Šimkovy sady v Hradci Králové

Šimkovy sady byly založeny v letech 1932-1935 z podnětu královéhradecké městské spořitelny podle regulačního plánu prof. Josefa Gočára a návrhu Doc. Dr. Ing. Karla Kamenického z Průhonic, a to ve stylu anglického parku, který byl na počest královéhradeckého rodáka a výrazného literáta Ignáta Herrmanna pojmenován jako Herrmannovy sady. Navíc byla jejich část vroubena zbytkem zachovalých hradebních valů, jež dodnes můžeme vidět za areálem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Za německé okupace měl v nové klubovně ve zdejším pavilonu sídlo chlapecký ZZ-oddíl, jenž byl zřízen Kuratoriem pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, aby vychovával mládež pro úkoly zvláštního zasazení, což znamenalo jak brannou výchovu, tak prvky protiletecké a protipožární ochrany. V roce 1948 byl přejmenován na Pionýrské sady (tehdy se stal místem konání Letních mírových slavností a Mezinárodních družstevních dnů) a po sametové revoluci obdržel současný název, jenž má připomínat to, že v jeho blízkosti byl zastřelen junák Karel Šimek, který se snažil o zničení telefonního vedení mezi královéhradeckou německou posádkou a vojenským letištěm. V 50. letech 20. století byl rozšířen za Piletický potok. Největšími změnami však prošel až v 60. a 70. letech 20. století, kdy bylo přeloženo koryto Piletického potoka a vybudován přírodní areál s estrádním jevištěm a hledištěm, o jehož zastřešení bylo rozhodnuto roku 1986. V roce 1996 se začalo v parku stavět středisko Nozomi, které nemělo být pouhou tělocvičnou pro japonská bojová umění, ale společenským střediskem pro všechny milovníky této asijské země. Bohužel nedlouho poté došly peníze a z objektu zůstaly jen základy a části konstrukce, jež však sadům dělaly spíše ostudu, takže jeho torzo bylo roku 2006 zahrnuto zeminou. Ještě před revitalizací parku byl v letech 2007-2008 vybudován protihlukový val a jeho celková rekonstrukce proběhla v letech 2012-2014, i když k některým změnám došlo rovněž v následujících letech.