " No Ty si teda umíš zvolit správnou chvíli !" Po svačině a cigáru na uklidnění nervové soustavy loukama s nádhernými výhledy na Volyň a Zábřežskou vrchovinu a pak zestup kolem zpustlého hřbitůvku do malé vesničky Benkov, která je vzorně upravená a mají tu i hezkou kapličku...Potom lesíkem nahoru na hřeben s velikánskou loukou a k rozcestníku s torzem Cikánského buku. Zase rozhodování, kudy dál - vzdávám se Bradla - a pochod dál na Bílý kámen. Asi po 3 km lesem přecházím v sedle silnici a lesní silničkou stoupám na další hřeben. Potkávám starší manželský pár s košíkem na hříby, ale je sucho a nic neroste... Míjím pomníček na paměť toho, že tu nějaký kníže nechal v lese vysázet na památku čehosi habry a pak mne čeká docela strmé stoupání kolem menších skalek na Bílý kámen ( 588,5 m.) Nic zvláštního na vrcholku nenacházím - výhled vůbec ! - stojí tu jen mužiky , poskládané z kamenů a rozcestník a odpočivadlo pro znavené poutníky...

Poté zestup mezi jeřabinami pod nádherným modrým nebem s bělostnými oblaky a stojím u Zmrzlých skal. Je to asi 7 m vysoký mrazový srub v lese, skály mají značný spád do údolí, ale není to nic, co by pohladilo duši a tak zase dál...( skály jsou složeny z krystalických hornin). Šplhám na vrchol Trliny - PP - připomíná mi to hřeben Ondřejovska u nás v Hostýnkách a je tady hezky - drobné skalky, padlé kmeny stromů a jiná divočina, vlevo i vpravo hlubina. Naštěstí není přes stromy vidět, kam až by se člověk při pádu dokoulel ... V délce 2 km pak šíleně prudký zestup do vesnice Lesnice. Mají tu na návsi umělý potůček s vodopádem a pro děti na hraní lodní příď.

V dobrém teplíčku po silnici směr Brníčko a pak už hrad v dálce vidím a nevypadá vůbec špatně, stojí totiž na odlesněném kopci a zřícenina vypadá i na tu dálku velmi romanticky !! Přicházím na Rozcestí u Dolního Brníčka a vypisuji si busové spoje, pak přes vlastní malou osadu Brníčko - je tady hezky! - a přicházím pod hradní kopec. Strmý výstup nahoru v Ostrých serpentinách měří 0,5 km a pak už konečně na hradě. Zřícenina je jedním slovem ˇUŽASNÁ !!!" Hrad byl založen v 1. pol.14.století a pustý od r.1513, ale veškeré informace se dozvíte z panelu u turist. Rozcestí pod hradem. Důležité je, že ačkoliv hradní areál nevyniká rozlohou, zřícenina je převelice malebná a má spoustu romantických zákoutí a je z ní krásný kruhový výhled jak na osady Brníček, tak na kus Zábřežské vrchoviny a za hezkého počeasí i na Hrubý Jeseník !!! Já převelice spokojený pobíhám okolo hradních zdí - jsem tady úplně sám : Díky, Bože ! - a fotím a teprve když končím a zestupuji přes hradní příkop k lavičkám, tak k hradu přichází párek důchodců...

Když zejdu dolů do dědiny, tak mne začne převelice bolet nožisko a tak další vycházky po okolí po dnešních 18 ujítých kilometrech vzdávám, kupuji si v obchodě minerálku a tatranku a čekám na bus do Šumperka, odkud pojedu vlakem domů...