Nejzajímavější hradní zříceniny na Táborsku

Region Táborsko je ideální pro podnikání nejrůznějších výletů. Ať už pěšky, autem, na kole, či po vodě, stále je kam vyrážet a co obdivovat. My se tentokrát zaměříme na nejzajímavější zříceniny hradů, ke kterým se často pojí i nejedna strašidelná legenda.

Zřícenina Kozí Hrádek – místo, kde pobýval Jan Hus

Tuto zříceninu nedaleko Sezimova Ústí proslavil mistr Jan Hus, který zde pobýval po té, co na něj byla v Praze uvalena klatba. Kromě kázání „pod lipou“, která navštěvovali lidé z širokého okolí, zde také psal - např. traktát O svatokupectví, O církvi nebo spis O šesti bludiech. Nejstarší zprávy o hradu pocházejí z roku 1377, kdy byl v držení Vlčka z Kozího. Později přešel do vlastnictví pánů z Hardeka, po té Jindřicha z Hradce a v roce 1406 ho získal Vilém z Újezda. Právě jeho synové pozvali na Kozí Hrádek M. Jana Husa. Roku 1438 hrad pravděpodobně vyhořel během vojenského tažení Albrechta II. Habsburského, od té doby je uváděn jako pustý. Na zříceninu se dá dojet autem, nebo si můžete udělat procházku údolím Kozského potoka – po červené značce ze Sezimova Ústí. Navštívit můžete také necelý kilometr dlouhou naučnou stezku, která vás provede okolím zříceniny.

Zřícenina Borotín – s temnou legendou o Bílé paní

První zmínky o této romantické zřícenině pochází ze 14. století, kdy je spojována s pány z Landštejna, v roce 1356 pak se jménem Mikuláše z Borotína. Právě k rodu Borotínů se pojí legenda, která dokonce inspirovala rakouského spisovatele F. Grillparzera k jeho prvotině s názvem „Pramáti“. Jde o příběh dcery borotínského pána, která se zamilovala do prostého mládence, její otec pro ni měl však nachystaného bohatého ženicha. Ten krátce po svatbě zjistil, že čeká dítě s oním mládencem a v záchvatu žárlivosti ji probodl nožem. Z mladé ženy se pak stal přízrak, který bloudil hradem a zvěstoval smrt. Dnes tuto legendu připomíná dřevěná socha Bílé paní, která bdí nad zříceninou hradu. A ještě jeden filmový tip – kulisy hradu jste mohli zahlédnout ve známé české pohádce „Honza málem králem“. Borotín, také nazývaný Starý zámek, je volně přístupný a přímo před ním je malé, nezpevněné parkoviště.

Zřícenina Choustník – hrad dvou pánů s kruhovým výhledem

Jedna z největších zřícenin na Táborsku je připomínána už po roce 1262, zakladatelem byl Beneš z Choustníka, jeho synové si pak hradní jádro rozdělili a žili na něm společně, každý ve své části. Okolo roku 1430 přešel hrad do vlastnictví Oldřicha z Rožmberka, který se také postaral o jeho přestavbu. Po té hrad střídal majitele a v roce 1614 už je uváděn jako pustý. Do dnešní doby se dochovaly mohutné hradby a dvě čtyřhranné palácové věže, z nichž jedna slouží zároveň jako rozhledna s krásným výhledem na Táborsko a Soběslavsko. Ani Choustníku nechybí legendy, ta nejznámější je o studni na nádvoří hradu – když do ní vypustili kachnu, vyplavala prý až v táborské nádrži Jordán. Parkoviště najdete hned za obcí Choustník, a z něj je to pak necelý kilometr ke zřícenině.

Zřícenina Dobronice u Bechyně – letní rezidence Jezuitů

Gotický hrad byl založen na počátku 14. století, kdy se stal sídlem vladyků z Dobronic. Po té jej vlastnili Rožmberci a od roku 1691 se stal majetkem jezuitů, kteří jej využívali jako letní rezidenci až do roku 1727, kdy byl řád zrušen.  Momentálně je areál hradu bohužel nepřístupný, jeho romantickou siluetu si ale můžete prohlédnout z protějšího břehu řeky nebo od vyhlídky u Kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Zřícenina Příběnice – místo, kdo věznili i Václava IV.

Historie tohoto kdysi rozsáhlého hradu sahá do 13. století, kdy byl v držení rodu Vítkovců, a posléze Rožmberků. Nejednou pak sloužil jako vězení, v roce 1394 v něm krátce drželi českého krále Václava IV., později pak radikálního husitského kněze Václava Korandu, kterému se však podařilo uprchnout a osvobodit i další táborské vězně. Zdejší vězení si vyzkoušel i Bohuslav ze Švamberka, který se po několika měsících věznění přidal k husitům a stal se jedním z táborských hejtmanů. V roce 1437 byl hrad na základě mírové dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory pobořen, do dnešní doby se dochovaly pouze zbytky staveb a terénní nerovnosti. Ke zřícenině se pojí celá řada legend, nejznámější je ta o jeptiškách, které ze strachu z husitů, kteří se jali hrad dobýt, naskákaly do řeky Lužnice a všechny utonuly. Jejich duše se pak objevovaly vždy, když byla v kostele sloužena mše a někdy bylo slyšet i jejich modlitby.  Nejděsivější byl pak průvod jeptišek, který se objevoval v den výročí jejich smrti, v tu dobu procházely hradem se svícemi v ruce, plakaly, kvílely a znovu se vrhaly ze skály do řeky. Dole pod zříceninou se nachází penzion s restaurací (otevřená pouze v letní sezóně).

Zřícenina Šelmberk

Hrad byl založen v polovině 13. století rodem Buziců, místní větev tohoto rodu se pak podle něj i nazývala. Do dnešní doby se dochovaly jen zbytky zdiva a 26 metrů vysoká begfritová věž, která slouží jako rozhledna. V areálu zříceniny se nachází historicko řemeslně vzdělávací centrum, jehož cílem je přiblížit široké veřejnosti řemeslnou práci našich předků. Je zde několik dílen, kovárna, hrnčířská pec anebo bylinková zahrádka, přístupné jsou v rámci akcí a programů nebo po předchozí telefonické dohodě. Zaparkovat se dá přímo před zříceninou, nebo můžete dojít pěšky po červené značce z Mladé Vožice.