Basilej – kostel sv. Teodora (Basel – Theodorskirche)

Basilejský gotický kostel sv. Teodora najdeme na pravém břehu Rýna a hranici městských čtvrtí Kleinbasel a Wettstein. Kostel je poprvé písemně zmiňován již na konci 11. století, ale jeho současná podoba pochází převážně z II. poloviny 14. století. Svého času klášterní kostel se nachází na adrese Theodorskirchplatz 5 a jedná se o kostel evangelíků – reformistů.

Historie kostela bude pravděpodobně mnohem delší, protože v roce 1947 v něm byly nalezeny hroby z 8. století, kolem něj pak v letech 1984 až 1993 pohřebiště z 11. století a v roce 2010 dokonce hroby z 5. století. Většina původního kostela byla vážně poškozena při zemětřesení, které Basilej zasáhlo v roce 1356. Tehdy se také částečně zřítily obě kostelní věže, přičemž později byla přestavěna již pouze ta severní. V letech 1519 až 1523 v kostele kázal průkopník basilejské reformace Marx Bertschi. 

Kostel se nachází v blízkosti Wettsteinského mostu a nejlépe se k němu dostaneme tramvají č. 5, která staví přímo na Theodorskirchplatz. Nejbližší autobusová zasávka se nachází na náměstí Wettsteinplatz. 

Následující řádky jsou rozšiřujícími informacemi pro obdivovatele památek tohoto typu.

Počátky kostela sv. Teodora najdeme v dobách raného středověku, protože první sakrální stavby na tomto místě zřejmě vznikly okolo roku 788, resp. v období mezi lety 1022 a 1084. Na počátku 12. století patřil klášteru sv. Albana. Jeho význam poklesl po roce 1224, kdy byl dokončen most přes Rýn a mnoho věřících „kolaborovalo“ se strategičtěji umístěným Martinskirche. Již v letech 1259 až 1277 byl kostel přestavěn a nově vysvěcen. Tehdy se stal poměrně honosným dvojvěžovým chrámem a takovým zůstal až do zemětřesení v roce 1356.

O něco později byl kostel obehnán prstencem rozšířené městské hradby a v roce 1314 zde byly zahájeny další stavební práce. Chrámová loď už byla postavena na počátku století, chór byl dokončen v roce 1319 a ve stejném roce kostel získal vzácnou relikvii v podobě paže sv. Teodora z Bischofszellu. Ani ta však kostel v říjnu roku 1356 nedokázala ochránit před zemětřesením. Tehdy se zřítila nejen klenba chóru, ale i západní štít. Vážně byla poškozena loď a obě věže ztratily svá horní patra.

V roce 1435 zde byl vysvěcen nový hlavní oltář a roku 1471 přistavěna sakristie vedle chóru. No a potom už přišla ke slovu reformace, která (nejen) v Basileji zničila cenné a jedinečné umělecké poklady (sv. Teodor ale patřil k těm méně postiženým). V následujících staletích se pak již kostel téměř nezměnil, jen v roce 1836 prošel renovací. Další stavební úpravy a dílčí přestavby pak následovaly v letech 1883 (změny v interiéru), 1941 (exteriér) a 1948 (věž, hrobky a odstranění ochozů z roku 1883.

V současné době je kostel sv. Teodora většinou popisován jako poměrně jednoduchý, vrcholně gotický, městský kostel, který svou podobou odpovídá hornorýnské architektuře přelomu 14. a 15. století.