Tábor – objevte i méně známou historii města

Když se řekne Tábor, vybaví se většině čtenářů Jan Žižka v doprovodu husitských bojovníků. A název města opravdu pochází z této doby. Husité jej nejspíše zvolili jako odkaz na biblickou horu Tábor, může jít ale i o odvozeninu výrazu tabur, kterým se v maďarštině označuje vojsko v obranném postavení. Víte ale, jak se Táboru říkalo dříve? A že tu stával mohutný hrad? Husité totiž nebyli první, kdo ostrožnu nad řekou Lužnicí osídlil.

Jak Tábor k hradu přišel

První písemné zmínky se pojí s rodem Vítkovců, kteří zde ve 13. století založili osadu Hradiště. Po jejich vypuzení Přemyslem Otakarem II. došlo v jihozápadním rohu ostrožny ke stavbě mohutného hradu se čtyřmi věžemi, velké slávy se však nedočkal, už o pár let později, po bitvě na Moravském poli, Hradiště opět pustlo. Teprve na počátku 15. století, kdy se zde usídlili stoupenci husitského hnutí, byl hrad začleněn do značně komplikovaného opevňovacího systému, který ve střední a západní Evropě jen stěží nalézal konkurenci. Hradební zdi byly posíleny o věže a bašty a byly také vybudovány brány. Z nich se do dnešních dnů zachovala pouze brána Bechyňská, ve které byla v roce 2020 otevřena nová expozice „Tábor, pevnost spravedlivých i královské město“ představující historii města od pravěku až po třicetiletou válku. Projít si ji můžete i virtuálně. Zároveň se dá navštívit i jediná zachovalá hradní věž, nazývaná Kotnov, ze které je krásný výhled na historické centrum města.

Dva pomníky Jana Žižky

Další zajímavostí z historie táborských památek je pomník slavného vojevůdce na Žižkově náměstí. V době probuzeného národního vědomí na konci 19. století se městská rada rozhodla uctít jeho památku vztyčením sochy na náměstí. Původní bronzový projekt vypracovaný tehdy začínajícím slavným sochařem J. V. Myslbekem se nezdařil. Zanedlouho po svém odhalení v roce 1877 musela být socha kvůli vadě použitého materiálu snesena, nahradila ji pak pískovcová socha, kterou roku 1884 zhotovil Josef Strachovský. Na podstavci pomníku jsou vyznačena místa Žižkových vítězných bitev. Nápis na pomníku navrhl velký český historik a výborný znalec husitské epochy František Palacký.

Skrytý klášter na náměstí Mikuláše z Husi

Při pohledu na nenápadný kostel Narození Panny Marie jen málokoho napadne, že se dívá na část bývalého kláštera řádu bosých augustiniánů. Ti byli do města přizváni, aby napomohli v rekatolizaci obyvatel. Pod kostelem nechali vybudovat rozsáhlou kryptu, kde sloužili zádušní mše za zemřelé spolubratry, donátory a podporovatele řádu. V době osvícenectví nebyl klášter přímo zrušen, ale Josef II. zakázal konventu přijímat nové členy, a tak na počátku 19. století areál osiřel. Ne však na dlouho, od roku 1822 začali obývat cely místo mnichů vězni a to i během první republiky (dokonce zde proběhla první poprava v samostatném Československu) a v období protektorátu. Dnes se na náměstí vrátila poklidná atmosféra, v budově bývalé věznice sídlí Husitské muzeum a v kostele se znovu konají mše. Historii tohoto místa pak připomíná nově zpřístupněný rajský dvůr kláštera společně s Galerií Ambit, návštěvníci mohou dokonce nahlédnout i do bývalých cel. Rozsáhlá krypta pod kostelem pak bývá přístupná při celostátní akci Noc kostelů.

V Táboře najdete celou řadu dalších zajímavostí, inspirujte se na www.visittabor.eu.