Bečov nad Teplou
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Městečko
Bečov nad Teplou leží jižním směrem od města Karlovy Vary. Kolem města prochází silniční tah spojující Karlovy Vary a Plzeň. Kolem města vede železniční trať z Karlových Varů do Mariánských Lázní. Bečov se rozkládá v chráněné krajinné oblasti Slavkovský les. V tomto lese najdeme řadu minerálních pramenů a značné množství přírodních rezervací. Ve středu smrkových lesů jsou vybudovány tři kaskádovité rybníky. Město je postaveno na kopci, který obtéká řeka Teplá. Město Bečov se může pochlubit zajímavým programem pro turisty. Z města vede naučná stezka na Šibeniční vrch, kde najdeme zbytky bývalého popraviště, které mají kruhový půdorys o průměru 4,8 metrů. Na tomto vrchu se pořádají v turistické sezoně ukázky poprav. Naučnou stezku lemují informační tabule, kde najdeme podrobné informace o tom jak byly tyto popravy v minulosti prováděny. Jihozápadním směrem od města na úpatí vrcholku V Boru ( 804 m.n.m.) vyvěrá pramen Grunské kyselky, která byla do láhví stáčena od roku 1893. V současné době je kyselka prodávána pod názvem Magnesia. Nedaleko stáčírny je pramen upraven pro veřejné užívání. O další rozvoj Bečova rozhodl rozvoj hornictví ve 13.-16.stol.ve Slavkovském lese.Těžilo se zlato,stříbro,ale zejména cín,jehož těžba zde měla celoevropský význam. Roku 1357 páni z Rýzmburka(Hrabišicové)udělují Bečovu městská práva,L.P.1482 král Vladislav II. tyto práva potvrdil, rozmnožil a udělil Bečovu městský znak. Po třicetileté válce však těžba upadala,což vedlo obyvatele ke hledání nové obživy.Důsledkem toho byl rozmach řemesel,např.cínařství,tkalcovství,koželužství,kloboučnictví aj.Zajímavostí se stal vznik a mimořádný rozkvět hudební tradice.Mnohé obce prosluly svými hudebníky. Barokní doba(17.a 18.stol) přinesla řadu změn na vizáži Bečovska:Např.nové barokní kostely byly postaveny v Nové Vsi, Dražově, Dolní Hluboké a i v Bečově byl kostel sv.Jiří přestavěn do barokní podoby.Zde si můžete prohlídnout jeho interiér. Dále se přestavby velmi výrazně dotkly bečovského hradu,kterému místní patrně od té doby říkají spíše zámek. V devatenáctém století se v okolí Bečova prudce rozvinula dopravní infrastruktura.Velký pokrok udělalo i poštovnictví.Ze řemesel bylo na rozmachu knoflíkářství,smolařství,výroba koženého zboží a obchodování s chmelem.Na venkově byl rozšířen chov ovcí a práce v lese. V Horním Slavkově byla již v roce 1792 založena první česká porcelánka,která svým velkým úspěchem dala podnět k založení celé řady dalších. Poblíž Bečova,v Chodově byla založena výrobna kyseliny sírové,zvaná Vitriolka. Dvacáté století se neblaze zapsalo do historie Bečova,zejména jeho první polovina.První sv.válka znamenala pro Slavkovský les hospodářský úpadek,po ní došlo k zániku zbytků místní lidové kultury. Nejhorší mělo ale ještě přijít.Po vyhnání Němců ze Sudet(a celé Karlovarsko bylo v předválečné době oblastí s dominantním německým osídlením) se celé pohraničí vylidnilo. Celé dosavadně líčené dějiny Bečova byly německé dějiny. Do Sudet přicházeli lidé ze všech koutů republiky,lidé,kteří celý život žili někde jinde,a proto neměli ke krajině vztah.Navíc v Bečovsku bylo kvůli nedostatku pracovních míst,špatnému zásobování a spojení znovuosídlení minimální.Do roku 1956 bylo v Bečově demolováno 117 budov. Dnes,procházíte-li se krajinou na Bečovsku,často jdete kolem demolovaných domů,aniž o tom vůbec víte. Po tak dlouhé době z nich většinou zbývají pouze 30-40 cm vysoké zídky,většinou zarostlé travou,trním či zapadané jehličím.Takových budov je mnoho.Osobně znám jednu bývalou vesnici,kterou by neznalý člověk prošel,aniž by si vůbec povšiml,že stojí na místě,kde ještě v roce 1945 žili lidé.