Češi chodí méně než je zdravé. Podpořit je v tom má Výzva 10 000 kroků

webové stránky projektu - www.desettisickroku.cz  •  Fotografie (1)

 

V Evropě chodíme méně než je zdravé: Průzkum ukázal, že celosvětový průměr počtu kroků je asi 5 000 kroků za den. Pravidelný pohyb a pobyt venku mají pozitivní vliv na naše tělo i mysl. Propojení chůze s dopravou může být skvělým řešením pro mnoho z nás. Spolek Partnerství pro městskou mobilitu motivuje lidi k častějšímu pohybu prostřednictvím výzvy 10 000 kroků. Do dubnové výzvy se zapojilo více než 14 000 lidí.

O tom, kolik a jak často bychom měli strávit chůzí na čerstvém vzduchu, se vedou stále diskuse. Co je dnes jasné, že v Evropě chodíme méně než je zdravé. Celosvětový průměr podle jedné z největších studií činil asi 5 000 kroků za den. Průzkum zahrnul údaje od více než 700 tisíc lidí ze 100 zemí, k měření počtu kroků byly využity chytré telefony.

Přínosy chůze potvrzují nejen lékaři, ale také každý, kdo  chodí pravidelně, byť na krátké procházky. „I když jsme senioři, rozhodně to neznamená, že bychom se nemohli hýbat. Osobně každému doporučuji, aby denně vyrazil alespoň na hodinovou procházku,“ potvrzuje přední český kardiolog a ambasador výzvy Jan Pirk.

Nejnovější výzkumy přitom ukazují, že v průměru strávíme více než 90 % času v uzavřených prostorách. Dlouhodobé setrvání v kancelářích, nákupních centrech, školách nebo dokonce v automobilech lidem neprospívá. Jak se opakovaně prokázalo, pravidelný pohyb a pobyt venku má pozitivní vliv nejen na fyzické zdraví, ale i na zdraví duševní a celkovou životní spokojenost.

„Během chůze máme lepší přístup ke svojí duši. Je to ideální prostředek, jak propojit emoce se zkušenostmi a svým tělem. Při chůzi máme příležitost, jak doslova nasystit svoji duši,“ říká psychoterapeutka Alena Wehle, která se mimo jiné cíleně věnuje terapii během chůze v lese. Vychází přitom ze zážitkové pedagogiky, která s propojením pohybu a hlubších nevědomých obsahů běžně pracuje.

Ve stejném duchu hovoří i výsledky výzkumu Atlas Čechů. Lidé, kteří alespoň občas vyrazí na jednodenní výlet nebo pobyt venku, jsou podle něj prokazatelně spokojenější se svým životem.

„Naším cílem je motivovat lidi, aby více chodili. Proto už třetím rokem organizujeme výzvu 10 000 kroků, do které je aktuálně zapojeno více než 14 000  lidí,“ uvádí Sylva Machová ze spolku Partnerství pro městskou mobilitu, která je manažerkou výzvy.

Jak ale zařídit, aby se chůze vešla pravidelně do denního nabitého programu? Jedním z řešení může být propojení s dopravou. Pokud je to možné, můžeme zvolit cestu do práce nebo školy pěšky nebo na kole. To nám nejen umožní více pohybu, ale také ušetří peníze za dopravu a pomůže snížit naši uhlíkovou stopu.

Udržitelná doprava je zároveň jedním z hlavních cílů organizátora akce, spolku Partnerství pro městskou mobilitu. „Věříme, že propojení s dopravou a používání svých nohou na kratší cesty může být skvělým řešením pro mnoho z nás. Takže neváhejte a zkuste vyrazit do práce, za nákupy nebo za kamarády pěšky.” vyzývá jednatel spolku Jaroslav Martinek.

Čas strávený chůzí je časem využitým k mnoha účelům současně. Chůze posiluje lidské tělo, relaxuje mysl, pěší mohou něco poslouchat nebo si povídat s přáteli, dokáží lépe vnímat své okolí a dojít do místa, kam potřebují nebo se k němu alespoň přiblížit. Jak ale potvrzují klíčové studie, je kvalita veřejného prostranství základním předpokladem, aby lidé v zástavbě chůzi využívali.

“Pokud musíte přejít hlavní silnici nebo překonat nepříjemné místo, abyste se ve městě dostali tam, kam potřebujete, pěší dostupnost je nízká. Lidé potom přirozeně spoléhají na auta,” hodnotí situaci v mnoha českých městech Jaroslav Martinek. Podle něj se ale situace zlepšuje a řada měst obrací svou pozornost na stav veřejných prostor.

Jedním z nich je i hlavní město Praha, která se také připojila k dubnové výzvě. „Podíl pěších cest na celkovém objemu cest vykonaných v Praze je sice hezkých 26 %, ale přesto je tu velký potenciál k dalšímu rozvoji – vždyť celá jedna třetina cest v délce do 1,5 km je v Praze vykonána automobilem nebo veřejnou hromadnou dopravou,“ říká Karolína Klímová, která má na starosti pěší dopravu v hlavním městě. „Chůze se může stát velmi významnou součástí udržitelného systému dopravy ve městě – a výzva 10 000 kroků nám v tom pomáhá. A jak by takové kroky navíc prospěly našemu fyzickému a duševnímu zdraví! Pracujeme na zlepšení podmínek pro pěší ve městě, aby lidé rádi chodili nejen v dubnu a říjnu, ale po celý rok,“ doplňuje Karolína Klímová.

Kromě hlavního města se k jarní výzvě přidalo více jak 65 měst z České a Slovenské republiky, kterým záleží na rozvoji podmínek pro chůzi na svém území.