Jarní toulky po certifikované stezce údolím Lužnice

Zima už je na odchodu a ještě nedávno zledovatělé cesty znovu lákají k výletům. Na jeden takový vás zveme k břehům řeky Lužnice, na první českou pěší trasu, která je na seznamu nejlepších stezek Evropy (Leading Quality Trails Best of Europe). Tato certifikovaná trasa začíná v Plané nad Lužnicí a končí v Týně nad Vltavou za soutokem Lužnice a Vltavy. Celá stezka měří 55 km a je rozdělena do 4 denních etap, my vám dnes představíme tu druhou – z Tábora do Bečic.

Jako výchozí bod doporučujeme vlakové nádraží v Táboře, kde je i velké parkoviště. Na stezku podél Lužnice vás dovede červená turistická značka, nejprve projdete novou částí města, obejdete historické centrum podél bývalého hradu Kotnov a za Švehlovým mostem sestoupáte ke studánce Eleonora s radioaktivní vodou. Pak už se napojíte na nejstarší část stezky, která začala vznikat už v roce 1895. Zásluhu na tom měl především táborský odbor KČT, který cestu vyznačil a zprůchodnil pro veřejnost a hrabě Harrach, který pomohl s financováním. Právě po něm je pojmenovaná pěší lávka přes Lužnici, než k ní ale dojdete, čeká vás několik naučných zastavení, pohled na Benešův mlýn i dřevěné sochy pohádkových bytostí a poustevníka s laní, který podle legendy žil na jedné ze skal, kolem které budete procházet.

Po 3 km od Švehlova mostu protne Lužnici už zmíněná lávka Harrachovka, současná, v pořadí třetí, podoba je z roku 1941. První lávka spojovala břehy už v roce 1920, byla však poničena plujícími ledy a v roce 1929 musely být vyměněny její nosné sloupy a dřevěnou podlahu nahradila betonová. Tato druhá lávka odolala síle vody do roku 1940, kdy byla stržena při velké březnové povodni. Pokud se budete chtít před další cestou občerstvit, můžete lávku přejít a navštívit stejnojmennou výletní restauraci.

Za Harrachovkou začíná nejdivočejší část stezky, lesní pěšina vás povede romantickým údolím po břehu Lužnice přes skalnaté úseky až ke zřícenině hradu Příběnice, ještě před ní ale uvidíte několik jezů se starými mlýny a projdete 32 m dlouhým skalním tunelem. Ten nahradil strmé a nebezpečné schody, po kterých se skála překonávala dříve.

Dalším ulehčením v překonávání náročného terénu bylo v roce 1914 vystavění ochozu kolem Příběnické skály. I tento ochoz trpěl podobně jako lávka Harrachovka při velké vodě a tání ledů, poslední velká oprava proběhla v roce 1993, kdy ochoz získal kovovou konstrukci i nové upevnění do skály.

Za ochozem se cesta rozbíhá do tří směrů, určitě nevynechejte ten se žlutou turistickou značkou, která vás zavede na zříceninu hradu Příběnice. Její historie sahá do 13. století, kdy byla v držení rodu Vítkovců, a posléze Rožmberků. Nejednou pak sloužila jako vězení, v roce 1394 v ní krátce drželi českého krále Václava IV., později pak radikálního husitského kněze Václava Korandu, kterému se však podařilo uprchnout a osvobodit i další táborské vězně. Zdejší vězení si vyzkoušel i Bohuslav ze Švamberka, který se po několika měsících věznění přidal k husitům a stal se jedním z táborských hejtmanů. V roce 1437 byl hrad na základě mírové dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory pobořen, do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky staveb a terénní nerovnosti.

Od zříceniny se můžete vrátit na stezku podél Lužnice a pokračovat až do Bečic k osadě Lužničanka, a odtud po místní komunikaci do obce Malšice (celkem 19 km), nebo se od Příběnic vydat po modré turistické značce, která vás také zavede do Malšic (celkem 17 km). Odtud se pak můžete svézt vlakem zpět do Tábora, a to po první elektrifikované železniční trati u nás. Provozována je už od roku 1903 a je dílem vynálezce Františka Křižíka.

Ještě malé upozornění - stezka podél Lužnice je určená pouze pro pěší turisty, cyklistům je vjezd zakázán.