Bannerova studánka
Turistické cíle • Příroda • Studánka
Nedaleko silnice mezi Šenovem u Nového Jičína a Bernarticemi, při odbočce k hotelu Salaš najdeme Bannerovu studánku. Pověst praví, že na počátku 30.leté války císař Ferdinand II. povolal ku pomoci švédské vojsko, aby mu pomohli vypudit luterány (kromě toho že tedy protestanti měli vyhánět protestanty, ale tady šlo o moc a ne o ideje). V létě panovalo ukrutné horko, prameny vyschly a vůdce švédského pluku prý ve svahu Kriegshübelu zarazil šavli a v tom místě vytryskl silný pramen. Tryská tam dodnes, v r. 1790 ho měl ochutnat i generál Laudon. U pramene najdeme přístřešek a tabulku s mapkou. Z místa je výhled severním a severovýchodním směrem. Blízkému okolí dominuje okraj Nového Jičína, ale zajímavě krajině vévodí tři výrazné vrcholy, Libhošťská Hůrka, Bílá hora a Kotouč. Dál pak již táhlý hřeben Poutníka.
Bannerova studánka pojmenována podle švédského generála Bannera, který v tomto místě zarazil svůj kord do země z níž vytryskl pramen. Švédové měli v okolí studánky vojenský tábor. Pramen čisté pitné vody byl v roce 2004 hezky upraven.
Pramen teče polem i loukami a nedaleko fary v Šenově u Nového Jičína se vlévá do Křivého potoka a s ním pak do říčky Jičínky.
Jan Gustafson Banner byl generál švédských vojsk a od roku 1641 i nejvyšší velitel švédské armády. V roce 1645 operovala část jeho vojska i v okolí Nového Jičína a při Panském kopci mezi Šenovem a Bernarticemi si zbudovali vojenský tábor.
Podle jedné pověsti v době třicetileté války krajinou mezi Novým Jičínem a Šenovem táhly švédské oddíly vedené generálem Bannerem, kteří svůj tábor postavili kolem Bernartického kopce. V oněch dobách v celé zemi velké sucho a všechny potoky v okolí byly vyschlé. Vůdce Švédů Banner v důvěře boží tasil svůj kord a vrazil jej do stráně. A světe div se - v tomto místě vytryskl mocný pramen čisté vody. Vojáci si nabírali vodu a napájeli své koně a po jejich odchodu začali pramen využívat i místní lidé. Pramen doposud existuje a vydává čistou vodu.
Další pověst říká, že zdejší pramen dosáhl takového věhlasu, že se z něj v roce 1790 při svém pobytu na Novojičínsku přijel schválně napít i generál Laudon.