Fotografie (8)  • Foto: VisitTabor

Město Tábor je spojeno s celou řadou známých osobností, na některé z nich upomínají pomníky a pamětní desky, po kterých vás tentokrát provedeme.

Jan Žižka

Slavný husitský vojevůdce sehrál důležitou roli v budování města i při vzestupu jeho moci a slávy. Na Tábor přišel v době, kdy se začaly vyměřovat ulice a náměstí a kdy vznikaly základy hradeb i domů prvních měšťanů a táborská obec si ho zvolila jako jednoho ze svých čtyř hejtmanů. Ale už na přelomu let 1422 a 1423 se ideově rozešel s tábory a odešel do východních Čech, kde založil východočeský husitský svaz se stálým polním vojskem.

Pomník Jana Žižky na Žižkově náměstí  •  Foto: VisitTabor

V době probuzeného národního vědomí na konci 19. století se městská rada rozhodla uctít Žižkovu památku vztyčením jeho sochy na náměstí. Původní bronzový projekt vypracovaný tehdy začínajícím slavným sochařem J. V. Myslbekem se nezdařil. Zanedlouho po svém odhalení v roce 1877 musela být socha kvůli vadě použitého materiálu snesena. Později ji nahradila pískovcová socha, kterou roku 1884 zhotovil Josef Strachovský. Na podstavci pomníku jsou vyznačena místa Žižkových vítězných bitev. Nápis na pomníku navrhl velký český historik František Palacký.

Kromě pomníku najdete v Táboře i bustu Jana Žižky, a to v Pražské ulici č. p. 158 ve stěně nad 1. patrem.

Jan Hus

Středověký kazatel a reformátor církve se narodil v jihočeském Husinci nedaleko Prachatic, většinu života ale prožil v Praze na Karlově univerzitě, kde studoval i přednášel. Do jižních Čech se vrátil jako vyhnanec, protože veřejně kritizoval prodávání odpustků a jiné nedostatky v chování tehdejší církve. V Sezimově Ústí našel útočiště na Kozím Hrádku, kde nalezl klid pro práci a pro další veřejná kázání. Z okruhu stoupenců jeho učení se zrodilo náboženské reformní hnutí – husitství.

Pomník M. Jana Husa na Husově náměstí  •  Foto: VisitTabor

V Táboře je po Janu Husovi pojmenované náměstí navazující na vlakové nádraží. Najdete tu i Husovy sady s monumentálním pomníkem z roku 1927 od známého českého secesního sochaře a chýnovského rodáka Františka Bílka. Pomník byl postaven spolkem pro postavení Husova pomníku a nese nápis: „Plameny ubírati se ku pravdě“.

Josef Holeček

Český spisovatel, představitel realismu, ruralismu a venkovské prózy, jehož ústředním tématem byla kronika jihočeského venkova se silnými autobiografickými rysy. Rád vzpomínal také na dobu středoškolských studií v Táboře. Město jeho jménem nazvalo romantický park pod hradbami, kde se nachází i jeho pomník - bronzový reliéf vsazený do kamenné stély z roku 1922.

Jiří Hrzán

Známý český herec, kterého proslavily filmy Drahé tety a já či Pane, vy jste vdova, se narodil v Táboře do rodiny zahradníka. První herecké zkušenosti získal v místním Divadle mladých a studoval zde také na gymnáziu. Balancující socha v životní velikosti, která byla odhalena k jeho nedožitým osmdesátinám, odkazuje na jeho zálibu v lezení po výškách, která se mu v roce 1980 stala osudnou. Bronzová socha je dílem sester Melkusových a jejího odhalení se zúčastnily i obě dcery Jiřího Hrzána.

Josef Němec

Socha Vzdor nad hrobem Josefa Němce v parku Pod Kotnovem  •  Foto: VisitTabor

Český vlastenec, publicista, spisovatel, manžel Boženy Němcové se na sklonku života přestěhoval do Tábora do domu „U Pleiveisů“ na dnešním náměstí Františka Křižíka, kde žil jeho syn  Karel - učitel na zdejší hospodářské škole. Josef Němec zemřel 17. září 1879 na srdeční zástavu. Jeho hrob se sochou Vzdor od sochaře Jana Vítězslava Duška najdete v parku Pod Kotnovem.

Oskar Nedbal

Po tomto dirigentovi, hudebním skladateli a violistovi Českého kvarteta, autorovi melodramat a operet (Polská krev) je pojmenované táborské divadlo. Přímo ve foyer divadla je umístěna busta Oskara Nedbala a na budově naproti divadlu (v Palackého ulici č.p. 355/9), kde se narodil, najdete pamětní desku.

Edvard Beneš

Druhý československý prezident si nechal se svou ženou Hanou postavit letní dům v Sezimově Ústí, dnes známý jako Benešova vila, kde také 3. září roku 1948 zemřel. Ještě před svou smrtí si přál, aby byl pochován v blízkosti vily, což se také stalo – hrobku E. Beneše navrhl architekt Pavel Janák a později na ni byla umístěna busta od sochaře Karla Dvořáka. K hrobce je přístup od března do listopadu od 10.00 do 16.00 hodin.