Krásenská rozhledna

Turistické cíle • Technické zajímavosti • Rozhledna

Krásenská rozhledna

Vyhlídka Hartwiga Rupperta

Výhled z rozhledny

Porcelánová destička s popisem výhledu

Výhled z rozhledny

Rozhledna Krásenský vrch - Krásenská rozhledna

Rozhledna Krásenský vrch Krásenská rozhledna

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (12 fotografií)

Krásenská rozhledna

V letech 1933- 1935 byla na Krásenském vrchu postavena rozhledna, která je zajímavá zejména vnějším spirálovitým schodištěm. Rozhledna měří 25 metrů a za pěkného počasí je z ní velmi pěkný pohled. Na vrcholu je připevněno několik porcelánových destiček s kresbou krajiny, kterou by jste měli z rozhledny vidět.

Jestli rádi táboříte doporučuji si vzít sebou něco na oheň, pod rozhlednou je obrovské ohniště.

Pod Krásenským vrchem se vine zajímavá technická památka - umělý vodní příkop Dlouhá stoka.

Místo je dobře dostupné, vybavené informačními cedulemi a místem na zaparkování. Mohu doporučit i cyklistům a motorkářům.

Podobné příspěvky

Rozhledna na Krásenském vrchu - jedna z nejpozoruhodnějších rozhleden u nás

Asi kilometr nad obcí Krásno stojí jedna z nejpozoruhodnějších rozhleden u nás. Každého na první pohled zaujme unikátní tvar pětadvacetimetrové věže, jejíž spirálovité schodiště se neobvykle vine po vnějším obvodu.

Stavbu rozhledny podnítila ve třicátých letech hospodářská krize. Občané Krásna se chtěli ubránit nezaměstnanosti, a tak se rozhodli na vrcholu kamenitého svahu ve výšce 777 metrů nad mořem postavit rozhlednu, odkud by byl lepší výhled po romantickém okolí Slavkovského lesa. Roku 1934 byla rozhledna slavnostně otevřena a dostala jméno říšského kancléře Adolfa Hitlera. Ještě dnes se jí také někdy říká Hitlerka. Původně turistům sloužila nedaleká chata s Restaurací. Ta se však do dnešních dnů nezachovala.

Největším propagátorem stavby byl místní rodák Alfréd Ruppert. Tvar věže navrhl sochař W. Russ, který se nechal inspirovat orientálními stavbami, hlavně Babylonskou věží. Proto navrhl spirálovitý tvar s neobvyklým vnějším schodištěm. Architekt F. Hoffmann následně zhotovil projekt k výstavbě. Jedním z důvodů ke stavbě byla také tehdejší všeobecná krize. Obec chtěla zmenšit její dopad na zdejší obyvatele, a proto se rozhodla zajistit jim práci placenou z místní pokladny.

Rozhledna byla umístěna na vrcholu kopce Krásenský vrch ve výši 777 metrů nad mořem a byla vyprojektována jako 25 metrů vysoká s průměrem 11 metrů. Na její vrchol vedlo 120 schodů.
O zajištění finančních prostředků se postarali především obyvatelé Krásna a místní spolky. V roce 1933 se začalo se stavbou. Peněz však bylo málo a tudíž se co nejvíce šetřilo. Veškerý materiál se sháněl z těsného okolí stavby, aby nebylo nutné vynakládat peníze za dopravu. Například kameny na stavbu se použily z okolí kopce a tak na jeho jedné straně vznikl menší lom. I přesto finance vystačili pouze do října roku 1933 a poté musela být stavba přerušena. Do června roku 1934 se vybrali další peníze, v pracích se pokračovalo a brzy byla stavba rozhledny dokončena. Dne 23. června roku 1935 byla slavnostně otevřena. Sláva rozhledny bohužel netrvala dlouho, ale i tak si získala velikou oblibu a stala se vyhledávaným turistickým cílem lidí z celého Československa.

Během německé okupace přejmenovali místní obyvatelé rozhlednu na Adolf Hitlerwarte. S nástupem nového režimu v Československu přišel ze strany státu absolutní nezájem nejen o rozhledny ve Slavkovském lese, ale v celém státě. Jako u mnoha objektů, ani u této stavby nebyla zajištěna ani základní údržbu a tak rozhledna rychle chátrala. Drobných oprav se sice dočkala v osmdesátých létech, ale i přesto byl její stav kritický a státní orgány zakázaly na její vrchol výstup.

Ke konci osmdesátých let to vypadalo, že bude pro svůj špatný stav stržena, ale naštěstí po změně režimu se vše obrátilo k dobrému. Mimo jiné se o to zasloužil místní rodák Hartwig Ruppert, příbuzný Alfréda Rupperta, iniciátora stavby rozhledny. Vytrvale oslovoval bývalé rodáky obce v Německu, ale také orgány státní orgány, až se mu podařilo zajistit pro opravu rozhledny dostatečně vysoký obnos. Celková oprava byla ukončena v červenci roku 1997. Stavba byla nejen dostatečně zpevněna, ale schodiště dostalo podstatně vyšší ochoz, nežli byl ten původní. Ještě v témže roce byla rozhledna slavnostně otevřena a stala se významným výletním místem Slavkovského lesa. Několikrát se také objevila na filmovém plátně.
O tom, že se jednalo v době před válkou, o významné místo, svědčí i to, že ještě v průběhu stavby rozhledny (v roce 1934) vystavěl v těsném jejím sousedství místní podnikatel Franz Herget výletní hostinec. Ten si rychle získal popularitu a výletníci v něm našli příjemné posezení při cestě k rozhledně. Bohužel po roce 1947 přestal být objekt udržován a brzy poté byl stržen. Dnes lze na jeho místě objevit pouze kamenné základy.
Po zdolání 120 schodů se člověk ocitne na vrcholové plošině, po jejímž obvodu jsou umístěny keramické destičky s popisky výhledu na všechny světové strany. Rozhled je úžasný.

Autobusem lze přijet do obce Krásno a pokračovat pěšky po žluté turistické značce (cca 1 kilometr). Většina lidí, kteří přijedou autem, zaparkují na silnici č. 208 (Bečov – Krásno) naproti hřbitovu. Odtud je to pěšky do mírného kopce také necelý kilometr. Po cestě člověk míjí jednu z největších historických památek na našem území, umělý kanál Dlouhá stoka.

V okolí jsem navštívil například tato zajímavá místa:

- rozhledna na bájném vrchu Krudum:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-bajnem-vrchu-krudum

- kostel sv. Mikoláše:https://www.turistika.cz/mista/kostel-svateho-mikolase-pod-vrchem-krudum

- pomník přísahy:https://www.turistika.cz/mista/pomnik-prisahy-pod-vrchem-krudum

- popraviště na Šibeničním vrchu:https://www.turistika.cz/mista/horni-slavkov-popraviste-na-sibenicnim-vrchu

- Dlouhá stoka:https://www.turistika.cz/mista/slavkovsky-les-dlouha-stoka

- popraviště na Galgenbergu:https://www.turistika.cz/mista/becov-nad-teplou-popraviste-na-galgenbergu

- kopeček Homolka:https://www.turistika.cz/mista/becov-nad-teplou-homolka

- Moučné pytle a Jelení vrch:https://www.turistika.cz/mista/skalni-utvar-moucne-pytle-a-jeleni-vrch-u-karlovych-varu

- prameny u obce Prameny:https://www.turistika.cz/mista/prameny-u-obce-prameny

- upolínová louka:https://www.turistika.cz/mista/upolinova-louka

-Tři křížky:https://www.turistika.cz/mista/tri-krizky

- Dominova skalka:https://www.turistika.cz/mista/dominova-skalka

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Krásenská rozhledna

Další zastávkou na našem cyklovýletě po západních Čechách byla rozhledna nad obcí Krásno.

Krásenská rozhledna se nachází na Krásenském vrchu v nadmořské výšce 777 m nedaleko města Horní Slavkov.
Rozhledna je jednou z nejpodivuhodnějších rozhleden v zemi. Důvodem je neobvyklý tvar, kdy po obvodu se jako spirála vine vnější schodiště. Základna věze je 11 m široká, vyhlídková terasa je ve výšce 25 m a má v průměru již jen 3 m. Na vyhlídkovou plošinu vede 120 schodů. Po zdolání schodů se otevře kruhový výhled. Na severu jsou vidět Krušné hory, na severovýchodě – Doupovské vrchy, východě a jihu - Tepelská vrchovina, západě - nejvyšší vrchy Slavkovského lesa Lesný a Lysina.
Tato krásná rozhledna byla postavena na základě návrhu sochaře W. Russe a architekta Fritze Hoffmanna, který se údajně nechal inspirovat legendární babylónskou věží. Obec Krásno využila projekt pro nouzové práce, kdy v době hospodářské krize v letech 1933-35 stavba zajistila práci místním nezaměstnaným. Stavba měla pozvednout cizinecký ruch v blízkosti lázeňských měst Karlovy Vary a Mariánské Lázně. V roce 1997 byla rozhledna rekonstruována.
Rozhledna je volně přístupná a nejlépe se k ní dostanete z Krásna po žlutě značené turistické cestě. My jsme přijeli oklikou z lesů od Nové Vsi wink .