Plzeň - naučná stezka Údolím Radbuzy
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
1. zastavení - Soutok se Mží | Asfalt | 0,0 km | ||
Soutok najdete nedaleko historického centra města za fotbalovým stadionem plzeňského klubu FC Viktoria. Z nádraží ČD to není ani kilometr. Není to daleko ani od zastávky autobusu č. 28 Na Rychtářce, trolejbusu č. 13 U Prazdroje nebo tramvajové zastávky 1, 2 Pražská. Vždy musíte obejít fotbalový stadion – lze ho obejít z obou stran. U soutoku v okolí stadionu je parková úprava, kde je možnost relaxace, ale i sportovního vyžití. V areálu je několik zařízení pro kondiční trénink, jsou tam lavičky. Na informační tabuli se dočtete, kde Radbuza pramení, kudy teče, jak dlouhý je její tok i jak velké je její povodí. Podle archeologických nálezů byl soutok osídlen již ve středním a mladším paleolitu. Pozemek mezi oběma rameny byl v soukromém vlastnictví, město ho zdědilo r. 1501. Dlouho zde byly obecní pastviny, po třicetileté válce byl prostor využíván i jako vojenské cvičiště a popraviště. Ke konci 19. století byl prostor upraven na sady, konaly se zde první mezinárodní výstavy, bylo zde vybudováno zimní kluziště, r. 1896 zde byla otevřena sokolovna - dnes je zde sídlo Sokola Plzeň I. Dokonce zde byla i dřevěná budova divadelní společnosti Vendelína Budila s velice kvalitní činohrou. Po 2. světové válce se začal budovat víceúčelový sportovní areál - sídlo fotbalového klubu Viktoria Plzeň. Kolaudace byla v srpnu 1963. Ještě musím zmínit, že těsně u soutoku zřídili okupanti vysílač, který byl 5. května 1945 dopoledne obsazen českými povstalci a ve 12,37 hodin zazněla po dlouhé době první česká slova: Hovoří Plzeň, svobodná Plzeň hovoří,.... Tato událost se považuje za počátek plzeňského rozhlasového vysílání. Nyní se vydejte proti proudu Radbuzy. Pokud stojíte zády k soutoku, je to levá řeka. Na druhém břehu vidíte pivovar. | ||||
Lávka do pivovaru | Asfalt | 0,4 km | ||
Naučná stezka pokračuje podle řeky, vy ale máte možnost přejít přes lávku a dojít přímo na nádvoří pivovaru. Vyjdete u návštěvnického centra, kde začínají pivovarské prohlídky. | ||||
2. zastavení - Pivovar | Asfalt | 0,6 km | ||
Toto zastavení je na konci (nebo začátku?) nynějších Štruncových sadů, těsně před podchodem pod mostem. Po celou cestu jste vlevo viděli pivovar nebo jste se tam zašli i podívat. Zde se dozvíte víc o historii pivovarnictví v Plzni, ale také to, že v prostorách současného areálu pivovaru Prazdroj byla městská šibenice, na které byl mimo jiné oběšen 28. 11. 1695 Jan Sladký Kozina, vůdce Chodů. Abyste se dostali ke 3. zastavení, zahnete vpravo podle hlavní silnice. Ještě před křižovatkou uvidíte pod touto silnicí podchod. | ||||
Podchod | Asfalt | 0,8 km | ||
Projdete vlevo podchodem pod silnicí do hezky upraveného parku a budete pokračovat v přímém směru. Na pravé straně jsou vidět tribuny fotbalového stadionu. | ||||
3. zastavení - Mlýnská strouha | Asfalt | 1,1 km | ||
Prošli jste místem, kterému se dříve říkalo plzeňské Benátky. Řeka a téměř stojatá voda Mlýnské strouhy zde tvořily nelibě vonící místo, hned v sousedství centra. Proto došlo k zasypání strouhy, řeka byla po regulaci odvedena do současného koryta. Část tohoto území byla před několika lety upravena. Je to krásné, klidné a hlavně oblíbené odpočinkové místo v centru města, kde je jezírko s lekníny i rybami, lavičky i dětské prolézačky a skluzavky. Pokud se vydáte vpravo po mostku, dostanete se na náměstí Republiky a k nádhernému kostelu sv. Bartoloměje, kde si můžete vystoupit na věž a podívat se na město shora. K dalšímu zastavení půjdete po chodníku podle tramvajových kolejí vlevo. Na napce se mi tento úsek zdá trochu špatně označený. Šli byste sice hezkým parkem, ale další zastavení byste minuli. Takhle ho na nábřeží už zdálky uvidíte. | ||||
4. zastavení - Anglické a Denisovo nábřeží | Asfalt | 1,4 km | ||
Nacházíte se na Anglickém nábřeží, na druhé straně řeky je Denisovo nábřeží. Asi ani řada Plzeňáků neví, že nábřeží je pojmenováno po francouzském historikovi a bohemistovi Ernestu Denisovi, který byl význačným podporovatelem Masarykova zahraničního odboje. Samozřejmě se názvy nábřeží měnily v závislosti na době. Po povodni r. 1890 byla řeka zregulována, byly vybudovány nábřežní zdi. Postupně byly budovány i domy na obou nábřežích. Budova současné polikliniky na druhém břehu byla r. 1926 postavena jako Okresní nemocenská pojišťovna. K ní přiléhal Masarykův studentský dům s internátem, menzou a studentským klubem, kde začínal své působení mimo jiné i Miroslav Horníček. R. 1931 byly na druhé straně pojišťovny postaveny Městské lázně, v té době největší městské lázně u nás. V současné době jsou v dezolátním stavu. Postupně došlo i ke změně dopravní obslužnosti vybudováním nových mostů a městského silničního průtahu. Pokračujte po Anglickém nábřeží proti proudu řeky. | ||||
Lávka u muzea | Asfalt | 1,6 km | ||
Tady se určitě zastavte a podívejte se vpravo, trochu za sebe. Uvidíte hezky upravený park, který lemuje východní část starého města a kde je i socha Spejbla a Hurvínka. Dominantou tohoto pohledu je novorenesanční budova Západočeského muzea, kde vždy najdete řadu zajímavých výstav. Na druhou stranu řeky se ani moc nedívejte. Tam stával Dům kultury, jinak Plzeňáky nazývaný Dům hrůzy. | ||||
Na mostě | Asfalt | 1,8 km | ||
Jste na kamenném mostě, který v letech 1912 - 1913 postavila firma Müler a Kapsa. Je to údajně nejmladší kamenný most v Čechách. Most s tehdejším názvem Most císaře a krále Františka Josefa I. slavnostně otevřel následník trůnu František Ferdinand d`Este. Filmové záběry z této akce jsou nejstarší dochované filmové záběry z Plzně. Napravo od mostu vás možná zaujme vysoká budova tzv. Mrakodrapu z r. 1924, který byl v té době nejvyšším obytným domem v Plzni. Nyní přejděte po mostě na druhý břeh řeky. Z mostu se ještě podívejte vpravo na řeku. Uvidíte betonový jez z r. 1921. Ve sklepních prostorách vedlejšího domu je hydroelektrárna, která původně vyráběla elektriku pro vozy elektrické dráhy. Dnes dodává energii do rozvodné sítě. | ||||
5. zastavení - Wilsonův most | 1,9 km | |||
Pokud byste pokračovali po silnici rovně, dostali byste se k vlakovému nádraží a také k zastávkám MHD. Pokud chcete pokračovat v cestě po naučné stezce, odbočte za mostem vpravo. Tam se dozvíte podrobnější informace o mostě i o dalším stavebním vývoji v okolí této části řeky. Nyní opouštíte historický střed města a vydáváte se do klidnější části stezky. | ||||
Železniční most, most Milénia a Kožíškova lávka | Asfalt | 2,2 km | ||
Dříve v těchto místech byl přívoz. Ocelová konstrukce železničního mostu je z r. 1862. Tím došlo ke spojení tratě Praha - Domažlice - Furt im Wald. Samozřejmě původní most musel být rozšířen, aby vyhovoval zvýšeným nárokům na dopravu. Hned vedle je velký železobetonový silniční komplex z r. 2000 - most Milenia, který umožnil propojení čtvrtí Bory, Doudlevce, Petrohrad až na Doubravku. Jako třetí v pořadí je lávka pro pěší. Ta nahradila lávku pro pěší, která do r. 2000 byla součástí železničního mostu. Od lávky vede cesta vlevo. Mohu jen doporučit udělat si parčíkem krátkou odbočku. Dojdete ke kostelíku U Ježíška z r. 1745. | ||||
Kostelík U Ježíška | Asfalt | 2,4 km | ||
Jeho zvláštností je to, že nikdy nepatřil církvi, vždy byl v soukromém vlastnictví, nyní patří městu Plzeň. Ve 40. letech 18. století byla tehdejší kaple rozšířena, aby tam mohl plzeňský lékař a pozdější primátor Petr Pavel Helffer uložit kopii Pražského Jezulátka. Později ho zvonařský rod Pelnerů používal jako rodinnou hrobku. Poslední rekonstrukce proběhla v 21. století, od r. 2011 je zpřístupněn veřejnosti. Nemusíte se stejnou cestou vracet. Můžete před kostelíkem zatočit vpravo, projít mezi domy a dostanete se zpátky k řece a k dalšímu zastavení. Pokud byste šli na druhou stranu, budete za chvíli na vlakovém nádraží. | ||||
6. zastavení - Papírenská lávka | Asfalt | 2,9 km | ||
Při čtení tohoto zastavení se podívejte za sebe. Na ostrohu nad řekou vidíte kostel sv. Mikuláše z r. 1406. Dříve k němu patřila vinice, dvůr i pole. Od r. 1414 je zde hřbitov, kde byla pohřbívána převážně městská chudina. Po Josefínském zákazu pohřbívání uvnitř města se zde pohřbívali pouze významní obyvatelé, např. J. K. Tyl, J. F. Smetana, bratr významného hudebního skladatele, J. S. Zaper, Goethův plzeňský přítel, F. Pecháček, plzeňský primátor. Jedním z posledních pohřbených byl Emil Škoda r. 1900. Po válce hřbitov i kostel značně chátraly. Koncem 20. století byla provedena rekonstrukce. Před vámi je další z lávek přes Radbuzu. Název Papírenská je odvozen od akciové společnosti, která zde na pravém břehu byla r. 1871 založena. Vyráběl se zde psací, tiskový i obálkový papír. Nyní je zde kulturní centrum, mezi papírnou a řekou se staví dům pro seniory. Na druhém břehu řeky je další objekt se zajímavou historií. V dřívějším lihovaru a cukrovaru vyráběl své obloukové lampy František Křižík. Dílnu později přestavěl na parní elektrárnu pro městskou elektrickou dráhu, od r. 1899 zde byla první tramvajová vozovna. V 30. letech 20. století zde byla postavena funkcionalistická budova ústředních dílen, kde od r. 1997 bylo DEPO autobusů. I to je však už minulostí. Dnes jsou prostory využity k různým akcím v rámci akce Plzeň - město kultury 2015. - pod názvem Depo Plzeň 2015. Pokud byste tady chtěli přerušit váš výlet, dejte se vlevo do kopečka a pak opět vlevo. Dostanete se tak na zastávku tramvaje č. 1, která vás odveze např. do města nebo na nádraží. Pokud budete pokračovat v cestě podle naučné stezky, můžete si vybrat břeh, který se vám bude zdát vhodnější. Cyklistům bych doporučovala zůstat na této straně, kde je lepší povrch. Zajímavější je však druhá strana řeky. | ||||
Bývalá zoologická zahrada | Šotolina | 3,5 km | ||
V letech 1926 - 1961 zde byla 1. plzeňská zoologická zahrada. | ||||
Plovárna | Šotolina | 3,7 km | ||
V letech 1921 - 1955 zde bývalo hodně rušno - byla zde městská plovárna. V loňském roce došlo k jejímu obnovení. Prostor byl upraven, v létě je tam řada kulturních akcí, dokonce tam o víkendech jezdí převozník. Pro děti je to úžasný zážitek. A nejen pro ně. | ||||
Doudlevecká lávka | Asfalt | 4,2 km | ||
Dříve se říkalo i Škodovácká. Je to další lávka pro pěší, po které právě škodováci chodili do práce. Tady se každopádně vraťte na pravý břeh a pokračujte dál proti proudu. | ||||
Tenisové kurty | Asfalt | 4,8 km | ||
V těchto místech se můžete i občerstvit. Před chvilkou jste minuli hospůdku U Pechtů s velkým venkovním posezením, o kousek dál jsou tenisové kurty s barem U Dejva, který je otevřen pro veřejnost a kde si můžete dát řadu alkoholických i nealkoholických nápojů. Nabízí však i ovocné poháry a něco ze studené i teplé kuchyně. Původně v těchto místech bylo sokolské sportoviště. Jděte směrem k mostu. Vpravo je podchod pro pěší. | ||||
7. zastavení - Doudlevce | Asfalt | 5,1 km | ||
Zastavení je na kopečku hned za mostem. Jsme v dřívější samostatné obci Doudlevce. V r. 1924 byly připojeny k Plzni. Dřívější převážně zemědělská obec se koncem 19. století začala proměňovat v průmyslovou. Byl zde mlýn, kruhová cihelna, vodárna pro papírnu i městská vodárna, plynárna, chemická čistírna, parostrojní prádelna, vedla tudy i klatovská železniční trať. V r. 1917 zde byl zahájen provoz mostárny a plechárny pod hlavičkou Spojené strojovny Škoda - Ruston - Bromovský - Ringhoffer, od r. 1922 zde již fungovala elektrotechnická továrna ETD Doudlevce. V r. 1929 byl na místě tehdejšího brodu a lávky vybudován silniční Malostranský most, pod kterým jsme před chvílí prošli. Téměř ihned po jeho otevření byla zavedena autobusová linka Plovárna - Doudlevce - Homolka - Nepomucká třída. Pro nezájem však byla ještě toho roku zrušena. K mostu byla však prodloužena tramvajová linka z Lochotína, která do té doby končila na Plovárně. Naučná stezka pokračuje okolo sportovního areálu Škoda sportpark. Ten budete mít po pravé ruce. Vlevo je areál městské vodárny. Pokud byste neodbočili vpravo a pokračovali po Malostranské ulici vzhůru, dojdete na zastávku trolejbusů a autobusů MHD. Konečná tramvaje č. 1 Slovany je jen o kousek dál. | ||||
8. zastavení - Soutok s Úhlavou | Asfalt | 5,4 km | ||
Toto zastavení by mělo být kdesi vpravo za sportovním areálem. Časem tam bude odbočka k soutoku, kde je plánováno vybudování lávky. Ta tam zatím není, nepodařilo se nám ani najít tabuli tohoto zastavení, kde byste se měli dozvědět něco o další plzeňské řece Úhlavě a také o tom, že zde žije chráněný kormorán velký. Zatím se musí pokračovat po asfaltovém chodníčku. Vlevo je lesopark Homolka, oblíbené výletní a odpočinkové místo Plzeňáků. | ||||
Rozcestí | Asfalt | 6,5 km | ||
Vlevo nahoru okolo lesoparku Homolka byste se dostali na Slovany, do Hradiště, příp. i do Černic. Naše cesta vede dolů z kopečka, po Vokounově lávce přes Úhlavu a zase do kopečka. | ||||
Parkoviště a Památník obětem zla | Asfalt | 7,9 km | ||
Jste na další křižovatce. Vpravo se můžete jít podívat k soutoku Radbuzy a Úhlavy. Tam také můžete navštívit Památník obětem zla s Meditační Hruškovou zahradou. Po propuštění z vězení za překročení státní hranice proměnil svůj ovocný sad v Meditační zahradu s 12 zastaveními křížové cesty a s kaplí sv. Maxmiliána Kolbeho. Dokončenou zahradu věnoval Biskupství plzeňskému. Otevřena je zhruba od poloviny dubna do poloviny října od středy do neděle od 10 do 17 hodin. Naše naučná stezka vede vlevo k Tyršovu mostu. | ||||
Tyršův most a Luftova zahrada | Asfalt | 8,1 km | ||
Jste na Tyršově mostě. Je to silniční obloukový most z r. 1933, který byl prvním zcela svařovaným obloukovým mostem na světě. Patřil dokonce mezi pět nejodvážnějších staveb světa své doby. V 90. letech 20. století byla provedena rekonstrukce, kdy došlo pouze k zachování oblouku, přesto byl v r. 1994 prohlášen za nemovitou kulturní památku. Pokud chcete navštívit další zajímavou zahradu, zůstaňte na tomto břehu Radbuzy, přejděte silnici a kousek za ní vpravo je Luftova zahrada. Původně to byla soukromá rezidenční zahrada se dvěma rybníky, altánem a sochařskou výzdobou. Od r. 1959 byla ve vlastnictví státu, který se o ni nestaral. Od r. 1991 je v majetku města Plzně, postupně probíhala její obnova, od r. 2010 je přístupná veřejnosti (bohužel je otevřena jen první středu v měsíci) a řeší se její prohlášení za kulturní památku. Zajímavostí je, že ve zdejším rybníčku přezimují ryby ze zrekonstruované Mlýnské strouhy (3. zastavení této NS). Naučná stezka vede po mostě na druhý břeh Radbuzy | ||||
9. zastavení - Tyršův most | Asfalt | 8,3 km | ||
Až za mostem je zastavení této naučné stezky. Odbočte vlevo a pokračujte podle řeky. | ||||
10. zastavení - České údolí | Asfalt | 9,3 km | ||
České údolí je rekreačně relaxační oblast mezi dvěma mosty, resp. mezi Tyršovým mostem a hrází stejnojmenné přehrady. Jsou zde dětská hřiště, a to pro malé i větší děti, jsou zde klubovny skautských oddílů, najdete zde i studánku. Údajně to není nezávadná voda, ale často ji lidé pijí. Pokud byste se od studánky vydali vpravo po žluté, dojdete do Borského parku a na konečnou tramvaje č. 4 Bory. Naučná stezka pokračuje v přímém směru. Cestiček je několik, je jedno, kterou si vyberete. Vždy dojdete zhruba na stejné místo | ||||
Přehrada České údolí | Asfalt | 9,9 km | ||
Jste na hrázi přehrady a na silnici do Litic a na staré silnici do Klatov. Před sebou vpravo vidíte známou plzeňskou Borskou věznici. S její výstavbou se začalo v r. 1873. Pokud se vydáte po silnici vpravo, dostanete se také na konečnou stanici tramvaje č. 4 Bory. Naučná stezka pokračuje vlevo. Kousek se musí po silnici, ale velký provoz tu není. | ||||
Zastávka MHD U přehrady | Asfalt | 10,4 km | ||
Tady vedlejší silnice odbočuje vpravo a vlastně kopíruje hlavní Klatovskou ulici. Tady vedlejší silnice odbočuje vpravo a vlastně kopíruje hlavní Klatovskou ulici. Vpravo uvidíte sportovně relaxační areál Škodaland. Vyřádí se zde všichni. Je zde skatepark, hřiště na fotbal, volejbal i plážový volejbal, koupací jezírko se speciálně upravovanou vodou a s vlastním sociálním zázemím. Vybudovaná je inline dráha, která splňuje všechna kritéria profesionálního okruhu. Mohou se zde konat závody jakékoli kategorie. Zatím zde rekord zajela Martina Sáblíková. Podobně je na tom i minigolf - hrací dráhy odpovídají požadavkům na konání oficiálních závodů. Pro děti jsou zde různé prolézačky, pro seniory posilovací stroje. V areálu je postavena patrová budova s restaurací, šatnami a bytem pro správce objektu. A před objektem je parkoviště, které má kapacitu téměř 200 míst. A to vše je zdarma k dispozici veřejnosti. | ||||
Ulice K lávce | Asfalt | 11,3 km | ||
Cesta se přibližuje k hlavní Klatovské silnici, naučná stezka odbočuje vpravo ulicí K lávce. | ||||
Odbočka k lávce | Asfalt | 12,1 km | ||
Tady sledujte odbočku cyklotrasy. Známe to tady, přesto jsme zpočátku odbočovali dřív. | ||||
11. zastavení - Lávka k Valše | Asfalt | 12,3 km | ||
Zastavení je na druhé straně lávky pro pěší a cyklisty, která od r. 2006 spojuje Litice (až do r. 1949 to byla samostatná obec) s chatovou osadou Valcha. Je to část původní lávky pro pěší, po které se přecházelo přes trať nedaleko plzeňského Hlavního nádraží. Tím se přemostila přehrada v její užší části a vytvořila se možnost příjemných procházek a cyklistických výletů okolo Plzně. Pokračuje se v přímém směru až k železničnímu mostu v chatové osadě Černý most. | ||||
Železniční most | 12,9 km | |||
Jděte kousek šikmo vlevo mezi chatami, na první křižovatce ještě mezi chatami pak odbočte vlevo do lesa. Pokud byste nechtěli pokračovat po NS, držte se rovně a vpravo. Na konci ještě jednou vlevo a na hlavní vpravo. Dole na křižovatce je zastávka autobuse č. 26, který vás odveze na Bory. | ||||
Chatová osada Lhota | Šotolina | 14,1 km | ||
Lesní pěšinou, kde přibyla vyřezávaná zvířátka, dojdete do chatové osady. Na první křižovatce se dejte vlevo a na další vpravo. Můžete pokračovat v přímém směru přes malou lávku. Dostanete se až k fotbalovému hřišti ve Lhotě, které obejdete zleva. Také můžete před potokem odbočit vlevo a dát se starou osadou skoro až k řece. Vypadá to, že jdete k někomu do zahrady, ale není to tak. V osadě Údolí slunce u totemu odbočte vpravo a dojdete do vsi k fotbalovému hřišti. | ||||
Lhota | Asfalt | 14,9 km | ||
Projdete okolo fotbalového hřiště. O kousek dál silnice zatáčí vpravo na náves, ale o kousek dál je odbočka vlevo k řece. Podle řeky se pak dostanete k lávce přes Radbuzu ve Lhotě. Cestiček je tu víc, ale asi všemi se dostanete k lávce. | ||||
12. zastavení - Lhota | Asfalt | 15,3 km | ||
Po lávce Járy Cimrmanna byste se dostali např. až do Dobřan. Tady vlastně končí území Plzně. U lávky odbočte vpravo do bývalé vsi, která byla k Plzni připojena až r. 2003. | ||||
Lhota - náves | Asfalt | 15,4 km | ||
Na velké obdélníkové návsi byla v r. 1906 postavena kaple sv. Petra a Pavla, která po válce sloužila jako sklad hnojiv, mandlovna a pod. V r. 2010 byla opravena a vysvěcena jako kaple sv. Anny, konají se tam bohoslužby, ale slouží i jako koncertní a výstavní síň. Abyste se dostali k zastávce autobusu č. 26, musíte přejít pře náves a na hlavní silnici odbočit vpravo. Na návsi vlevo je hospoda, kde se můžete občerstvit a zpříjemnit si čekání na autobus, který jezdí cca za 0,5 až 1 hodinu. Dokonce tam mají i jízdní řád. Na zastávku je to pak cca do 5 minut. | ||||
Zastávka autobusu MHD | 15,7 km | |||
Autobus vás doveze na konečnou tramvaje č. 4 Bory. |
Počátkem června 2014 byla otevřena další naučná stezka podél plzeňských řek, tentokrát podle Radbuzy. Začíná v místech, kde se spolu stékají řeky Mže a Radbuza, tj. za známým plzeňským fotbalovým stadionem. Právě zde začínají i naučné stezky podél Mže a podél Berounky. Ačkoli Plzeň leží na soutoku čtyř řek, má těch řek pět. Pátá je právě Berounka, kterou tvoří vody čtyř plzeňských řek.
Tato stezka jako jediná vede téměř přes historické centrum. Na náměstí Republiky s kostelem sv. Bartoloměje s nejvyšší kostelní věží to je jen kousíček. Projdete pak prakticky celou jižní část města, minete Petrohrad, Doudlevce, Slovany, Hradiště, České údolí, Litice, Valchu a skončíte ve Lhotě u Cimrmanovy lávky. Pro Plzeň je to nejdůležitější řeka. Na náměstí v kašnách až do 19. století byla právě voda z Radbuzy, dnes je voda z Radbuzy v plzeňské vodárně upravována na pitnou vodu.
Stezka měří zhruba 16 km, není problém si ji zkrátit nebo rozdělit na několik částí. Na několika místech se snadno dostanete na zastávku MHD, na to vždy upozorním. Je sjízdná i na kole. Je na ní 12 zastavení, kde se dozvíte řadu zajímavých informací ze současnosti, ale hlavně z dob minulých.