Bejkovna

Toto „jezero“, jež je lidově přezdíváno „Bejčák“, je zčásti pozůstatkem původního meandrovitého toku řeky Orlice a zčásti mlýnského náhonu, který do ní mířil a od hlavního řečiště byl oddělen ostrovem v lokalitě, kde se říkalo „Za Mlejnem“, což můžeme vidět např. v indikační skice stabilního katastru z roku 1840 od adjunkta 1. třídy Ferdinanda Tarische a geometra 3. třídy Franze Fenzla a v mapě II. vojenského mapování, kterou v letech 1852-1853 zhotovil šikovatel Karl Werbitzký pod vedením plukovníka Johanna Becka. Tehdy byl tento ostrov spojen s pevninou dřevěným mostem u mlýna a dalším mostem přibližně v místech dnešního jezu „Mlejnek“, jenž ho spojoval se Slezským Předměstím.

Sám mlýnský náhon musel vzniknout někdy ve 14. století, protože z roku 1396 je zmínka o zdejším mlýně a mlynáři Jakubovi. 22. června 1445 byl mlýn i s mosty a náhonem poškozen velkou povodní. A tak tomu bývalo i v následujících staletích, např. 15. února 1655, 5.-6. února 1775, 27. května 1846 či 22. února 1854. Jinak má historii totožnou s malšovickým mlýnem a Jezuitskými jezery, jehož vodami byl v obdobích sucha mnohdy zásobován. Oproti již zmíněným Jezuitským jezerům byla péče o něj mnohem lepší, protože mlýn by bez jeho vod nemohl fungovat. První důkladnou opravu mlýnského náhonu provedl mlynář Václav Vaněk, a to krátce poté, co zakoupil v roce 1851 zdejší mlýn. Další úpravy měl na svědomí jeho nástupce Václav Fejgl, který mlýn zakoupil v dražbě roku 1880, a manžel jeho dcery Čeněk Korbel se svým stárkem Františkem Janáčkem. Kolem roku 1895 musel navíc vystavět novou zeď, protože hrozilo sesutí mlýna do náhona.

K oddělení „Bejkovny“ od hlavního toku došlo až při regulaci řeky, o níž píše Ludvík Domečka a František Ladislav Sál v díle „Královéhradecko. I. dílu 1. část. Místopis soudního okresu královéhradeckého“ z roku 1928 toto: „Téhož roku 1923 v červenci počato bylo s regulací Orlice v M. a se stavbou jezu mezi oběma břehy jejími malšovickým a slezsko-předměstským u elektrárny města Hradce Král. na Slezském Předměstí. Starý jez, který stával u býv. mlýnku na Slez. Předměstí, byl v l. 1926-1927 zbořen. Nový jez dokončen byl r. 1926. První průpich nad jezem pro nové řečiště započat byl koncem listopadu 1923 a prováděn byl do října 1926. Odříznuté rameno nad elektr. zasypává se od července r. 1926. Nasypávka svodné hráze od Orlice směrem k Malšové Lhotě trvala od července 1925 do září 1926. Při regulaci Orlice nasypána byla též část silnice od ní do M., která bude je spojovati se Slezským Předměstím.“

Svůj název obdržela od toho, že se v lukách u ní pásával dříve obecní býk a nedaleko odtud byla rovněž obecní pastviště, jejichž část byla roku 1922 propůjčena obcí sportovcům, tělocvičným jednotám, hasičskému sboru a školní mládeži na hřiště a cvičiště. V letech 1936-1937 byl na Pastvišti vybudován obecní rybník a koupaliště, jehož výpusť byla vyvedena loukami do „Bejkovny“. V roce 1937 byla „Bejkovna“ pronajata jako koupaliště, a to za 100 Kč ročně, i když lidé se sem chodili koupat již dříve. Útlum těchto aktivit nastal až po výstavbě nedalekého Všesportovního stadionu, s jehož stavbou se začalo roku 1958, a přilehlých tenisových kurtů. Tehdy zanikla i pěšina k ní vedoucí.

Od té doby začalo její okolí postupně zarůstat různými dřevinami a objevily se v ní různé chráněné rostliny, což bylo potvrzeno také tím, že byla zařazena do přírodní památky Orlice, kterou vyhlásil Okresní úřad v Hradci Králové 11. září 1991. Ta byla navíc 11. června 2018 prohlášena zvláště chráněným územím. Vedle toho je „Bejkovna“ využívána k rybolovu. V roce 1962 byla do „Bejkovny“ zavlečena slunečnice pestrá, později následovaly další obdobné druhy (hořavka). O rok později se stala sportovní vodou, zařazenou do závodů z mimořádného odlovu. V roce 1980 došlo k rozvodnění Orlice, jež se přelila až do „Bejkovny“. Roku 1988 byly provedeny rozsáhlé úpravy na zabahněném ramenu „Bejkovny“, na tzv. Antošce. Navážkou byl zpevněn pravý břeh a vytvořena hráz k zachycení bahna, které vybagrovalo Povodí Labe. Následující částečnou regulací Antošky byl zajištěn dostatečný průtok do „Bejkovny“. V téže době byly rybáři upraveny pobřežní dřeviny. V roce 1997 byla „Bejkovna“ opět zasažena povodní a vše se vrátilo do starých kolejí. Na závěr můžeme ještě jako zajímavost uvést to, že 8. září 2003 byla z „Bejkovny“ vytažena rybářem dravá, 25 cm dlouhá piraňa, první chycená na východě Čech.