Zase na Milešovku

Cestopisy

01 Oparno kaple • Fotografie (33) • Foto: Seventy

Vstoupit do fotogalerie (33 fotografií)

02 Oparno zřícenina

03 Oparenské údolí

Vstoupit do fotogalerie (33 fotografií)

Zase na Milešovku.

K ránu mne budí klepání na okenní parapet.Jdu se podívat na lodžii. Ne, nikdo neloupe perníček. Prší. Od večera prší. V duchu zakleju. Doufal jsem že přestane. Zatím nepřestalo. A já na dnešek spískal Milešovku. Co nadělám, pakuju se vyrážím na první dnešní etapu, na nádraží Masarykovo, dříve Praha - střed abych kalich hořkosti vypil až do dna.

Tam se setkávám s dalšími pěti členy našeho All Starc Teamu a společně vyrážíme k Lovosicům. Nálada není kupodivu tragická, zvláště když cestou déšť řídne a občas se na chvilku objeví i kousek modré oblohy. Vzájemně se utěšujeme že se to vybere. V Lovosicích ještě přestupujeme na náhradní autobus, který nás doveze do Oparna, kde podle plánu začneme dnešní trasu.

Autobus nás vysadí na rozcestí pod Oparnem, procházíme vsí k viaduktu pod tratí a před ním uhýbáme doleva do lesa po zelené směrem ke zřícenině hradu Oparno. Zatím se to nevybralo ani náhodou, je zamračeno a mrholí. Procházíme kolem zříceniny, je tu dost velká skupina nadšenců, podle stanů soudím že tu asi přespávali, v tom počasí nevypadají zrovna nadšeně.

Pozvolna sestupujeme lesem k Oparenskému mlýnu, přejdeme Milešovský potok a hned za ním doleva pěšinou po modré směrem k Velemínu. Zanedlouho podcházíme dálniční přemostění údolí a po prvních necelých pěti kilometrech přicházíme do Velemína. Za Velemínem pokračujeme po modré v přesvědčení že jsme na Milešovku vybrali tu nejschůdnější trasu.

Už z dálky je vidět jak se o její vrchol trhají břicha šedých mraků mířících nám v ústrety. Nezlomeni na duchu pokračujeme k rozcestí Nad Velemínem a tam stále strmějším stoupáním vystupujeme k vrcholu. Jako by si svatý Petr všiml našeho snažení, když se blížíme k vrcholu, mraky se trhají a slunéčko zlaté na cestu nám zasvítí.

Nahoře neprodleně vyhledáme dobrodiní občerstvovací stanice a pohledem z okna se kocháme výhledy na široké okolí. Do perfektního výhledu to má sice daleko, ale dnes to mohlo být i mnohem horší. Sedí se tu pravda dobře, ale povinnost volá. Po částečném doplnění tekutin se zvedáme a pokračujeme dál dolů po modré až k rozcestí s červenou.

Ta nás prudkým sešupem přivede pod kopec a asi po dvou kilometrech pozvolným klesáním do Milešova. Na rozcestí u zámku začíná zelená turistická a s tou se vydáváme na zpáteční cestu. Procházíme kolem zámku, přes celou obec a za ní kolem Lučního Mlýna se zpátečními pohledy k Milešovce, Kletečné, na jižní straně Lipská hora, Boreč a Lovoš. Po dalších dvou kilometrech přicházíme zase do Velemína. Na náměstí se stavíme v solidní restauraci u piva, někdo i u zpožděného oběda.

Počasí se samozřejmě dál vybírá a po raním dešti ani památky. Dál po zelené po dalších dvou kilometrech kolem dozrávajících třešňových sadů jsme v Chotiměři. Na návsi Doprava kolem rybníka a kolem Chotiměřského potoka lesem k Oparenskému mlýnu, kde křižujeme svou raní trasu. Pro změnu tu přecházíme na modrou a kolem Milešovského potoka k Černodolskému mlýnu.

Od penzionu a restaurace Černodolský mlýn s Naučnou stezkou Lovoš, zelenou a cyklo 25 kolem meandrů potoka pohodovou pěšinou poslední kilometry k rozcestí Malé Žernoseky.

Tam po krátké poradě k zastávce Lovosice - město, kde se štěstím chytáme přímý vlak na Prahu.

A jak jinak, za krásného počasí míříme k domovu.

Co dodat. Přes dopolední nepřízeň počasí hezká procházka Českým středohořím, dovoluju si konstatovat že letošní Milešovka se vydařila.

Zdrávi došli, zase někdy. Seventy

Odkaz na mapu trasy

Poslední aktualizace: 9.7.2015

Zase na Milešovku na mapě