Basilej – Wettsteinův / Wettsteinský most (Basel – Wettsteinbrücke)

Vzhledem k tomu, že švýcarským městem Basilej protéká řeka Rýn, je zdejší výskyt zajímavých mostů docela nepřekvapivý. Jedním z nich je také tříobloukový železný most zvaný Wettsteinbrücke. Tento silniční most je celkem 371 metrů dlouhý, 24,2 m široký a jeho světlá výška se udává s hodnotou 14,3 m. O historickou památku se nejedná, protože Wettsteinův most byl postaven v letech 1991 až 1995. Paradoxně je to ovšem druhý nejstarší basilejský most, klenoucí se nad hladinou Rýna. Jeho historie je totiž přece jen o něco delší.

Most spojuje staroměstské čtvrti Grossbasel a Kleinbasel a vznikl v podstatě jen proto, že starý Mittlerebrücke již od počátku 19. století přestával zvládat nárůst dopravy spojený s rostoucím počtem obyvatel a rozvojem průmyslu. První návrhy na řetězový most ještě v roce 1843 neprošly a stejně dopadl i projekt z roku 1864, který předpokládal vznik dvoupatrového silničního a železničního mostu. Jako proveditelný byl shledán až návrh basilejského stavebního oddělení z roku 1876, které představilo most nazvaný Harzgraben. Kvůli výškovému rozdílu mezi oběma břehy Rýna měl most sklon téměř 2,7 %, takže rychle dostal posměšnou přezdívku Schiefebrücke, tedy Křivý most.

Stavba mostu Harzgrabenbrücke byla zahájena dvěma německými firmami v roce 1877 a o rok později získal jeho model zlatý diplom u příležitosti pařížské světové výstavy. Nový impozantní most postavili během dvou let, byl 357,56 m dlouhý, 12,6 m široký a podpíraly jej dva říční vápencové pilíře osazené na betonových základech v železných kesonech. Most od počátku zdobily litinové svícny, zábradlí i figurální dekorace. V červnu 1879 byl most slavnostně zprovozněn a od podzimu roku 1880 jeho krajní sloupy korunovaly čtyři třímetrové – a více než 5 tun vážící – sochy bazilišků, jejichž podobu navrhl basilejský sochař Ferdinand Schlöth.

V roce 1881 byl Harzgrabenbrücke na počest někdejšího basilejského starosty oficiálně přejmenován na Wettsteinbrücke a již v roce 1896 se přišlo na to, že most nestačí rychlému nárůstu silniční dopravy. Navíc přes něj od roku 1897 vedlo „jednokolejné“ tramvajové spojení mezi dvěma vlakovými nádraží a od roku 1919 zde dokonce musela být maximální rychlost omezena na 10 km/hod. V letech 1935 až 1939 byl most rozšířen na 21,5 m a tramvajové koleje již vedly po obou jeho stranách. Dopravě to sice pomohlo, ale gigantičtí bazilišci museli být v roce 1936 odstraněni a následně i prodáni. Později je nechtěli ani jejich majitelé a jeden z nich se dokonce v roce 1995 na Wettsteinbrücke opět vrátil.

Postupem času však chátral most i hojně využívaná tramvajová trať, takže bylo rozhodnuto o přestavbě nebo rekonstrukci mostu. V polovině roku 1990 schválili občané Basileje v referendu projekt renovace mostu od firmy Bischoff a Rüegg, a poté i kantonální parlament rozhodl o jeho přestavbě. A tak byl v letech 1991 až 1995  postaven – za použití dvou původních krajních pilířů a předmostí – železný tříobloukový Wettsteinův (nebo podle městské čtvrti též Wettsteinský) most.