Zakarpatské poloniny – epické výhledy v borůvkovém království

Zakarpatská Ukrajina je pro nás známá hlavně jako Podkarpatská Rus, nejvýchodnější výspa meziválečného Československa. Už tenkrát našince okouzlovala malebností horských panoramat. Sfoukněme tedy prach ze starého atlasu a pojďme se podívat, co nám dnes tento zapomenutý kraj s divukrásnou přírodou může nabídnout.

Oblé hřebeny Karpatských hor

Ukrajinské Karpaty náleží do geomorfologické provincie Východní Karpaty. Od slovenských a polských hranic se táhnou 270 km až po hranici s Rumunskem, ale ve větším měřítku jsou pouhou desetinou celkové rozlohy Karpat. Jedním ze tří hlavních paralelních horských hřbetů oddělených hlubokými údolími, je poloninský hřbet. V jeho nejvyšších polohách nad 1 500 m se rozkládají překrásné zelené hřebeny, které jsou nezvykle holé.

Poloniny se totiž od vrcholů alpského typu liší tím, že postrádají vegetační pásmo mezi lesem a pláněmi, které je obvykle tvořené kosodřevinou nebo nálety. Tady les rovnou přechází v travnatou „step“, jejíž nejvyšší porost tvoří borůvčí a solitérní stromky. Důsledkem této anomálie je valašská kolonizace, během které byl veškerý porost kácen a vypalován, aby uvolnil místo zemědělským účelům. Díky tomu, že dobytek dlouhodobě spásal vysoké traviny, dostala tu prostor řada chráněných rostlin, jako je hořec, dryádky nebo protěže.  Všudypřítomné lány borůvek a brusinek nejsou pouze příjemnou svačinkou pro turisty, ale také zdrojem výdělku místních obyvatel. Bukové lesy na úpatích hor si vysloužily zápis na seznam světového dědictví UNESCO a část polonin je součástí Karpatské biosférické rezervace a Siněvirského národního parku.

Nejkrásnější poloniny

Poloninský hřbet na Zakarpatské Ukrajině se dělí na čtyři horské celky. Nejzápadnější Runa má kruhovitý tvar bez výraznějšího hřebene a dosahuje podobné výšky jako náš Praděd. Fantastické výhledy poskytují rozlehlé poloniny Boržava a Krásna, jejichž hřebeny se klikatí jako had a rozbíhají se do hlubokých roklí v údolí. Celé pásmo uzavírá majestátní polonina Svidovec, kterou řeka Tisa odděluje od Černé Hory, nejvyššího pohoří Ukrajinských Karpat. Svidovec je nejrozsáhlejší a nejvyšší poloninou (vrchol Bliznica má 1 883 m), a také nejvíce hospodářsky využívanou, o čemž svědčí mnoho salaší a stájí.

Boržava tvoří jižní část pohoří Vrchovina. Vydat se na ni můžeme z vesnice Volovec nebo ušetřit síly a popovézt se pod hřeben lanovkou ze vsi Pylypec, která je v zimních měsících jedním z nejoblíbenějších lyžařských středisek v Zakarpatí. Hřeben nás zavede na kopec Velykyj Verch (1 598 m) a také na nejvyšší vrchol poloniny, Styj (1 681 m). Osvěžujícím zakončením túry může být vodopád Šipot, ke kterému lze sejít pěšinkami vyšlapanými v borůvčí.

Polonina Krásna své jméno rozhodně nezapře. Už za 1. republiky byla označována jako nejpůvabnější polonina Zakarpatí. Charakterově je podobná Malé Fatře nebo našim Jeseníkům. Její přechod je příjemný, bez větších výškových rozdílů mezi nejvyššími body Syhljanskyj (1 564 m), Gropa (1 495 m) a Topas (1 548 m). Hřeben o délce 38 km se táhne od Koločavy do vesnice Usť Čorná a na jeho části bohužel vede plynovod. To ale nebrání úchvatným výhledům na okolní poloniny a vrcholy až k Rumunským horám.

Součástí pohoří Horhany je Piškoňa s nejvyšší horou Nehrovec (1 709 m), která má také charakter poloniny a je geologicky nejmladší. Z jejích svahů máme Koločavu jako na dlani a konečně dohlédneme z jednoho konce této vesnice na druhý. Při sestupu po kravích stezkách můžeme narazit na funkční salaše a při troše štěstí ochutnat vynikající domácí sýry.

Odkud a kam se vydat

Ukrajina a její poloninské pásmo nabízí spoustu možností pro vícedenní i jednodenní túry. Nečekejte tu však horské chaty a turistické ubytovny, jen zřídka narazíte na pár prostých salaší. V případě přechodů na těžko je třeba bivakovat v horách a vybavit se dostatečnou zásobou vody. Dlouho tomu tak nebylo, ale dnes už orientaci v horách usnadňují turistické značky a rozcestníky, na kterých má zásluhu Karpatský turistický spolek s českými, slovenskými a polskými dobrovolníky. Na hřebenech není kde se zatoulat, při sestupech do lesů je už ale třeba trocha obezřetnosti, zvlášť pokud se vám do cesty přehoupne mlha.

Ideálním výchozím bodem dovolené na Zakarpatské Ukrajině je vesnice Koločava. Na Krásnou a Piškoňu vedou turistické stezky přímo odtud, k Boržavě je potřeba si zhruba hodinku popojet. Na Svidovec se vyráží z Usť Čorné nebo vesnice Jasiňa. V rámci odpočinkového dne se můžete vydat na tradiční šašlik k poetickému jezeru Siněvir nebo v Koločavě hledat stopy Nikoly Šuhaje loupežníka, zvěčněného perem Ivana Olbrachta.