Loading...
Konečně! Čekali jsme více než 9325 hodin na ten pravý začátek jara a nyní je tady. Na mezích kvetou trnky, v sadech třešně a slívy a ptačí zpěv je slyšet od rána do večera. Dnes si připomeneme, jak takovou krásu fotograficky pojmout.
Jasným a již tisíckrát přefoceným tématem jsou kvetoucí rostliny. Z jara jsou to sněženky, bledule či koniklece a právě v tomto období přichází na řadu prvosenka jarní (lidově petrklíč). Pro mě osvědčenou technikou takového focení je použití teleobjektivu v kombinaci se stativem a živým náhledem. Komponuji vždy v úrovni výšky rostliny, všeobecně se dá říct, že velmi nízko nad zemí a s použitím výklopného displeje pro větší pohodlí.
NĚCO NAVÍC: Pro efektivnější výsledek myslete při tvorbě na celou fotografii a ne jen nádherně kvetoucí rostlinu. Roli hraje pozadí, popředí a hlavně světlo. Západové a východové světlo je vždy nejlepší.
Říká se, že vlaštovka přináší jaro, ale kukačka teplé dny. 25. 4. jsem slyšel první kukačku, a tak čekám, že se to v následujících dnech otočí. Duben a květen jsou pro zvířata obecně časem námluv a vrcholí i migrace ptáků. Pro úspěšné focení zvířat je kromě rychlého fotoaparátu s kvalitním teleobjektivem hlavní důkladná příprava. Doporučuji NEchodit ven na náhodu, ale věnovat se fotografovanému objektu. Kde sedá, pase se, co loví, jak se rozmnožuje. Tyto otázky si musíte klást a hledat na ně odpovědi na internetu a v literatuře. Pravidlem etické fotografie přírody také je, že bezpečí a klid zvířete má přednost. Myslete na to!
NĚCO NAVÍC: Myslivci nechodí na čekanou nadarmo, již mnohokrát se mi vyplatilo, že je lepší sedět na kraji lesa tiše a nepozorovaně s fotoaparátem na stativu, než se snažit zvířata někde hledat a překvapit.
S postupujícím jarem a stromy v listu vyrážím do vyšších poloh, kde máte naši krajinu hezky na dlani. Nejčastějším objektivem na focení krajiny je jistě ten širokoúhlý a já ho využívám při východu a západu, kdy mi scénu doplňuje i slunce v záběru. Do batohu si nezapomeňte přibalit i teleobjektiv, protože lépe zvýrazní dominantní krajinný prvek. Může se jednat o solitérní strom, nebo hrad. Jedině teleobjektiv ukáže jeho pravý potenciál.
NĚCO NAVÍC: Digitál nám umožňuje zkoumat výsledný snímek na displeji ihned po vyfocení. Většina uživatelů proto mačká lupu a bádá skrz jednotlivé pixely. Pro takové fotografy tak vznikl termín "pixel peeper". Raději bych však doporučil tisk.
Nicméně, k tomu navíc. Jednou mi kamarád Petr Bambousek řekl takovou poučku a určitě se nebude zlobit, když ji předám i vám. Zkuste místo zvětšování snímky zmenšit do podoby, kdy máte na zadním displeji místo jednoho hned čtyři. Pokud je na miniaturách stále vidět hlavní objekt fotky, má takový snímek smysl.
Čím déle fotím, tím více zkoumám okolí našeho domova a maringotky. Krátká doba přesunu a častější možnost výskytu na lokaci mi dává možnost pochopit chování počasí, vědět, co kdy a jak kvete a jakou spojitost to má s dalšími druhy v okolí. Podobně se vyjádřil i fotograf a ambasador Nikonu Jirka Karbus, když jsem ho navštívil v Irsku. Bydlí asi 10 minut jízdy od lokace Cliffs of Moher. Útesy má zmapované jako málokdo a jeho fotografie jsou tak nejzajímavějším dokumentárním souborem z tohoto území.
NĚCO NAVÍC: Programy pro správu a úpravu fotografií, jako je například Capture One, mají možnost filtrování fotografií dle jejich EXIF informací. Do té se zapisuje i datum a čas pořízení snímku. Pokud se na lokaci vracíte opakovaně, podívejte se do minulosti a inspirujte se pro aktuální focení svou vlastní tvorbou.
I já jsem si konečně vybral žánr, jeho zpracování a cíl, jakého chci dosáhnout. Osobní tvorba mi tak dává mnohem větší smysl. Získává totiž nový rozměr a poslouží konkrétnímu účelu. Fotografie s vývojem mají vždy krásnou výpravnou hodnotu a ať už si vyberete focení stromu v krajině, časosběrné záběry, nebo dokumentaci hmyzu ve vaší zahradě, dejte si cíl. Fotky by neměly končit na disku vašeho počítače, ukažte je dál.
NĚCO NAVÍC: Oslovte známé, zda chtějí vaši fotografii jako dekoraci na zeď. Velkoformátový tisk je tou nejlepší prezentací a zúročením fotografovy snahy.
Autor článku a fotografií: Václav Křížek
Článek původně vyšel na blogu Centra FotoŠkoda.