Ankara staré město
Turistické cíle • Památky a muzea • Pevnost, opevnění
Stará část Ankary má velmi bohatou historii, byla známá již v době bronzové. Ve 2. tisíciletí př.n.l. osídlena Chetity, od 10. stol. př.n.l. se zde vystřídali Frýgové, Lýdové, Peršané, Řekové, Římané, Byzantinci, Turci, Osmané a nakonec Turecko. Ankara - původně vesnice, známá chovem angorských koček, koz a králíků. Z vlny angorských koz se vyráběl mohér. Centrum starého města se nachází na kopci (150 m) nad městem obehnáno hradbami, uvnitř se zříceninou starého hradu. Mezi opevněním jsou staré historické domy ve stylu helénistické, římské a byzantské architektury. Od muzea se jdu projít podél hradeb s historickými domky, na jejich konci je krásný výhled nejen na starou Ankaru s mešitou, ale v dáli se tyčí věžové domy nové části města. Sestupuji o pár metrů níže a zpět si dělám procházku hezkým parčíkem.
Trochu strmou ulicí nahoru od muzea se dostávám k hlavní bráně do pevnosti, která je v blízkosti věže s hodinami. Procházím úzkými uličkami kolem starých domů, mnohé jsou opraveny a slouží jako obchůdky se suvenýry nebo koberci, jako kavárny, restaurace i hotely a galerie. V uličkách posedávají místní a nabízejí různé suvenýry. Ještě chvíli se kochám krásným výhledem a zpět se vracím kolem stánků s různými druhy koření, ovocem a ořechy. Kupuji si sušené meruňky (dokonce dražší než u nás), protože tato oblast je právě známá jejich pěstováním. Dole se ještě zastavuji v obchůdku se "starožitnostmi". I zde utratím nějakou tu korunu, pardon tureckou liru a vybírám si hezký mosazný mlýnek na koření.
Na parkovišti již čeká autobus a vyrážíme směr Istanbul. Ještě děláme asi půl hodinovou povinnou zastávku u nákupního střediska se zahradnickými potřebami a stánky s ovocem a zeleninou. Prohlížíme si areál a nakonec si v příjemné kavárně dáváme pravou tureckou kávu. Cestou z autobusu pak fotím hlavně mešity. V Turecku je jich opravdu hodně a každá má jiný tvar a jiný počet minaretů (jeden má většina mešit, dva ve větších městech). Po jednom ze silničních mostů přes Bospor překračujeme pomyslnou hranici mezi Asií a Evropou.