Pestré stezky

Pestré stezky zpřístupňují méně známá a zapomenutá místa industriální Ostravy. Z některých je navíc krásný výhled na město nebo do okolní zeleně.

Po konci průmyslové éry zůstaly v Ostravě často zapomenuté a chátrající drobné objekty. Kromě hornických kolonií jsou to třeba zbytky důlních vleček nebo bunkry. I k takovým památkám vás stezky dovedou. Stezky jsou značené symbolem ⌘, který v terénu určitě nepřehlédnete.  Objekty zpřístupnil a stará se o ně vlastivědný spolek Pestré vrstvy.

 

Během vycházek po ostravských průmyslových areálech můžete dodnes narazit na více či méně skryté připomínky událostí druhé světové války. Jsou jimi například zarůstající vstupy do protileteckých krytů nebo stopy po kulkách na zdech hal z neomítaného zdiva. Jedním z dochovaných svědků válečných let jsou také einmannbunkery. Tyto drobné prefabrikované bunkry sloužící jako pozorovatelny byly umísťovány v areálech podniků a jejich blízkém okolí. Do bunkru se mohli ukrýt až tři pozorovatelé, kteří mohli skrze průhledy pozorovat široké okolí. V průběhu druhé světové války byl jeden z einmannbunkerů vybudován na haldě u vedlejší brány do areálu dolu Michal.

 

Další Pestrá stezka vede na haldu Petr Cingr.  Příběh dnes více než jeden kilometr dlouhého odvalu začíná v roce 1843, kdy rakouský stát nechal v Michálkovicích hloubit kutací jámu č. 3. V 60. letech 20. století dosáhl odval konečného – dnešního tvaru. Po ukončení sypání začala halda Petr Cingr přirozeně zarůstat, některé části byly rekultivovány. Dnes už se staré porosty začínají rozpadat a na volných místech vyrůstají lípy, jasany, javory kleny i mléče, duby letní, třešně, habry a buky. Vlhčí místa porůstají vrby a topoly. Na haldách se typicky šíří nepůvodní druhy, např. ořešák královský, dub červený, trnovník akát a dřevitá liána loubinec popínavý. Na území odvalu je možné pozorovat také chráněné živočichy. Nejzajímavější je jihovýchodní okraj haldy, kde byl nalezen brouk lesák rumělkový, který je v Česku silně ohrožený a zákonem chráněný.

 

Jedním ze symbolů průmyslového Ostravska byly dělnické kolonie. V dobách jejich největšího rozkvětu, počátkem 20. století, v nich žila více než polovina obyvatel Slezské Ostravy. Hornická kolonie byla vystavěna také v těsné blízkosti dolu Jan Maria. Nacházely se zde nejen domy pro horníky, ale také několik prostornějších a lépe vybavených domů pro úředníky a dvojice dělnických kasáren. Protože byla hornická kolonie poměrně vzdálená od centra Slezské Ostravy i Radvanic, dostat se do obchodu nebo do školy bylo pro místní komplikované, proto některé menší stavby občanské vybavenosti byly zřízeny přímo v kolonii. Vzniklo zde několik prádelen, pekáren, udíren. Hornická pekárna na Hranečníku byla vystavěna na počátku 20. století a je dnes pravděpodobně poslední stavbou tohoto typu v Ostravě, která si zachovala svůj původní ráz. I proto je tento objekt zpřístupněn. Stačí si zakoupit vstupenku, díky které získáte kód k otevření objektu. Vstupenka platí 10 dní od zakoupení! 

 

Na okraji Hošťálkovic, v okolí Hladového vrchu, nalezneme místo, kde k člověku promlouvají příběhy tisíciletého potýkání lidí a přírody. Jsou to stopy sídliště lovců mamutů, které na tomto místě doložily archeologické vykopávky. Tím nejviditelnějším, co nám minulost na Hladovém vrchu zanechala, je pozorovatelna civilní obrany (CO). K masové výstavbě pozorovatelen CO vedla ve druhé polovině 50. let minulého století atmosféra možného propuknutí nového globálního konfliktu. Pozorovatelny se měly stát součástí obrany měst a strategických staveb. V přímém okolí města Ostravy vzniklo na přelomu 50. a 60. let pravděpodobně pět typizovaných pozorovatelen, které svým zorným polem pokrývaly strategické průmyslové cíle. První z pozorovatelen se nachází na Landeku v blízkosti dolu Odra a koksovny. Druhou pozorovatelnu můžeme nalézt v Bartovicích nad areálem Nové Huti, třetí pak ve Slezské Ostravě nedaleko kolonie Salma. Čtvrtá pozorovatelna je umístěna v Polance nad Odrou s možným výhledem na sídliště Poruba. Poslední z pozorovatelen byla vystavěna nad elektrárnou Třebovice na Hladovém vrchu v Hošťálkovicích. Pozorovatelna svému účelu sloužila od 60. do 80. let. Posádky pozorovatelen tvořili civilisté s potřebným výcvikem. V situaci ohrožení si pozorovatelé vyzvedli ze skladů potřebné vybavení a přesunuli se k přidělenému objektu. Následovalo nepřetržité pozorování zájmové oblasti. V případě leteckého útoku pak bylo úkolem hlídky sledovat místa napadení, rozsah škod a získávat potřebné informace k vyhodnocení situace ve sledovaném prostoru. V 80. letech začal význam pozorovatelny upadat a později začala chátrat působením přírody i pod útoky vandalů. I tento objekt však můžete navštívit. Platí na něj stejná vstupenka, jako do hornické pekárny. Opět je platnost kódu 10 dní od zakoupení vstupenky.

Nejnověji zpříspupněná stezka vede na haldu Eduard Urx. 

Vydejte se netradiční a zapomenutá místa Ostravy.