Albrechtičky - kostel sv. Mikuláše

Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel

Kostel sv. Mikuláše v obci Albrechtičky se nachází na návrší v severní části obce. Kdy byl kostel založen není přesně známo, avšak již v roce 1411 stála na návrší zvaném "Kostelní kopec" kaple a hřbitov.

V 15. století byla k této kapli přistavěna kostelní loď, čímž vznikl nový prostornější kostel. Podobu, jakou má dnes, však kostel získal až v letech 1890 - 1892, kdy byl starý kostel částečně zbořen a na jeho místě postaven nový.

U kostela je zajímavá krypta s rodinnou hrobkou šlechtického rodu hrabat Vatterů z Lilie. Tento hraběcí rod vlastnil panství, pod něž spadaly i Albrechtičky a jejíž příslušníci sídlili na nedalekém zámku v Nové Horce. Hrobka se nachází vlevo od kamenných schodů ke kostelu.

Rodina Vetterů odvozovala svůj původ od vedlejší větve rodu z Valois, o čemž svědčí i erb rodu s bourbonskou lilií. Ve Štýrsku, kde větev rodu přišla za dob Maxmiliána I., přeměnila své rodné francouzské jméno na německé Vetter (Příbuzný) von der Lilie. Český inkolát rod obdržel roku 1654. Do hraběcího stavu byl povýšen roku 1653 olomoucký krajský hejtman Jan Baltazar Vetter.

Kromě rodinné hrobky, jejíž portál zdobí vetterovský erb, je u kostelní zdi po levé straně lodi dochováno také při severní straně kostela dochováno několik náhrobků této rodiny. Chráněnou kulturní památkou je například empírový kamenný náhrobek Ferdinanda Vettera z Lilie (+ 1821). Jde o hranolový podstavec s odstupněnou podnoží a profilovanou římsou, na níž stojí kamenná váza, kolem níž se obtáčí tělo hada. Jinou památkou je litinový kříž na hrobě hraběnky Philippine de Dam. Velmi zajímavé jsou však i ostatní náhrobky Vetterů z Lilie.

http://www.hrady.cz/?OID=4126

HISTORIE OBCE ALBRECHTIČKY

Obec Albrechtičky u Studénky existovala již v polovině 14. století pod názvem Albrechczicze. Panství držel mocný rod pánů z Kravař až do roku 1437. Po jejich vymření územípřipadlo pánům z Boskovic, kteří jej roku 1481 prodali vladykovi Benešovi z Hustopeč. Poté se zde vystřídalo několik pánů a tak Albrechczicze patřily v průběhu několika staletí nejprve ve 13. století hradu Jičínskému, v 15. století hradu Šramberskému a pak vladykovi Benešovi z Hustopeč. Od 16. století připadly nově zřízenému panskému sídlu v Nelhubli - Nové Horce.

Obec patřila ve středověku k nejzámožnějším v okolí díky chovu dobytka. Až do konce 16. století neměla žádnou panskou robotu. Během 30-ti leté války se vše změnilo k horšímu. Hospodáři utekli do ciziny a další drancováním přišli na mizinu. Obec ztratila polovinu svého obyvatelstva, příbytky zpustly a ple leželo ladem. Takto obec živořila celé 17. století.

V roce 1660 koupili panství Nelhubelské hrabata z Vetterů z Lilie, kteří byli také posledními majiteli až do roku 1945. Ti umožnili farníkům navštěvovat bývalý zpustlý kostel. Až roku 1777 byl kostel obnoven a hřbitov rozšířen. Hrabě Karel Vetter nechal při svém novém zámku v Nelhubli vystavět kapli, kde si vydržoval kněze. V druhé polovině 18. století potkala obec pohroma, která její blahobyt úplně zničila, neboť vrchnost zabrala albrechtickým sedlákům polovinu všech oderských luk a na zbylou část jim uložila všelijaké daně. Obyvatelé se věnovali zemědělství a průmysl zde nebyl zastoupen.

V roce 1901 byl v obci založen Spořitelní a záloženský spolek. V roce 1910 byly v Albrechtičkách včetně Nové Horky 4 hostince a 4 obchody, v roce 1930 zde byly také 4 hostince a 4 obchody. V roce 1924 byla provedena elektrifikace obce. Po 1. světové válce zde bylo zavedeno betonářství. V roce 1921 provozovalo samostatnou živnost celkem 20 osob, a to 3 krejčí, švadlena, zedník, kovář, 2 hostinský, 3 obchodníci, švec, stolař, 3 řezníci, výrobce sodovkové vody, kolař, pekař a holič. V roce 1930 bylo v obci zřízeno zahradnictví Štěpána Barvíka. Po válce byly pole a louky dány do vlastnictví drobným zemědělcům. Zámek v Nové Horce byl přidělen Charitě (ústavu pro přestárlé) a hospodářské budovy i s bytovými jednotkami byly dány do vlastnictví soukromníkům bydlícím v Nové Horce.

V roce 1950 byli v Albrechtičkách 2 podkováři, 2 stolaři, 1 kolář, 1 obuvník, 2 krejčí a 2 řezníci. Zahradnictví bylo v roce 1956 následkem výstavby letiště zrušeno. V srpnu roku 1958 bylo založeno v Albrechtičkách JZD. V roce 1959 bylo zrušena Spořitelna a veškeré bankovnictví začala vyřizovat pošta. Samostatná obec byla v roce 1977 bez souhlasu občanů integrována pod město Studénka, kam patřila až do devadesátých let. Po sametové revoluci v roce 1989 začaly sílit snahy o osamostatnění obce.