Tradice výroby piva, sklářství a loutkářství v Plzeňském kraji

Tradice výroby piva
Plzeňský kraj a výroba piva patří neodmyslitelně k sobě. Pivovarnictví má v Plzni velkou tradici. První piva se zde začala vařit ihned po založení města v roce 1295. Český král tehdy udělil plzeňským měšťanským domům právo várečné. Toto privilegium, finančně velmi výnosné, povolovalo držiteli prodávat pivo v jeho vlastním domě. Vrchně kvašená piva však měla velmi proměnlivou kvalitu. Výtky ohledně jejich nevalné úrovně došly tak daleko, že v roce 1838 bylo údajně na plzeňské náměstí vylito 36 sudů piva, které bylo uznáno za k pití nevhodné, a dokonce zdraví škodlivé. Snaha o vlastní kvalitní pivo přivedla plzeňské právovárečníky k nápadu založit nový pivovar a povolat do něj sládka, který by v něm uvařil pivo lahodné chuti.

Zrod světoznámého světlého ležáku
A tak do Plzně v roce 1842 dorazil bavorský sládek Josef Groll, který dostal jednoduchý úkol. Uvařit kvalitní a chutné pivo. Sládek se pustil do díla a 5. října 1842 spatřila světlo světa první várka plzeňského ležáku. Chuti tak výjimečné, že údajně překvapila i samotného Grolla. Zda za tento mimořádně lahodný mok mohla sládkova šikovnost, místní podmínky či souhra náhod, není dnes vůbec důležité. Podstatné je, že položila základ pivu tak chutnému, že tento spodně kvašený plzeňský ležák se velmi záhy začal těšit velké oblibě nejen v Plzni, ale i daleko za hranicemi.

Pivo typu pils
Plzeňské pivo se stalo prototypem nového druhu piva napodobovaným po celém světě. I proto si majitelé Měšťanského pivovaru nechali zapsat ochrannou známku Pilsner Bier, kterou dnes pod názvem Pilsner Urquell zná celý svět.

Ale Plzeňský kraj není jen Prazdroj, ale tak plno jedinečných minipivovarů, které jsou rozmístěny po celém regionu. Kromě tradičních minipivovarů jsou v kraji i pivovary, které nabízejí netradiční pivní služby. Například v pivovaru Chodovar v Chodové Plané si užijete jedinečné pivní lázně a pivovaru Modrá hvězda v Dobřanech zase vyzkoušíte pivní kosmetiku jako jsou šampony, sprchové gely, mýdla a další zkrášlovací prostředky.

Sklářství
Sklářství a výroba skla na Šumavě patří nerozlučně k sobě. Právě sklo proslavilo nejen Šumavu, ale celou naši domovinu v zahraničí. V dobách největšího rozkvětu českého sklářství v 18. a 19. století nebylo nikde jinde v Čechách, ale ani v Evropě takové soustředění sklářských hutí, jako právě na Šumavě. Od 14. století tady pracovalo přes sto hutí. Sehrály významnou roli v českém sklářství a značně ovlivnily i vývoj osídlení Šumavy. V současné době je stále v provozu obnovená sklárna s dlouhou tradicí v Anníně, kde se zároveň konají i pravidelné prohlídky. Nejslavnější šumavskou sklárnou byla v minulosti huť Klášterský mlýn v Rejštejně, jejíž výrobky můžete spatřit v Muzeu Šumavy v Kašperských Horách. Neodmyslitelné spojení sklářství a Šumavy se v poslední době odráží i v znovuobnovování tohoto umění v některých místech na Šumavě a v Pošumaví. Kromě zmíněného Annína se jedná například o výstavbu sklářské pece v Hrádku u Sušice.

Loutkářství
Tradice loutkářství se v Plzni a Plzeňském kraji datuje již do dob kočovných divadel. Z Plzně pochází Josef Skupa, autor legendárních postaviček Spejbla a Hurvínka, kteří mají nedaleko Západočeského muzeu svoji sochu. Významným rodákem spojeným s loutkářstvím je také tvůrce loutkových animovaných filmů Jiří Trnka.

Všechny tyto zajímavosti a mnohé další se dozvíte v Muzeu loutek v centru Plzně, kde je vyprávěn příběh plzeňského loutkářství od kočovných počátků až do současnosti. Jaké bylo první plzeňské loutkové divadlo? Setkali se na jednom jevišti Josef Skupa a Jiří Trnka? Jaké jsou největší loutky v Plzeňském kraji? Na tyto a další otázky odpoví třípatrová expozice Muzea loutek, která je navíc doplněna divadlem, ve kterém si každý návštěvník může vyzkoušet jaké je to být loutkohercem. V nabídce muzea jsou výukové programy pro školy, zážitkový rodinný program i narozeninové oslavy. V Plzni také dlouhodobě působí loutkové Divadlo Alfa.