Plzeň - náměstí Republiky
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Náměstí
V dřívějších dobách bylo náměstí se svými rozměry 139 x 193 m jedním z největších v Evropě. Jeho dominantou a zároveň dominantou města je gotický trojlodní chrám sv. Bartoloměje ze 13. století. V letech 1879–1883 proběhla zásadní přestavba kostela svěřena tehdy známému architektovi Josefu Mockerovi. Ten nechal opravit klenby presbytáře, odstranit barokní hlavní oltář a nahradit jej novým, vytvořeným dle vlastního návrhu. Ze střech nechal odstranit renesanční vikýře a z interiéru dalších asi 24 převážně barokních oltářů. Kostel tak dostal novogotický kabát. Poblíž kostela stojí morový sloup s barokní replikou plzeňské madony na vrcholu. Byl postaven roku 1681, aby chránil město před morem, před kterým se do Plzně uchýlil i legendární císař Rudolf II.
Celé náměstí je obklopeno řadou historicky cenných domů. Opravdovým skvostem náměstí je renesanční radnice postavena podle plánů italského stavitele Giovanniho de Statia v letech 1554-1559. Radnice je vyzdobená sgrafity českých panovníků. V přízemí je umístěn model historického jádra Plzně. Dům, který sousedí s plzeňskou radnicí, byl v letech 1599-1600 sídlem císaře Rudolfa II, který zde po čas moru krátce pobýval. Dnes je v domě se sochou rytíře Žumbery sídlo TIC města Plzně.
Barokní dům plzeňského biskupství, stojící vedle moderní budovy hotelu Centrál z roku 1972, býval majetkem řádu německých rytířů a v roce 1710 byl gotický dům přestavěn do dnešní podoby. Další zajímavou budovou je dům U Červeného srdce hned vedle biskupství. Dům byl vystavěn roku 1894 v novorenesančním slohu. Na domě jsou sgrafita od Mikoláše Alše, zobrazující rytíře na koních. Sgrafita podle kartónů Mikoláše Alše z roku 1896 na téma Sběr léčivých rostlin jsou i na domě U Bílého jednorožce, který slouží jako lékárna.
V renesančním domě na jižní straně náměstí je muzeum loutek s rozsáhlou expozicí plzeňského loutkářství. Na východní straně náměstí zaujmou ještě dva domy. Renesanční Valdštejnský dům pochází z 16. století a sloužil původně jako první plzeňská rychta. Před svou smrtí tu žil v letech 1633 – 1634 Albrecht z Valdštejna. Dnes je sídlem zahraničních kulturních institucí – Anglické a Rakouské knihovny, Německé čítárny, Goethe institutu a Alliance Francaise a je znám jako tzv. Evropský dům. Vedle stojící Chotěšovský dům je součástí Národopisného muzea Plzeňska.
Poblíž stojí i Bezděkovský dům, který mne zaujal svou originalitou. Původně gotický dům byl přestavěn v letech 1905-1909 do secesního slohu. Ve třetím patře upoutá vaší pozornost zastřešený balkonek a v prvním patře, krom dvou balkonků, jsou to sochy znázorňující selku, klenotníka, ženu pijící z hrnečku a umučence.
V roce 2007 prošlo náměstí rekonstrukcí. Získalo tak novou dlažbu a tři moderní kašny podle návrhu Ondřeje Císlera, představující heraldické figury z plzeňského znaku – anděla, velblouda a chrtici. Dodnes se na náměstí konají tradiční trhy a pořádají různé kulturní akce a slavností.